Po svým zážítku, kdy mě nachytal otec, jak si honím péro, a potom mě vlastně pochválil, že to je zdravé, mě začalo brát něco takového zažít ještě jednou (nebo i víckrát).
Každopádně jsem začal spát úplně nahý. Už asi tři roky, od svých nějakých 13 let a něco, chodím spát dole bez, jen v tričku nebo horním pyžamu. Chtěl jsem, aby to před rodičema a bráchou vypadalo, že spím oblečený, ale líbil se mi ten pocit, že dole nemám nic.
Tak jsem trochu upgradoval a chodil do postele nahej.
Zpočátku jsem se svlíkal pod peřinou a věci shodil vedle postele. Jenže pak mi přišlo hloupý, že o tom nikdo neví, že spím nahej.
První na řadě, kdo by si toho mohl všimnout, byl brácha, protože jsme měli společný pokoj. Je o tři roky mladší, no jestli dobře počítám, tak tehdy, když mi bylo těch 16 a půl, tak jemu ještě nebylo zdaleka 14. Ale když to budu brát podle sebe a budu počítat, že je ze stejnýho rodu, tak v tý době mu musely růst chloupky na přirození už docela dost a péro musel mít skoro velikosti dospělýho muže. Teda aspoň mě od 14 do dneška vyrostl asi jen o centimetr, což mě sice mrzí, ale zase mě hřeje pocit, že ve 14 letech jsem byl vybavenej skoro jako dospělej chlap.
Tak jednou takhle večer prohlásil, že jde do pyžama. „No já asi taky, ale spát ještě nepůjdu,“ řekl jsem. Brácha šel ke svojí skříni a cudně si převlíknul tričko a tepláky za pyžamo. Během toho jsem se svlíknul do naha a znovu si sedl ke svýmu počítači.
Brácha zalehl v pyžamu do postele a chvilku koukal do mobilu. Pak si mě asi všimnul, protože řekl: „Nezapomněl jsi na to pyžamo?“ – „Ne.“ – „Ale kdyť jsi nahatej!“ – „No to je moje nový pyžamo.“ – „To jako budeš spát nahatej?“ – „No jasně.“ – „A proč?“ – „Protože je to příjemný.“ – „Co je na tom příjemnýho?“ – „Tak to někdy zkus a uvidíš.“ – „Kdyť jsi nikdy nespal nahatej.“ – „To o tom jenom nevíš,“ lhal jsem. – „No tak dobrou.“
Otočil se a šel spát. Já za chvilku taky, ale nedošlo mi, jak to bude vypadat ráno. Moooc spokojeně jsem nahej usnul a ráno se probudil, jako vždycky, s erekcí. Jenže jsem neměl žádný oblečení v blízkosti postele a brácha už byl vzůru a balil si tašku do školy.
Vstát jsem musel, ale péro mi vstalo ještě přede mnou, tak jsem nevěděl, jak to mám udělat.
Rozhodl jsem se teda, že prostě vstanu a hned odejdu do koupelny, třeba si toho nevšimne. V koupelně bych na sebe mohl hodit nějakej ručník a vrátit bych se mohl s ním.
Pochopitelně že jakmile jsem vstal, brácha se otočil a musel to vidět. Šel jsem ale rychle do tý koupelny a nechal si jeho případný komentáře na později. V koupelně jsem pustil vodu, aby to vypadalo, že si třeba čistím zuby, a začal si nad umývadlem honit péro a snažil se co nejdřív udělat, aby mi kleslo a mohl jsem se vrátit do pokoje.
Vtom se otevřely dveře do koupelny a slyším bráchovo: „Už budeš?“ Pomyslel jsem si, jo, už jsem skoro byl, kdybys nepřišel, ale řekl jsem: „No já už tě pustím.“ No ale myslíte, že brácha zavřel dveře a počkal, až si to dodělám? Ne! Stál ve dveřích a čekal, až si „dočistím zuby“. K tomu, abych si vzal ručník, kterým bych se mohl pokusit skrýt stojící péro, bych se musel otočit tak, že by to stejně viděl. Ale nic jinýho nezbývalo. Tak jsem teda sáhl pro ten ručník a rychle si ho dal před sebe, ale viděl jsem, že mi kouká právě tam, kam neměl. Rozpačitě jsem si ručník obalil kolem pasu, což bylo ještě horší, protože kdybych si ho dal jen před sebe, tak by to bylo míň nápadný, než s tím obtaženým ručníkem, který se vepředu jasně vzdouval.
Nechal jsem ho teda v tý koupelně a šel do pokoje, jenže v kuchyni už stál otec a vařil si kafe. Pohlídl na můj ručník a pravil: „Koukám, žes asi honil.“ – „Honil, ale nevyhonil.“ – „Jak to?“ řekl překvapeně. – „Brácha mě vyrušil.“ – „Tak si to jdi rychle dodělat, než přijde,“ pravil vyděšeně, a já ho blbec poslechnul.
V pokoji jsem hodil ručník do kouta, lehl si na postel a usilovně si honil péro. Bylo to hodně příjemný a už jsem to měl na krajíčku, když se otevřely dveře a tam stál brácha.
Nezmohl jsem se na nic, jen jsem přestal honit, ale výstřiku jsem zabránit nedokázal. Jak jsem ležel, péro mi směřovalo k hlavě a začalo samovolně ejakulovat. Koukal jsem vyděšeně na bráchu, který viděl, jak si stříkám semeno přímo na obličej, přistávalo mi to jako naschvál rovnou na puse a trochu okolo, pak ještě trochu přes oči, bezděčně jsem trochu semena olízl kolem pusy, pak ještě pár střiků na hrudník a bylo to.
Brácha byl celej u vytržení. „Co se ti to stalo?“ ptal se.
„Ejakulace. Výstřik semene. Promiň, to jsi neměl vidět,“ povídám a utírám si semeno z obličeje a z prsou pomocí peřiny.
„Aha,“ povídá brácha.
„Neříkej, že jsi ještě nestříkal,“ řekl jsem s pocitem, že jsem fakt odvážnej.
„No akorát ve snu,“ odpověděl.
Ha ha, pomyslel jsem si a šel jsem se do koupelny omýt.
Jak jsem chtěl rychle opustit pokojík, ani jsem se nezamyslel nad tím, že bych si něco mohl oblíknout. V kuchyni seděl otec, kterého jsem si nevšimnul, pil kafe a najednou povídá: „Tak už?“
Otočil jsem se a povídám bezděčně „Jo, už jo,“ ale nedošlo mi, že mám na obličeji stále zbytky neutřenýho semene a že to bude totálně viditelný.
„No vidím,“ řekl otec a v tu chvíli mi došlo, že to fakt asi vidí.
„A brácha to viděl?“ otázal se ještě.
„Viděl,“ odpověděl jsem a bylo mi líto, že k tomu došlo.
„Já mu to nějak vysvětlím,“ řekl otec a šel za bráchou. „Nečum a jdi se osprchovat,“ dodal ve dveřích.
Tak jsem si šel omývat semeno z těla a otec bráchovi zatím asi vysvětlil, o co jde. Byl jsem mu dost vděčný. Od té doby jsem se totiž nemusel před bráchou stydět za svoje honění. Ale o tom zas příště…
Napiš komentář!