Brigáda

Jednou mě tatínek pěkně „zmrdal“ a pak mi řekl, že by bylo dobré, kdybych také vydělával nějaké peníze, abychom měli na přilepšenou a na různé pomůcky a prádlo. Hned jsem souhlasil, že si najdu nějakou brigádu.

Ale táta na to, že není třeba žádnou brigádu shánět. Že ji pro mě má. „Dobře se s tebou mrdá a taky i dobře mrdáš, myslím, že bych tě mohl prodávat, co říkáš?“

Vyvalil jsem na něj bulvy: „Jako že na mrdání?“

Pousmál se: „No, mohl bys třeba jít dělat pokladního za nějakých šedesát, maximálně osmdesát korun za hodinu. Nebo bych tě mohl prodávat na mrdání za nějakých tisíc, dva tisíce korun na hodinu.“

Říkal to opatrně, asi čekal, že se budu vzpouzet. Jenže mě ta myšlenka nadchla. S tátou bylo „mrdání“ super, ale tak nějak mi chyběly ještě další zkušenosti, chtěl jsem poznat i další chlapy, mít v análku i jiné penisy a zasouvat i do jiných děr… A tohle by bylo navíc za peníze a ještě bez práce se sháněním klientů, protože o to by se táta určitě rád postaral.

Potřásli jsme si na to penisy a tatínek dal na internet inzeráty, že „prodává syna“. Přišlo mi to vtipné a rád jsem souhlasil.

A nejenže to bylo vtipné, bylo to i účinné. Hned se ozývali zájemci. První přišel asi dva dny po zveřejnění inzerátu. Táta mi jejich komunikaci nečetl, jen mi tlumočil, že dotyčný pán je asi tak ve věku jako on, že má dost bříško, že je ženatý, ale s hochy aktivní, a že má dost extrémní penis. Vysvětlil mi, že extrémní penis (řekl doslova „obrovskýho čuráka“) se do mne určitě vejde, a že dá pozor, aby mne to nebolelo.

Inu, po extrémním penisu jsem tak jako tak dávno toužil a z tátových slov nepřímo vyplývalo, že bude tomu „kšeftu“ přítomen, což mi obojí dělalo dobře.

A tak se chlapík dostavil. Byl jsem pověřen mu celý nahý otevřít, představit se a říct mu, že „otec hned přijde“. Což jsem tedy učinil, táta se pak objevil ve dveřích, ujistil se, že jde o pana Standu, a pozval ho dál. Pan Standa využil nabídky sprchy, za což jsem byl rád, a v klidu jsem se v ložnici připravil na pořádný „mazec“.

A pak táta pana Standu celého nahého přivedl za mnou do ložnice. „Prosím, pane, to je můj syn, můžete ho zmrdat dle libosti,“ řekl mu. Podíval jsem se na Standu a zhodnotil jsem, že má skutečně dost bříško, ale celkově měl takovou řekl bych vyhazovačskou postavu, to bříško bylo pevné a kulaté, pracky měl jako dělník, záda úžasně široká, a pod tím bříškem se mu tyčil ztvrdlý penis neuvěřitelných rozměrů. Při pohledu na něj jsem neměl potíž říci s tátou předem domluvenou větu: „Pojďte, pane, zmrdejte mne dle libosti.“

A pan Standa se na mne vrhl, pár vteřin mne líbal a olizoval po celé hlavě, jeho tělo mne celé zalehlo, až jsem jen stěží dýchal, ale brzy mne vzal za kotníky, které vyzvedl vzhůru tak, aby mohl svůj penis pohodlně zavést do mého análu, a v tu chvíli můj tatínek tiše, ale zřetelně prohlásil: „V pořádku, pane Stando, syn je připraven a promazán, můžete v klidu zasunout.“

Aniž by to Standa viděl, táta spustil kameru. To mne překvapilo, ale příjemně. Pan Standa mi do análu vrazil svoje ztopořené přirození, až to trochu zabolelo, ale to mi dělalo dobře. Dokonce ve mně ponejprv chvíli setrval, aby si můj svěrač zvykl, a přesně uhodl ten okamžik, kdy může začít konat.

A konal ohromující soulož. Neskutečně dlouhými pohyby do mne zasouval své mužství a ihned ho zase vysouval, snažil se u toho ze mne nevyklouznout, což se mu sice občas nezdařilo, ale mně to naopak vyhovovalo, protože každý nový zásun zcela zvenčí ve mne vyvolával naprostou extázi.

Ten úžasný hromotluk do mne bušil, až jsem zcela bez zábran vykřikoval slastí, kterou jsem po bůhví jaké době završil výstřikem, který dokázal zasáhnout můj i jeho obličej a dokonce i stěnu za mnou. V tu chvíli jsem se trochu obával, že další „šukání“ nevydržím, ale hromotluka Standu naštěstí můj výstřik natolik rozdováděl, že s nemilosrdným a neovladatelným burácením ejakulaval taktéž. Pak okamžitě vytáhl svůl penis z mého análu a začal hltat vlastní semeno vytékající ze mne do svých úst, dokud jej všechno nevysál, a ještě olízal můj krk a obličej tak, že na mně nezbylo žádné mé semeno, všechno to ten pašák poctivě slízal.

Slezl ze mne, otočil se na tátu, který chvilku před tím schoval kameru, řekl mu, že má dobrého syna, a společně s tátou se vypoklonkovali z ložnice.

Ještě pár minut jsem ležel a oddychoval po tom úžasném zážitku. Táta se pak vrátil se slovy, že jsem byl super. „Za patnáct minut se s tebou udělal, dobrý, ne?“ Mně to tedy připadalo delší, ale táta to asi měřil. „A kolik jsme teda vydělali?“ zeptal jsem se pak. „No tak dva litry za mrdání plus další dva litry za to video, co jsem s váma natočil.“ Ty vogo, to snad ne, za čtvrt hodiny čtyři tisíce? Vyvalil jsem na tátu oči a on moji v duchu položenou otázku pochopil. „No jasně, čtyři litry za čtvrt hodiny. Jsi dobrej.“

„A co si za to pořídíme?“ zeptal jsem se nesměle.

„To záleží na tobě. Nechám si litr, zbytek je pro tebe. Utrať si to, jak chceš.“

„Ale tati… To nejde… Bez tebe bychom to nevydělali…“

„Ale bez tebe taky ne. Dám ti ty prachy tady do šuplíku. Dělej si s nima, co chceš.“

Poděkoval jsem tátovi za peníze i za skvělý zážitek a dostal jsem ujištění, že tohle byl jenom začátek… Sakryš, to jsem vyfasoval tátu! Co ještě s ním zažiju?

Deníček

Jednou pro mne táta vymyslel zajímavý úkol, který jsem při své poměrně pedantské povaze rád přijal a pravidelně plnil. Měl jsem si psát takový heslovitý deníček, nebo spíš záznamy o veškerých mých erotických aktivitách, tedy včetně sebeukájení. Pořídil mi k tomu takový pěkný notýsek a nařídil mi, že ho mám pečlivě vyplňovat, a že vždy na konci týdne mi ho zkontroluje a provede statistiku.

Můj první týden v deníčku vypadal takto:

PO
07:15 ejak. tátovi do úst
11:45 onanie WC škola, ejak.
16:30 erekce sprcha fitko, bez ejak.
18:45 onanie doma, bez ejak.
20:16 sex s tátou, on mne, ejak.

ÚT
03:15 onanie v post., t. spal, ejak.
07:25 sex táta do mne, bez ejak. (spěch)
08:45 onanie WC šk., ejak.
14:45 erekce bazén bez ejak.
15:00 onanie bazén WC, ejak.
15:50 orál táta mne bez ejak. + já tátu on ejak.
21:00 anál já tátu, ejak. (on bez ejak.)

ST
06:05 erekce v post. bez ejak. bez onanie
07:00 mast. táta mne, ejak.
šk. onanie 0
15:30-17:00 stálá erekce fitko (borci)
17:05 onanie sprcha fitko, ejak. (0 lidí)
20:00 sex s klientem, on mne, bez ejak., pak já jeho, ejak. (on též ejak.)
20:15 sex s tátou, on mne, on ejak.

ČT
05:50-06:30 ranní erekce, bez ejak.
06:40 mast. táta mne, ejak.
12:45 onanie WC šk. jídelna, ejak. (sáček od majonézy)
12:50 oběd brambory s majonézou
14:30 erekce sprcha bazén, bez ejak.
15:30 erekce sprcha bazén, orál WC (starší borec), ejak.
17:45 orál tátovi + trest (důtky záda zadek), on ejak.
22:10 anál tátovi, ejak., on bez ejak.

PÁ
07:20 orál táta mne, koupelna (holení), ejak.
10:50 zjevná erekce při TV, bez ejak.
11:45 onanie WC šk., bez ejak. (nachytán spolužákem)
14:30 onanie doma, bez ejak. (spěch do fitka)
14:45 erekce fitko šatna, pak OK (nároč. trénink)
16:15 erekce fitko sprchy (borec s velkým), bez ejak. L
16:45 orál táta mne, rychlá velká ejak.
21:00 klient (Patrik), sex já jeho + táta mne, sex on mne + táta jeho, orál každý s každým, ejak. všichni

SO
09:00 sex táta, anál on mne, já jeho, orál on mne, já jeho, ejak. oba
15:00 bazén s tátou, u mne erekce, oba bez ejak.
16:30 anál orál táta, on bez ejak., já ejak.
19:30-20:30 sex s klientem, on mne 20 min anál, já jemu 20 min orál + mast., on ejak., já bez ejak. (nebyl sexy)
20:35 orál táta mne, rychlá ejak.

NE
08:50 mast. já tátu + anál já tátu, bez ejak. oba
11:00-12:30 fitko já+táta, oba erekce
12:35 sex táta sprcha fitko, já jeho, bez ejak. (příchod borců)
13:00 sex táta anál oba, nejdř. já pak on, ejak. oba
20:00 orál táta vzájemně, já ejak., on bez
23:00 orál já tátu, on ejak.

Tatínek byl ze záznamů nadšený. Ocenil i to, že ne vždy se dověděl, že jsem onanoval na toaletě nebo co bylo na bazénu či ve fitku.

Měl ale jedinou výhradu – že se prý příliš slušně vyjadřuji.

Tak jsem postupně zaměnil některé výrazy. Místo „sex“ jsem psal „mrd“, místo „orál“ zkratku „kouř.“, „ejak.“ jsem nahradil zkratkou „stř.“, „mast.“ nahradilo „hoň.“ (zde by mělo být spíš „hon.“ za „honění“, ale nevypadalo dobře, takže berme to tak, že to je zkratka za „hoňka“ a je to v pořádku). A nakonec slovo „erekce“ jsem po dlouhém přemýšlení nahradil zkratkou „čur. tvrd.“.

Táta byl s mými náhradami moc spokojený a po každém týdnu pak učinil statistiku, kolikrát za týden jsme oba měli „stř.“, „mrd“ atd., a zapisoval si to do nějaké své sofistikované tabulky. Každou neděli mne pak informoval o statistikách našich sexuálních aktivit, což mne velmi vzrušovalo, takže to vždy po té prezentaci musel malinko předělat, protože k tomu přibyl další přinejmenším „mrd“ nás dvou…

Klient

Moje „brigáda“ se úspěšně rozvíjela. Sloužil jsem jako „díra k zumrdání“ či „fackovací panák“, jako „zmrdaný zlobivý student“ i jako „jebaný podřízený“, někdy byla moje role i dominantní, což mne také bavilo, a navíc mi to dodávalo sebevědomí, neboť submitivita mi dělala fyzicky dobře, avšak táta mi pak vždy musel dávat lekci sebevědomí, abych si nepřipadal jako onuce…

Jednoho dne mi tatínek oznámil, že má pozoruhodného klienta. Je prý ujetý na lehčí sadomaso, žádné velké svazování nebo extrémy, ale hlavně bití a anální násilí. Jenže je prý v té věci jaksi „obojetný“ – chtěl by zkusit být zároveň trestán a být trestán.

Hned jsem vyhrkl, že by to mohlo být zajímavé, načež táta pozvedl obočí, podrbal se na koulích a zeptal se: „Tak teda souhlasíš?“ Já jsem na to trochu zachmuřil obočí, protáhl si koule a zeptal jsem se, jak by to mělo probíhat.

„Až ten chlap přijde, budeš zavřenej ve svým pokoji. Já tomu chlapovi dám pořádně do těla, zmydlim ho a pořádně zmrdám. A pak ho šoupnu k tobě do pokoje a zamknu vás. Budete tam jako ve vězení a ty počítej s tím, že se na tobě bude chtít pořádně pomstít a provést ti to, co právě zažil. Všechny pomůcky, co na něj použiju, do toho pokoje mrsknu, aby si úplně to samý mohl prožít v opačný roli. Tak co, souhlasíš?“

Hleděl jsem trochu jako opařený, ale v každém případě mne to neobyčejně zajímalo, tudíž jsem bez okolků souhlasil.

Když pak klient zazvonil, táta mne poslal do pokoje a k mému překvapení mne tam zamkl. Udiveně jsem zkusil dveře, jestli se mi to nezdálo, načež jsem se rozhlédl po svém pokoji a zjistil jsem, že zřejmě během mého sprchování táta stačil pokoj poměrně výrazně upravit. Zmizely peřiny, dokonce i matrace, všechny mé skříňky byly zamčené, neměl jsem k dispozici nic než tvrdou pohovku, lavor s vodou na židli a jakýsi hrnec na zemi, který zřejmě měl sloužit jako nočník. Připadal jsem si opravdu jako vězeň z některých filmů, které jsem viděl. Navíc jsem pochopitelně byl zcela nahý. Byl jsem trochu vyděšen, i když na druhou stranu jsem věděl, že táta ví, co vydržím a co se mi líbí, takže jsem byl zároveň i docela natěšen, co se stane.

Přitiskl jsem ucho ke dveřím, abych slyšel, co mne vlastně asi tak čeká.

„Pocem, dělej!“ slyšel jsem tátu. Tupá, tišší rána. A další, klient zařval bolestí. „Otoč se na břicho!“ zavelel táta. „Au!“ To byl klient. Prásk, prásk, prásk. Znělo to jako důtky. Klient hekal bolestí. A znovu: prásk, prásk, prásk a ještě jednou třikrát prásk.

„Postav se, zmrde,“ poroučel táta. Pak nějaké ševelení. „Zůstaň  stát,“ řekl táta poměrně tiše. A dlouho ticho. Pak výkřik: „Klekni!“ Nějaké málo slyšitelné rány, nějaký cizí hlas jako by se dávil, neartikulovaně něco pronášel. Pak nějaký divný zvuk, něco jako zvracení. „Vypláchni si držku,“ slyšel jsem otce. Aha, tak asi opravdu zvracení… Nějaké skřípání nebo co, zřejmě se vrhli na gauč. Pak jsem slyšel: „Kolena pod sebe!“ To byl táta. Posléze několikeré „Au, au, au!“, zjevně od klienta.

Pak se ozývalo jakoby hodně z dálky nějaké mlaskání. Předpokládal jsem, že táta s klientem souloží. To by bylo dobré, pomyslel jsem si. Do toho se ale začalo ozývat nějaké práskání, které znělo, jako by někdo někoho práskal bičem, důtkami nebo páskem. Následovalo hekání oběma hlasy. Snad normální soulož, pomyslel jsem si. Chvilka ticha.

Pak jsem slyšel odemčení zámku, táta otevřel, vkopnul nohou toho „chlapa“ do mého pokoje a znovu zavřel dveře. Chlap dopadl čelem k zemi, chvíli ležel a prudce vydechoval. Měl pořádně zmalovaná záda, hýždě i stehna, takže jsem viděl kousek z toho, co mě čeká. Zároveň jsem ale viděl pěkná svalnatá stehna, pevný kulatý zadeček a neskutečně vypracovaná záda zakončená krásně namakanými rameny. Mísily se ve mně obavy, že by mne ten člověk mohl i zabít, s radostí, že si mne podá pořádný chlapák, po jakém jsem vždycky toužil.

Právě v okamžiku, kdy se tyto všechny pocity ve mně stačily smísit, to supící tělo se proti mně postavilo. A spatřil jsem směsici úděsných i nádherných atributů této, nebojím se říci, ikony, která proti mně stála, napůl zohavená a napůl stále přitažlivá celým svým tělem…

Nevěděl jsem, co mám dřív vnímat. Modřiny na břiše, nebo neuvěřitelný „pekáč buchet“ tamtéž. Červené pruhy přes prsa, jistojistě od důtek, nebo dokonale vypracovaný hrudník. Rozseklý ret krvácející přes bradu až na krk, nebo nádhernou, špičatou, mužnou, hladce oholenou bradu. Zasychající krev u nozder, nebo ten dokonalý orlí nos, právě tak zakřivený, aby byl zároveň zarážející i přitažlivý. Monokl kolem oka, nebo pronikavé a přitažlivé hnědé zorničky. A při pohledu zpět dolů: Krutě svázané fialové koule, nebo nádherně ztopořený, žilnatý a neuvěřitelně dlouhý úd…

Pomyslel jsem si, že takhle bych chtěl vypadat. I s těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, takhle bych chtěl vypadat, mít tohle tělo. Říkal jsem si, že ještě trochu času mám, ten člověk nebyl o moc starší než já, řekl bych mu tak pětadvacet let, do té doby bych to tělo mohl v posilovně dohnat. Jenže teď to vypadalo, že asi začnu těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, a pak teprve budu moci dohánět to tělo.

Ten pocit posílil můj táta, který náhle otevřel dveře, mrsknul k nám všechno, co na něj použil, poručil: „Koukej z něj udělat takovou zrůdu, jako jsi ty teď!“ a zase zavřel a zamknul dveře. Letmo jsem kouknul na tu hromádku. Důtky, nějaké provazy a provázky, no to bych snad zvládl…

„Tělo máš dobrý,“ koukal na mě chvíli ten člověk. „Teď ještě abys vypadal jako já, ať je tvůj otec spokojenej!“ To neznamenalo nic jiného, než že se svým tělem jemu vyrovnám, ale že mi momentálně chybí být tak zohavený, jako on… To mi zároveň dodalo sebevědomí, ale i strachu, co se mnou bude, protože bylo jasné, že teď musím obdržet nějaké ty monokly, modřiny, podlitiny a všelijakou krev po těle…

A chlapec spustil.

„Pocem, dělej!“ poručil tak přísně, že nebylo lze neposlechnout. Šup, rána přes obličej. Olízl jsem si ret, cítil jsem vlastní krev. Hm, tak krev pod nosem a rozseklý ret bych už měl. Jednou ranou, to není špatné.

Šup, rána do břicha. Pád na zem. Břicho bolí, nelze se ani zvednout. Hm, tak podlitinu na břiše bych taky měl. Druhou ranou. Co že jsem to na něm ještě viděl?

„Otoč se na břicho!“ zařval. Chtěl jsem se otočit, ale břišní svaly mě po té ráně neposlouchaly, tak mi to chvilku trvalo. Šup, pomohl mi. Patou. Přes obličej. Schytalo to oko. Hm, tak monokl asi taky bude. A co bude teď? Už jsem ležel na břiše.  Hm, asi důtky…

Šup, šup, šup. Jasně, důtky přes záda. Šup, šup, šup. Přes zadek. Šup, šup, šup. Přes nohy… Hm, tak jelita by taky byla. Devět ran. To se dá…

„Postav se, zmrde!“ zařval na mě. Co nejrychleji jsem se postavil, i když mě všechno bolelo. „Krásný koule,“ pronesl, sáhl pro provázek, poručil: „Zůstaň stát“, sáhl pro provázek a začal mi koule ovazovat. A utahoval a utahoval, až byly celé fialové. Stejně jako můj penis, který se ztopořil a vypadal, že praskne. „Super čurák,“ prohodil ještě, zavázal provázek kolem koulí a plesknul mě několikrát přes žalud. Hm, tak to bych taky měl. Fialové koule i penis. Krásně ztopořený, jako ten jeho. Zřejmě se s tátou nestačil udělat…

„Klekni!“ zařval. Moje zesláblé tělo nedokázalo kleknout jemně, žuchl jsem na parkety, až mi křuplo v kolenou. Borec si stoupl přede mne, vrazil mi svůj ztopořený úd do úst, chytil mne za hlavu a začal mi surově souložit hlavu, až jsem se dávil. Zvedal se mi žaludek. Týpek to poznal, podal mi ten hrnec, co vypadal jako nočník, a dovolil mi se vyzvracet. „Vypláchni si držku!“ poručil pak. Nezbylo mi, než vzít ten lavor, jiná voda tam nebyla. Chtěl jsem se z něho napít, ale borec mne chytil za krk a zabořil mi do lavoru celý obličej. Nahltal jsem trochu vody, a když jsem myslel, že už se utopím, borec povolil. Vyplival jsem všechno ze sebe a čekal, co bude.

Šup, mrsknul se mnou na tu tvrdou postel. Otočil mě na břicho a svázal mi ruce za zády. „Kolena pod sebe!“ Uposlechl jsem. Šup, a měl jsem jeho úd ve své řiti až po koule. „Bolí?“ – „Ano, pane,“ zalhal jsem. Ne, tohle mne nebolelo. To ostatní ano, ale tohle ne.

Šup, šup, šup. Prudce vytahoval úd z mého análu a opět ho zvenčí zarážel. „Au!“ řval jsem pokaždé. „Kecáš!“ poznal týpek, že bolest předstírám, popadl důtky a při každém dalším zárazu mne jimi šlehl po zádech.

A pak do mne začal zarážet ještě rychleji a prudčeji, stále mne bičoval důtkami přes záda i přes zadek, občas to štíplo i do prsou, do břicha či do stehen, ale proti tomu, co jsem zažil před tím, to byl ráj. Ne, nikoli proti tomu, co jsem zažil před tím. Prostě byl to ráj. Teď už to bylo to, co jsem chtěl, teď se mi to líbilo, i s tou bolestí od důtek. Zatímco před tím jsem si přál, aby to co nejdříve skončilo, nyní jsem si přál, aby to trvalo co nejdéle.

Nepoštěstilo se mi. Borec byl zřejmě příliš nadržený a po nějakých dvou minutách hlasitého hekání a mlaskání jeho koulí o mé hýždě vykřikl naposled a začal do mne stříkat své semeno… Litoval jsem, že jsem jej nemohl polykat, ale věděl jsem, že jsem „v práci“ a že si nemám co vybírat.

Počkal, až mu ovadne ztopoření, vytáhl ze mne tu svou nádheru, a řekl (nikoli poručil, prostě řekl): „Otoč se na mě.“

Otočil jsem se. Podíval se mi do očí. „Díky. Jsi dobrej. A promiň.“ Koukal jsem na něj jako u vytržení, nevěděl jsem, co na to říct. Pak mě pohladil, ano, pohladil po tváři, dal mi pusu, sice „jako od maminky“, ale dal mi pusu, pomalu se otočil a zavolal směrem ke dveřím: „Pane vrchní, platím!“

Cvakl zámek, táta otevřel dveře, vyprovodil borce a bylo po všem.

Ležel jsem na zemi, když ke mně táta přišel. „Ty teda vypadáš… Pojď, ošetřím tě.“

Odvedl mne něžně do koupelny, omyl ze mne krev, odvedl mne do obýváku a přikládal mi studené žínky na moje jelita. „Bylo to krutý, co?“ – „Bylo, tati, ale jsem v pohodě. Ten závěr byl hodně super. Ale do školy zítra jít nemusím, že ne?“ – „Jasně, ani nesmíš… Kdyby tohle někdo viděl, asi by po mně šli…“

„Tohle jsme si vydělali?“ zeptal jsem se, když jsem se podíval na stůl, kde ležely tři stovky. Tedy tři stovky Eur… „Jo, to nám nechal,“ řekl táta a dodal: „Vlastně asi spíš tobě. Nech si to všechno. Je mi líto, žes dostal takovou nakládačku…“