Otec už si zvyknul, že spím nahý a že po bytě chodím nahý, dokud matka nevstane, a ani nebylo třeba skrývat ranní erekci. I to ranní kafe jsem si s ním dával nahý. Nejraději tak, že jsem si k tomu ani nesednul, jen jsem se tak opřel o linku a bavil se tím, jak se snaží nenápadně prohlížet moje tělo včetně mého penisu a šourku. Nemyslím, že by to bylo z důvodu nějaké jeho úchylky, spíš asi se mu honilo hlavou, jak se jeho děťátko proměnilo v muže. V těch očích jsem cítil, že je na mé tělo pyšný…
Ovšem, jak už jsem vyprávěl, nějak jsem chtěl někdy svého otce vidět taky nahého. Ale on mi to nijak neumožňoval. Nahý přede mnou nebýval a vrazit za ním do koupelny mi bylo tak nějak blbé. Naposledy jsem ho viděl nahého před pár lety ve sprše na bazénu…
Na bazénu! To je nápad! Vylákám ho na bazén a on se mi bude muset ukázat nahý…
„Co kdybysme si zase někdy šli zaplavat?“ navrhl jsem takhle jednou u kafe, opřen nahý o kuchyňskou linku. „No vidíš, hodně dlouho jsme nebyli,“ řekl. „Možná už pár let…“ Já ti dám, pár let, pomyslel jsem si. Věděl jsem to docela přesně, bylo to v době, kdy se mi pindík začal proměňovat v pěkný mužský penis a já se za to ještě trochu styděl, tedy před otcem. Pamatuju si, že otec měl penis i šourek tak nějak průměrného vzrůstu, když jsem to tak srovnal s tím, co už jsem na bazénu viděl, a že mu ho výrazně zakrývalo houští. A teď, ve svých 17 letech, mě docela zajímalo, jestli když jsem ho už asi o centimetr přerostl co do výšky, tak jestli i můj penis přerostl jeho…
Ale neřekl jsem nic, domluvili jsme se, že půjdeme hned odpoledne, jakmile přijde z práce.
Tedy jakmile jsem si představoval jinak. Když přišel z práce, byl jsem už sbalený na bazén a dokonce oblečený. „Ty nejsi nahatej? Co to?“ zeptal se mě. „Jdeme přece na ten bazén, ne?“ „No jasně, ale ještě chvilku počkej, musím do koupelny.“
A odebral se do koupelny. Byl tam snad půl hodiny, nechápu, co tam tak dlouho dělal. Navíc vysprchovat se mohl na bazénu, tak co blbne? Po chvíli jsem se ještě svlíknul do naha a hrál jsem si s pérem, pak konečně otec vylezl a prohlásil, že je připraven. Nechápal jsem, co tam asi tak připravoval. Chce se vyhnout sprchování před bazénem, nebo co?
„No tak já se hned oblíknu a můžem vyrazit,“ řekl jsem. „A doufám, že to tam nebude šup šup, jako když jsem byl malej. Už jsem si zvyknul mít na bazénu svůj klídek…“ – „Neboj, jasný. Však se taky už budeš mejt sám, ne?“ – „To budu, a počítej s tím, že se meju důkladně, takže to nebude šup šup…“
A konečně jsme vyrazili a došli na ten bazén. U skříněk jsem se svlíknul a čekal, až se svlíkne otec. Nevím, co mu na tom svlíkání tak trvalo, postával jsem a čekal, až budeme moct jít do sprch. Otec si natáhl plavky a stále nějak otálel. „Tak jdeme už do sprch?“ zeptal jsem se nervózně. Otec si mě prohlídnul od hlavy k patě a řekl: „No já jsem připravenej, ty si nevezmeš plavky?“ – „Jo ták… To už dávno nedělám. Nevím, proč bych si oblíkal plavky, když jsme v pánský šatně a ve sprchách si je za chviličku zase budu muset sundat.“ – „Aha, to mě nenapadlo,“ řekl rozpačitě otec. Zamkli jsme skříňky a šli konečně do těch sprch.
Tam jsme si oba pověsili igelitku na věšák a šli se sprchovat. Zatímco jsem si mydlil své nahé tělo, otec na sebe nechával pouštět vodu, a to v plavkách! On si je snad nesvlíkne, pomyslel jsem si.
Ale dočkal jsem se. Nakonec je pomalu svlíknul a požádal mne, abych mu podal sprcháč. Myslel jsem, že mi vypadnou oči… Schválně jsem se pomalu sehnul pro sprcháč a pomalu jsem vstával, abych mohl jeho výbavu vidět z co největší blízkosti. On to tam měl kompletně vyholený! A zřejmě čerstvě… Pochopil jsem tu jeho přípravu v koupelně doma. Tak on se na bazén připravoval tak, že si vyholil péro a koule! To jsem fakt nečekal a byl jsem na svého otce pyšný.
Trpělivě jsem čekal, než se namydlí a osprchuje, a nenápadně sledoval jeho ocas a snažil se ho porovnat s mým. Můj se mi zdál větší, ale nebyl jsem si tím jistej. Taky nám žádnýmu nestál, to se pak těžko porovnává. Tvrdý ocas se poměřuje líp, ale těžko budu porovnávat tvrdé ocasy otce a syna, že.
No nic, tak jsme šli plavat. Plavali jsme, povídali si, ale mě pořád vrtalo hlavou to jeho vyholení. Našel jsem nakonec odvahu.
„Tati, můžu se tě zeptat na něco intimního?“
„Ptej se, Olivere, máš nějaký intimní problém?“
„To ne, spíš se to týká… Tebe.“
„Aha… No nevím, tak se zeptej.“
„Ty se normálně vyholuješ?“
Zasmál se. „No, úplně normálně ne, jen občas.“
„Co znamená občas?“
„Nevím, jednou za čas… Za měsíc nebo tak.“
„Ale dneska to máš čerstvý, ne?“
„Ty sis toho všimnul? No, mám, co myslíš, že jsem dělal v tý koupelně…“
„A proč zrovna dneska?“
„Přece nebudu dělat veřejně ostudu synovi, kterej je vždycky pečlivě vyholenej…“
„Ty sis toho všimnul?“
„No, vystavuješ mi toho vyholenýho pindíka skoro každej den, tak jak si mám nevšimnout.“
„Tati!“ zvolal jsem pohoršeně.
„Co?“
„Já už přece dávno nemám pindíka.“
„Ne? Ve sprše to vypadalo, že ho pořád máš!“
„Ale už to není pindík, tati!“
„Jo tak. A co je to teda?“
„No aspoň kdybys tomu říkal penis. Jsem už dávno chlap.“
„Tak já tomu budu říkat penis, dobře. Jsi chlap, to už vím dávno. A jak tomu říkáš ty?“
„Tati, to ti přece nemůžu říct. Říkám tomu dost to… Hrubě, víš?“
„Hrubě? Jak teda? Ocas?“
„Jo, to taky, ale i hruběji… Mně se líbí tomu říkat hruběji…“
„Takže třeba čurák?“
„Jo, to taky. A nech toho, nebo ti řeknu všechny výrazy, jak svýmu čurákovi řikám… Jak řikáš ty tomu svýmu, aha?“
„Hele, tak jsme dospělí chlapi, tak ti to řeknu. Říkám mu taky čurák, a někdy pták nebo ocas nebo péro…“
To mě zaujalo… Tedy spíš z jiného hlediska…
„Počkej, tati, a jak tomu řikáš před mámou?“
„No, tak před mámou ne tak hrubě…“
„Takže pro mámu to neni čurák?“
Otec se trochu zastyděl. „Ne, pro mámu je to většinou ocas nebo péro… Nic hrubějšího nikdy nepoužila.“
„Takže máma říká slovo ocas a slovo péro? To bych do ní nikdy neřek…“
„No tak, hele, mezi chlapama, to víš, že bych rád, aby ho jednou nazvala čurák, ale to asi nevyjde. Jednou jsem ho tak sám nazval a nedopadlo to dobře…“
„Co, urazila se?“
„No, to ani ne, nebo nevím. Prostě z toho nic nebylo…“
„Jak jako, nedala ti?“ ujelo mi, až jsem toho hned zalitoval….
Otec se ale neurazil, místo toho se trochu zasnil a vypadlo z něho: „No právě… A já to tolik chtěl…“
„Ženský to slovo asi nemaj rády, co?“ zeptal jsem se celkem mimoděk.
„Jak, jako, asi? Ty o tom nic nevíš, nebo co?“
„Prostě si to tak myslim…“
„Tak to je vidět, že jsi to slovo před ženskou ještě nepoužil… Někdy si to zkus.“
„No, nevím.“
„Nevíš?“ Otec se uculil. „Copak ty nemáš žádný sexuální zkušenosti?“
Trochu mě to překvapilo. Nevěděl jsem vůbec, co na to říct. Zkusil jsem nahodit machrovský ksicht a jen jsem utrousil: „Ale tati…“
„Oli…“
„Tati, hlavně mi neříkej Oli, jsem Oliver, ani Oliverku mi nikdy neříkej, jsem Oliver a basta,“ vyběhlo ze mě jakési dávné rozčilení, které chtělo asi zakrýt odpověď na otázku, co mi otec chtěl položit. Ale on ji položil znovu.
„Promiň, Olivere. Tak zpět. Ty nemáš žádný sexuální zkušenosti? Ty, tak vyzrálej a dospělej chlap?“
„Tati, přece… no nějaký mám, no…“ snažil jsem se to uvést někam do autu, ale marně.
„Hele, Olivere, víš co… Vím už, že rád chodíš nahatej, že si rád honíš péro, že mu rád říkáš čurák, že se stydíš před mámou, ale ne přede mnou ani před bráchou, a je mi jasný, že jsi mě vyzval na návštěvu bazénu hlavně proto, aby ses podíval, jestli si vyholuju čuráka a jestli tvůj čurák už přerostl mýho.“
„Tati, to přece ne…“
„Jsi chlap, Olivere, ano. Neumim to posoudit, ale jsi asi pěknej chlap. Některý chlapi po tobě v tý sprše koukali celkem se zalíbením. A tobě se chlapi líbí. A neříkej mi, že ne, bylo to poznat.“
Bylo mi dost ouzko. „Tati, prosím tě… Odpust mi to…“
„Nemám co. To se stává. Pro mě je to v pořádku.“
„Neřekneš to mámě, viď?“
„Proč? Máma si to myslí už dávno. Ale bylo by lepší, kdybys jí to řekl sám. Zlobit se nebude, bude ráda.“
Ty vole, tak to bylo hustý. Coming out před otcem v bazénu. „Jdu se vychcat,“ řekl jsem otci a šel jsem sice opravdu na WC, ale tam jsem si sedl na mísu a přemítal jsem. Chvíli se mi chtělo brečet, tak jsem brečel, chvíli se mi chtělo smát, tak jsem se smál.
A když už jsem brečel asi tak potřetí, tak mě napadlo, že můj otec je hustej frajer, když to takhle se mnou skoulel, a že já jsem hrdej, že jsem po něm, tak prostě budu taky hustej frajer, a budu hrdej na to, že jsem teplej, protože tátovi ani mámě to nevadí, a vyšel jsem z toho hajzlíku do sprch, kde nebyl nikdo jinej, než můj táta, tak jsem si sundal plavky (ne kvůli němu, jen kvůli tomu, že ve sprše se nesluší mít plavky), otočil jsem se k němu a řekl jsem: „Díky, tati. A teď mi na rovinu řekni, kolik ho máš, když ti stojí.“
„Patnáct,“ řekl bezděčně otec.
„Tak já šestnáct a půl. Přerostl jsem tě, táto!“
Otec se začal smát, pak se uklidnil a dodal: „Tak to je dobře, ne? Přeju ti to, Oli… Teda promiň, chtěl jsem říct to… Chlape!“
„Díky, tati, jsi…“ Nedořekl jsem. Do sprch vešel od skříněk nahý chlap, s prázdnýma rukama, neměl ani igelitku, ani plavky, ani ručník, ani sprcháč, a mezi nohama se mu bimbalo něco neskutečnýho… Zůstal jsem na něj zírat jako pako. Otec to zjevně zaregistroval, oblíknul si plavky a řekl mi: „Jdu si ještě pořádně zaplavat, kámo. Uvidíme se pak.“
„Jo, jasný,“ utrousil jsem a jen napůl jsem zaregistroval, jak hezky mi v téhle situaci řekl kámo, místo jeho obvyklého Oli nebo toho strašného synku…
A otec odešel do bazénu, týpek se postavil vedle mě a začal se sprchovat a já jsem ani nedokázal skrývat, jak koukám po tom jeho bimbasovi a hup! Čurák mi stál…
„Pučíš mi sprcháč, chlape?“ zeptal se mě najednou ten týpek.
Můj spermoidní mozek začal pracovat. „Už mám málo. Nastav, trochu ti ho nastříkám.“ Čekal jsem, že nastaví ruku, ale to jsem ho podcenil, pochopil mě víc, než jsem čekal. „Tak sem,“ řekl a pozvedl rukou svůj klacek, takže jsem mu přímo na něj mohl nastříkat trochu gelu. On si začal mydlit tu svou okrasu, až se mu postavila, a byl to opravdu megačurák.
Pomalu si ho mydlil, nebo spíš vlastně honil, a zeptal se mě: „To byl tvůj přítel?“ – „Ne, jen kámoš…“ – „Kecáš. Šukáte spolu. Se nedivim, vypadá dost dobře.“
Tak můj otec vypadá dost dobře, líbí se buzerantům a děláme dojem, že k sobě patříme, no to mi poser… To mi probíhalo rychle v hlavě, ale týpek mě přerušil nečekanou výzvou: „Vykuř mi ho, rychle, dokuď jsme tu sami!“
To nešlo odmítnout. Poklekl jsem a vzal do pusy jeho megačuráka a začal mu ho kouřit. Pak ale bylo slyšet, že se blíží nějaký lidi, tak jsme šli raději do páry, kde naštěstí nikdo nebyl, a tam jsem mu kouřil megačuráka jako pominutej, dokud se nevystříkal. Byl to ale nějakej hajzl, ani se neobtěžoval mě udělat a hned, jak se vystříkal, tak zmizel.
Nějakou dobu jsem to vydejchával v tý páře, roztíral si jeho semeno po prsou a po břiše (bylo ho opravdu megahodně) a snažil jsem se vyhonit, jenže mi nějak nešlo, abych se udělal. Nevím, jak dlouho jsem tam byl, ale pak jsem vyšel zpátky do sprch, že si to ze sebe umeju.
„No, ty vole!“ ozvalo se ve sprchách. Nebyl to nikdo jiný, než můj otec. Tedy výraz ty vole bych od něj nečekal, ale v tu chvíli mi to ani nedocházelo. Spíš jsem byl zaměstnaný tím, že vidí tu mrdku rozetřenou po celém těle a mýho stojícího čuráka. Rychle jsem pustil sprchu a začal si omývat tělo.
Otec nic neříkal, tak jsem pak řekl, že teda jdeme, a vypravili jsme se ke skříňkám.
U skříňky mi došly dvě věci – jednak jsem se sám vůbec neobtěžoval zakrýt to, že mi stojí, a jednak otec se mimořádně neobtěžoval tím, že by si dal ručník kolem pasu, prostě k té skříňce taky došel nahatej.
„Ty, chlape,“ (to patřilo mně!) „tohle je tady normální?“
„Ne, takovej týpek sem přijde jednou za uherák…“
„Myslím tohle,“ řekl otec a teprve teď jsem si všiml, že ukazuje na moje ztvrdlé péro. Trochu jsem se vzpamatoval, vydoloval jsem z duše trochu drzosti a řekl mu: „U mě teda rozhodně jo. Prostě se za svýho čuráka nestydim, ani za to, že mi stojí. A co že ty ses na cestu mezi sprchama a skříňkou nezakryl?“
„No, nechtěl jsem ti dělat ostudu…“ – „Se divím, že ses nestyděl.“ – „Trochu jo. Ale spíš za to, že mi nestojí, jako tobě.“
Tak to mě pobavilo a musel jsem ho pochválit. „Tak to jsi frajer, tati, žes mi tohle řek! A víš, co mi řek ten týpek? Myslel si, že jsi můj přítel, tatínku!“
„No neke… Dyť se k sobě ani nehodíme, myslím věkově a tak…“ – „Jo, tati, ty toho ještě nevíš… Ale co já nevim, jak se mi ten můj megapindík vejde teď do kalhot. Venku to každej uvidí, že mi stojí…“ – „Závidim ti tvoje problémy, ty pako. Už je tma, nikdo si nevšimne. A netvrď mi, že kdyby si někdo všimnul, že by ses styděl.“
Tak to měl otec pravdu. Nasoukal jsem ten svůj tvrdej klacek do svých těsnejch džín a šli jsme.
Když jsme přijeli autem k baráku, měl jsem trochu problém, protože po cestě se něco stalo.
„Tati, počkej. Mně se něco stalo.“ – „Proboha, co zas?“ – „No, já jsem se po cestě udělal. Mám celý džíny od mrd… Od semene…“ – „No to si ze mě děláš prdel!“ – „Taky tě mám rád, tati.“ – „Hele, jdu napřed. Buď s tím jdi nahoru sám, nebo ti hodim z okna čistý tepláky.“ – „Já žádný tepláky nemám, tati.“ – „Svoje tepláky ti hodim, ne?“ – „Ale to budu vypadat blbě…“ – „No dovol?“ – „Promiň, jsem čurák, tati, viď?“ – „Seš.“ – „Ale za to větší než ty…“
Otec se snažil zakrýt smích. „Hodím ti z vokna svoje tepláky a máminy elasťáky, tak si vyber. A budu čekat ve dveřích, abych viděl, co sis vybral. A nezapomeň zamknout auto, tady máš klíčky.“
Vybral jsem si tátovy tepláky. Tak nějak za odměnu. Abych ho potěšil. Protože dnes byl můj velký den, díky jemu. A nebylo to kvůli tomu, že jsem konečně zjistil, jestli si už holí péro…
Napiš komentář!