Ráno asi v 9 hodin zatroubilo před naším bungalovem auto. Chlapi se divili, co to znamená, ale já jsem to věděl. Nicméně jsem jen řekl: „Uvidíte“ a šel jsem. Vyšel jsem z vrátek a chvíli jsem se kochal, jak nevěřícně na mě kouká její řidič, který právě vystoupil z vozu. Došel jsem k němu, řekl omluvně: „Nudismus,“ a z nabídky, kterou měl v dodávce, jsem vybral pro všechny něco k snídani. Řidič byl z mojí nahoty trochu nervózní, takže se choval dost zmateně. Jo, kdybys věděl… Pomyslel jsem si.
„To byla snídaně. Každý ráno sem jezdí dodávka s čerstvým pečivem, ovocem a s potravinama vhodnýma k snídani,“ řekl jsem, když jsem vešel na terasu. Tam už posedávali ostatní a radovali se z této informace. „Jak se tvářil řidič, když u něho nakupoval nahatej zákazník?“ zeptal se někdo. „Koukal jako zjara. Však on si zvykne.“ Janek prohlásil, že zítra chce jít pro snídani on, tak jsem souhlasil, protože Janek má z nás nejdelší péro.
Po snídani jsem oznámil, že během dne bude víceméně volná zábava a program že bude po večeři. Všechny jsem vyzval, aby si přinesli své prostředky na opalování, a pak jsem vyhlásil další pravidlo: „Je přísně zakázáno aplikovat opalovací sračky sám na sebe. Každej, kdo se bude chtít namazat, musí někoho požádat. A nejde jenom o záda, prostě po celým těle.“ Vzájemně jsme se začali mazat a pak jsem ještě poznamenal: „Nezapomeňte taky namazat čuráky, ať se vám nespálej.“
A tak jsme si začali mazat i ocasy, což samozřejmě způsobilo, že se nám všem postavil. Dohodli jsme se, že tedy chvíli počkáme, až nám trochu ovadnou, protože nevíme, jaký bude provoz okolo pláže. Trochu nám to tedy oplasklo, až na Jíru, kterému trčel stále dopředu jako kůl a ještě mu slintal. Vyšel jsem tedy z vrátek, rozhlídl se a viděl, že pohoršení momentálně nehrozí, tak jsem pokynul, že můžeme jít včetně Jíry, i když mu stojí.
Cílem dnešní opalovačky bylo zjistit, co si můžeme na plážičce dovolit. Zjistili jsme, že provoz moc hustý není. Tu a tam projelo nějaké auto, někteří si ani nevšimli, že jsme nudisti, někteří si nás zvědavě prohlíželi, ale nikoho to zjevně nepohoršovalo. Pravda, během dopoledne jsme žádnou extra erotiku neprovozovali, jen Jírovi pořád stál, ale když se blížilo auto, zalezl do vody.
Během dopoledne se nevyskytl dokonce ani žádný pěší kolemjdoucí, všichni pobývali na plážičkách u svých domků.
Při obědě připraveném z polotovarů z mrazáku jsem všem poděkoval, že drží svůj chtíč na uzdě, a vyhlásil další pravidlo, že každý bude během dne erotiku provozovat do takové míry, aby byl schopen večerního sexuálního programu.
Po odpoledním odpočinku jsme zase šli na pláž. Provoz byl stejně málo hustý, jen k večeru tu a tam šli okolo nějací lidi. Někdo na nás pobaveně koukal, někdo dělal, že nás nevidí, někdo dělal, že se nekouká, ale pokukoval.
Před sedmou hodinou jsem všechny vyhnal na přípravu večeře, protože jsem věděl, co za chvíli nastane. Pět minut po sedmé u našeho bungalovu zastavila velká dodávka a zatroubila. „Co je zas tohle?“ zeptal se někdo. „Nápojový vůz. Každý den kolem sedmé sem jezdí auto s výběrem nápojů. Limonády, víno, pivo, všechno i chlazený. Napoprvé jdu sám a uvidíme, jak se obsluha bude tvářit. Co mám vzít?“ Chlapi si řekli, co by kdo chtěl, a já pak vyrazil k dodávce.
Řidič a prodavač v jednom, když mě viděl, začal se pobaveně usmívat. Choval jsem se zcela přirozeně a začal si poroučet nápoje. „Nudýsty?“ zeptal se mě během toho. „Da, da,“ odpověděl jsem. Když jsem dokončil nákup, nabídl se, že mi s tím pomůže dovnitř, tak jsem souhlasil. Však ty uvidíš, pomyslel jsem si.
Vešel jsem na terasu první a za mnou řidič prodavač. Když viděl bandu dalších sedmi chlapů, pobaveně se smál. „Táko mnógo gólich muškaráca!“ řekl pak a složil nákup na stůl. „Móram réči prijátelju,“ řekl ještě na odchodu, pozdravil a šel.
„Co to říkal?“ ptali se mě. „Že je nás tolik nahejch chlapů. A že to musí doma vyprávět.“ Trochu jsem to záměrně překroutil, protože jsem čul něco zajímavýho. „Myslím, že je v pohodě, ne?“ dodal jsem. „Tak až zejtra přijede, nemusíme se nutně schovávat sem, ne?“ řekl David. „No jasně, můžeme si jít koupit pití každej zvlášť.“
Sklidili jsme nákup, nalili si každý svoje pití a mohl jsem vyhlásit program.
„Takže pánové. Na dnešní večer mám soutěž pro nás aktivy, kterou si všichni pasivové dobře užijou taky. Je to soutěž, kdo nejdýl vydrží z tvrdým ocasem v análu. Všichni čtyři najednou zasuneme a kdo vydrží nejdýl, vyhrává. Není u toho nutný vyloženě šukat, důležitý je v tom análu co nejdýl vydržet.“
Všem se nápad líbil a já jsem pokračoval: „Protože díry všech přítomných pasivů mám vyzkoušený, rozdělil jsem dvojice tak, aby každej aktiv měl přibližně stejný podmínky, čili spároval jsem tloušťky ocasů s přiměřeně těsnou dírou. David ho má nejsilnějšího, takže půjde do Jíry, Janek ho má nejtenčího, takže půjde do Patrika. Jarouš má myslím díru trochu míň vykloktanou než Péťa, takže do Jarouše zasunu já a do Péti Myšák.“
„A všichni ve stejný pozici, jo?“ zazněla otázka. „Určitě. Pasivové si přitáhnou z postelí matrace a zakleknou na všechny čtyři, a my do nich zasuneme vkleče zezadu. Zároveň si každej zařiďte, ať máte po ruce, co potřebujete, čili pití, cigára a tak. Tak šup!“
Všichni se tedy připravili, matrace jsme umístili do kolečka tak, abychom na sebe vzájemně viděli, vydal jsem pokyn k rozkouření ocasů a když už nám všem spolehlivě stál, zavelel jsem: „Zásun, teď!“ A všichni jsme se zabodli do příslušné zadnice.
Zpočátku měli všichni tendenci šukat, ale když viděli moji taktiku, že se jen tak občas lehce zavrtím, v klidu u toho popíjím a pokuřuju a dokonce konverzuju, začali to dělat taky tak. Pasivové víceméně sténali blahem.
Nejmíň se dokázal ovládnout Myšák. Měl neustále tendenci přirážet. Dokonce chvilku i dost divoce mrdal, ale pak se snažil uklidnit a jenom v Péťovi zůstal zaražený. Jenže asi deset minut po zásunu vzdychl: „Ach jo. Já jsem se udělal. Ani jsem si pořádně nezamrdal.“ Poradil jsem mu, že když vydrží zasunutý, stále je ve hře. „No jo, ale mně už vyklouznul.“
Myšák a Péťa dostali pokyn, aby nám dolili pití, a my ostatní jsme pokračovali v soutěži. Mám svoje tělo pořádně prozkoušené a vím, co na mě platí. Takže jsem se nežinýroval pít dostatek vína, což mě pěkně otupovalo, takže jsem si mohl dovolit tu a tam i pěkně divoké přirážení. Jarouš u toho sténal slastí a asi na nás byl pěkný pohled, protože ve 25. minutě vstřelil vlastní gól David, když z úplného klidu začal zuřivě mrdat a s obrovskými výkřiky se udělal.
Janek to nevydržel o moc déle. Snažil se svým dlouhým pérem jen pomalu zasouvat a vysouvat, ale pak zvolal: „Musim!“ Asi si to chtěl pořádně užít, takže se opatrně uvedl do polohy, kdy už neklečel, ale spočíval na zemi chodidly, a začal do Patrika bušit rychlými pohyby celou délkou svého devatenácticentimetrového ocasu. Patrik hekal tak, že už to vypadalo, že to nevydrží, ale Janek se naštěstí udělal s úžasnými výkřiky slasti.
Myšák to glosoval: „No, vedoucí si vymyslel soutěž pro sebe, u který si byl jistej, že vyhraje…“ Na to se pode mnou ozval Jarouš: „A to už soutěž končí? Já bych ještě vydržel… „Neboj, čas se měří dál,“ řekl jsem mu, trochu jsem ho zase pomrdal a pak promluvil k ostatním: „Kvůli zítřejší soutěži potřebuju, aby se všichni pasivové co nejdřív udělali taky. Takže se, prosím, chopte jejich ocasů a vycákejte je.
Patrik prohlásil, že už se udělal během šukání, a Jarouš pode mnou řekl, že se udělá asi brzo, ale že ho i pak můžu ojíždět dál. Janek začal zuřivě kouřit péro Péťovi a David si klekl před stojícího Jíru a s nastavenou pusou mu ho honil. Pohled na Jírovo luxusní péro, silné a s obrovsky naběhlým žaludem, mě dost rozpaloval, takže jsem do Jarouše stále divočeji zarážel, nicméně stále jsem vydržel.
Péťa se pak pěkně vystříkal Jankovi na jeho krásné kozy, načež začal cákat Jíra na Davidův vyplazený jazyk. David to pečlivě spolykal a ještě jim oběma ocucal žaludy pěkně do sucha. Zeptal jsem se Jarouše, jak je na tom, a ten řekl, že furt dobrý.
Ve 47. minutě to na mě začalo přicházet. Stejně už jsem byl vítězem, takže jsem se přestal ovládat, pojal jsem Jarouše ve stejné pozici, jako před tím Janek Patrika, a zuřivými přírazy jsem ho mrdal jak o závod, totiž vlastně to o závod bylo.
Těsně před koncem jsem čuráka vytáhl a vstoje si ho honil, přičemž Jarouš se pode mnou otočil na záda a taky honil. V okamžiku, kdy to ze mě začalo stříkat, to Jarouše vyrajcovalo tak, že začal stříkat taky, a obě ty mrdky mu dopadaly na kozy, na břicho a něco i na krk.
„Tak 48 minut,“ poznamenal Jíra, „ve mně Filip vydržel o tři minuty dýl.“ – „No jo, lásko, ale to jsme se tenkrát milovali, pamatuješ?“
Zůstal jsem stát, ždímal jsem ze sebe zbytky mrdky, a vyhlásil program příštího večera. „Tak chlapi, všichni jsme se vystříkali přibližně ve stejnou hodinu. Na zítřejší den vyhlašuju zákaz ejakulace, a tím budeme mít večer všichni stejný podmínky na další soutěž. Bude to masturbační maraton.“
„Ty vole, další vytrvalostní soutěž,“ posteskl si Myšák, „takže zase vyhraje vedoucí.“
„To nebude, kdo se nejdřív udělá?“ zeptal se naivně mladý Janek.
„Právě že naopak, kdo nejdýl vydrží,“ odpověděl jsem. „Ale tentokrát soutěžíme všichni, takže i tady páni pasivové můžou mít větší výdrž než já.“
Stejně všichni ocenili nápad s masturbaratonem, a pak jsme se šli opláchnout do moře a zbytek večera strávili s vínkem na plážičce.
Napiš komentář!