Říj 182018
 

Je mi třeba zde vyventilovat poslední návštěvu naked party v mnichovském klubu Camp.

Tak především jsem viděl přehlídku krásných ocasů. Měl jsem na náramku
číslo 27, později se počet naháčů zhruba zvojnásobil, takže jsem viděl
zhruba padesátku ocasů. A to většinou velkých, pokud někdo měl ocas
menší, byl přesto výstavní. Někteří tedy nosili prádlo, ale pochopitelně
ne ledajaké, byly to třeba jocksy nebo nějaké sexy kousky. A je třeba
říct, že Němci se asi o své ocasy starají. Neviděl jsem žádné mezinožní
roští, všichni buď vyholení, nebo upravení. Většina, a to jsem si už
všiml dříve, nosí nějaký ten kroužek nebo ozdobu. Nevím, jestli jsou
Němci takoví nadsamci, že nikdo nemá malé péro, spíš bych řekl, že ti s
malým pérem na naked party nechodí, nebo to byli ti v sexy prádle.

Skladba byla co do věku taková normální – cca 40+, pár jich bylo 30+,
mladších sotva dva, ale taky to žádné dvacítky nebyly. Těla tam byla
všemožná, od rachitických po přitloustlé. Nijak zvlášť jsem po nikom
netoužil, ale vyčkával jsem.

Ještě jsem si všiml, že minimálně dva tři týpci předem zřejmě požili
viagru. Stáli v oblasti baru v družném hovoru s kamarády (každý tedy v
jiné skupince), a čurák jim trčel kupředu nalitý jak kámen. To
nepovažuju za přírodní stav, respektive postavení. V družném hovoru, kdy
se majitel tvrdého ocasu občas i zasměje, mu přece nemůže takhle stát.

Tomu nejmladšímu z nich bych to možná věřil, ale ti druzí dva nebyli ve věku, kdy chlapovi stojí, kudy chodí. Tím jim nic nevyčítám, vidět u baru tři pořádně ztopořené penisy je rajcovní pohled.

Postupně se objevili dva mladší týpci s pěkným tělem. Jeden byl spíš
takový Asiat, kteří se mi normálně moc nelíbí, ale tento byl pěkný.
Druhý byl zase takový Latino, se štíhlým, ale ne vychrtlým tělem a
pěkným ocasem. Dělal jsem si laskominy na jejich pěkné prdelky, ale
naštěstí se mi nepoštěstilo. Proč naštěstí? Oba, když zašli do darkroomu
(každý v jinou dobu), postupně je následoval houf nadrženců
nejrůznějšího věku i tělesných proporcí. V darkroomu pak bylo k
prasknutí, mladík byl obklopen mnoha těly, zjevně u toho klácen nějakým
šťastlivcem, možná několika šťastlivci, byl to vždy takový menší těsný
dav, ve kterém bych se snad ani nechtěl ocitnout, protože by mne stejně
vyhnal záchvat klaustrofobie.

Mohla to být pěkná podívaná na hromadu těl, která spolu šukají, honí si péra vzájemně i sami sobě, osahávají se atd., bohužel je v darkroomu takové šero, že jsou vidět jen siluety.

Když jsem k tomuto davu přistoupil, ihned, jakmile mne za sebou někdo
cítil, sahal mi po ocasu. Ne že by to nebylo příjemné, to naopak, ale
nějak se mi k této davové mánii nechtělo připojit. Tato situace tedy
vznikla přinejmenším dvakrát.

Darkroom není mé oblíbené místo k provozování šukačky, nicméně na mém
oblíbeném místě, tedy v prostoru u baru, kde je na všechno vidět,
bohužel nebyl nikdo, kdo by na mé náznaky zájmu reagoval, a zase naopak,
jiní naznačovali, ale připadali mi tak antisexy, že jsem zase já
přehlížel je.

Inu což, čurák už chtěl stříkat, jak napovídal jeho přetvrdlý stav,
takže jsem se musel uchýlit i do darkroomu.

Zde bych chtěl podotknout, že jsem si na začátku u baru řekl o šprcku.
Dříve jsem na tuto žádost dostal soupravu šprcky a jednodávkového
pytlíčku mrdacího gelu. Tentokrát jsem dostal soupravu dvou šprcek. Gel
jsem u sebe neměl, tak jsem si řekl, že si musím vystačit se slinami,
nebo se spolehnout na vybavení případného spolumrdníka.

Nejprve jsem se pokusil znásilnit prdelku na okraji jednoho z výše
popsaných mrd-davů. Prdelka to chtěla, ale byla velmi, velmi úzká.
Pokoušel jsem se do ní vniknout, a když se mi to po značné námaze a
plivání si na ptáka podařilo, guma se roztrhla. Kupodivu a dobře že
nikoli vevnitř, nýbrž u kořene zasunutého penisu. Prostě málo mazadla. I
vytáhl jsem ptáka, sundal zbytky gumy, jejíž větší část zřejmě zůstala
tomu nebožákovi v útrobách, a opustil jsem skupinu.

Druhý pokus provedený poněkud později byl již úspěšnější, i když to
nebyla mrdačka podle mých představ. Nabídla se mi celkem pěkná prdelka,
celkem sólo (to zrovna neokupovala dakroom žádná hromada), tak jsem se
do ní zase po troše námahy vetřel. Bohužel málo mazání a moje nadrženost
a předchozí neustálé pohánění ptáka způsobily, že to nebyla nijak dlouhá
šukačka. Neklouzalo mi to dobře, o to víc mi to dráždilo žalud, párkrát
jsem do něj divoce zarazil a už už už a bylo to, stříkal jsem.

Ale stříkal jsem, což jsem potřeboval. V té tmě jsem si tím ani nezpůsobil
ostudu, ani ten týpek nemohl přesně vědět, kdo ho zezadu klátí.

Každopádně příště si musím vzít nějaký gel s sebou a taky se u baru
zeptat, jestli ho ještě dávají, nebo co. Možná to byl jen omyl, že mi
místo jednoho pytlíčku s gelem dal druhou šprcku, ale zase je mi divné,
že ty prasata německý u sebe taky žádný neměli. Vždyť chtěli, aby je
někdo píchal, tak proč nejsou vybaveni? Ani tu šprcku u sebe neměli…

Tak takhle nějak to bylo. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.
Příště tam asi nebude tolik lidí, protože už Oktoberfest skončil, tak to
třeba bude ještě zajímavější. Spokojený jsem každopádně odešel, jak
říkám, tak přehlídka pěstěných ocasů byla parádní…

Napiš komentář!

Upozornit na:
avatar

wpDiscuz