Bylo, nebylo.

Není tomu tak dávno, ale bylo to daleko.

V jedné exotické zemi žil v jednom paláci jeden Pán. Neměl na práci nic jiného, než po celý den zdravě jíst, pěstovat své urostlé tělo a po večerech obcovat. Ráno vstal, prohlédl se v zrcadle, zaradoval se, nechal si oholit celé tělo, vydatně se nasnídal a odebral se zvedat činky a tahat za rozmanitá zařízení, aby jeho tělo bylo ještě pevnější a ještě urostlejší. Načež se odebral k odpočinku, který prospíval jeho tělu i duchu. Po zdravém obědě se opět jal pěstovat své tělo a opět odpočívat. Před večeří vstoupil do lázně a po večeři vždy počal obcovat.

Ke všem těmto úkonům mu sloužilo několik jeho dvorních otroků. Ti neměli na práci nic jiného, než pečovat o svého Pána po všech stránkách, společně s ním pěstovat svá urostlá těla, zdravě jíst a vydatně spát.

Ráno se vždy jeden z otroků postaral o oholení svého Pána, všichni otroci s Pánem snídali, obědvali i večeřeli, společně s Pánem také chodili pěstovat svá těla. V lázni se o Pána staral vždy vybraný otrok, případně dva nebo tři, a pro večerní obcování byl každý otrok vždy připraven, neboť Pán si vybral vždy toho, na kterého měl zrovna chuť. Někdy si jich vybral i více.

Nutno dodat, že běžné oděvy Pán ve svém paláci zakázal. Všichni se v paláci museli pohybovat buď zcela vysvlečeni, nebo nosit vzrušivé doplňky z kůže, oceli či černé pryže.

Dále je nutno dodat, že otrok, který ráno prováděl holení Pánova těla, měl zároveň za povinnost neustále udržovat tvrdost a napřímenost Pánova údu. Kdo Pána nedokázal přimět k ztopoření rukou či ústy, byl vystaven nebezpečí, že bude ze společnosti dvorních otroků vyloučen. Proslýchalo se dokonce, že takovému otroku bude provedena poprava údu, avšak takto krutý trest Pán nikdy nehodlal provésti.

Podobně tomu bylo i v lázni. Se zlou by se potázal otrok, který by Pánovi nevyvolal vzrušení. Proto všichni otroci poctivě pěstovali svá těla, zdravě jedli a soustavně nacvičovali techniky ztopořování údu raději i mezi sebou.

Proti tomu všemu byla večerní povinnost být Pánovi po vůli doslova procházkou teplým sadem. Žádnému z otroků nikdy nedělal problém ani poskytnout svou zadnici, ani vstrčit své mužství Pánovi do zadnice, neboť po celý den byli tak vzrušováni, že večer nutně potřebovali své vzrušení ukojit. A pokud právě nebyli na večerní obcování vybráni, provozovali tyto radovánky vzájemně mezi sebou – strkali si svá ztvrdlá mužství vzájemně do zadnice i do úst, dokud jim semeno nevyprýštilo ven.

Největším potěšením však pro otroky bylo, že se mohli zúčastňovat pravidelných slavností nazývaných Velké Orgie. Na ně byli zváni Páni z okolních paláců i otroci a po celý večer a po celou noc hromadně obcovali, vytvářeli řetězce údů vstrčených do úst či zadnice jedince, jenž zasouval svůj úd do jiného jedince a tak dále. I na těchto slavnostech byl běžný oděv zakázán, všichni museli být zcela vysvlečeni nebo mít na sobě jen vzrušivé oděvní doplňky.

Sluhové

Někdo samozřejmě musel dělat ty hlavní domácí, respektive palácové práce – vařit, mýt nádobí, uklízet, prát soustavně potřísněná prostěradla, vytírat soustavně potřísněné podlahy, topit, opravovat poničené pomůcky a oděvní doplňky… Tyto úkoly náležely sluhům. Sluhové bydleli ve skromných pokojích víceméně hromadně, nesměli se dostat do žádného kontaktu s pánem, hovořit mohli pouze s dvorními otroky a pochopitelně mezi sebou.

Sluhové ovšem také slýchali o tom, co všechno mrdukrásného se v paláci odehrává, protože otroci jim o tom rádi vychloubačně vykládali. A sluhové samosebou toužili po tom, aby se mohli stát také dvorními otroky a sloužit Pánovi po všech stránkách.

Sice nevěděli, jak toho mohou docílit, ale pro jistotu, pokud jim to čas dovolil, se na takovou situaci připravovali. Měli dovoleno ve večerních hodinách využívat místnosti k utužování těla, tak ji tedy využívali, a hojně se cvičili v obcování mezi sebou. Stejně jako otroci si často strkali svá ztopořená mužství do zadnice i do úst a ochutnávali vzájemně svá mlíčí.

Všichni sluhové celkem záviděli otrokům jejich účast na Velkých Orgiích. Sledovali tyto záležitosti z tajných míst, odkud bylo na hromadné obcování vidět, mnuli si svá ztopořená mužství a prýštili sémě i několikrát za noc.

Popílek

Mezi sluhy byl i topič, kterému pro jeho práci říkali všichni Popílek. Topič toho na práci moc neměl, jelikož palác se nacházel v poměrně teplém podnebí, nicméně udržovat kotle a potrubí ústředního vytápění musel pravidelně. Ve volných chvílích však pravidelně cvičil jak svoje tělo, tak i své schopnosti obcovat. Patřil mezi sluhy k nejztepilejším a nejoblíbenějším, každý sluha byl šťasten, když s Popílkem mohl cokoli nacvičovat.

Popílka si oblíbil i vrchní nákupčí. Jeho práce spočívala v tom, že jezdil každý den na trhy, aby do paláce pořídil ty nejzdravější a nejhodnotnější potraviny či jiné potřebné věci. Díky své práci mohl Popílkovi tu a tam přivézt z trhu nějaký zajímavý dárek.

Jednoho dne Popílkovi přivezl krabičku se třemi zvláštními smyčkami. Jedna vypadala jako zhotovená z juty, druhá z jakési černé pryže a třetí z kůže. Všechny tři smyčky byly podivuhodně složité, ale v krabičce byl umístěn i obrázkový průvodce, jak s těmito smyčkami naložit. Smyčky se měly obtočit kolem vajec a údu, další část jen kolem vajec, další část měla vejce rozdělit vedví a poslední část se měla obtočit kolem údu.

Popílek zvědavě vyzkoušel první, jutovou smyčku. Po několika neúspěšných pokusech se mu zdařilo smyčku úspěšně umístit na svou mužskou výbavu a hle, jak náhle byla krásná a topořivá! Šel se na sebe podívat do zrcadla a tu náhle zjistil, že má jutové provazy omotané nejen kolem svého mužství, nýbrž i kolem celého těla. Vypadalo to celé tak vzrušivě, jako oděvní doplňky těch nejlepších otroků, ba přímo i Pánů, kteří se účastnili Velkých Orgií.

I zaradoval se Popílek, ochotně nastavil svou zadnici vrchnímu nákupčímu a těšil se, až nadejde čas Velkých Orgií, rozhodnut, že zkusí štěstí a v tomto oděvu se na slavnost dostaví.

Vrchní nákupčí i ostatní sluhové se ho zprvu snažili od tohoto úmyslu odradit, ale když viděli, jak svůdně Popílek v oděvu, který od té doby ze sebe nesňal, vypadá, začali mu držet palce i své ztopořené ocasy a začali věřit, že Popílek na Velké Orgie proklouzne jako ocas do řádně uvolněné díry.

První Velké Orgie

I přišel den Velkých Orgií. Popílek vyčkal, až se palác zaplní pány a otroky z okolních paláců, vyšel ve svém jutovém provazovém oděvu zadním východem ven a zamířil si to se svým ztopořeným pyjem k hlavním vratům, u kterých jaktěživ nestál.

Vstrčil svůj pyj do otvoru, na jehož konci byl zvonek, kterýmžto úkonem způsobil cinkání. Po chvíli se otevřela vrata, ve kterých stál jakýsi otrok, jenž pravil:

„Vítám Vás, pane, na naší slavnosti. Dovolte, abych Vás přivítal.“ A poklekl a přijmul do úst Popílkův úd. Chvíli jej takto vítal, pak povstal a pronesl: „Máte mrdukrásný ocas, pane. Kéž bych jím mohl být také obšťastňován. Račte dál, pane.“

Otrok otevřel dveře do hlavní síně. Popílek vstoupil a spatřil množství pánů i otroků v neskutečně vzrušivých oděvních doplňcích, všichni měli tvrdé ocasy a někteří s nimi již rejdili v něčích ústech či v některé zadnici.

Postupně však začalo být ticho, neboť jeden po druhém spatřili vstoupivšího mládence a mohli na něm oči nechat. Zírali na jeho ztepilé pěstované tělo, na jeho divumrdý oblek, na jeho mrduchtivý tvrdý ocas a po očku sledovali Pána, který stál na vyvýšeném stanovišti, obklopen několika obdivovateli a zasunutý svým pyjem do jednoho z hostů. Všichni v tu ránu zatoužili aspoň si sáhnout na příchozího návštěvníka, avšak nechtěli předběhnout největšího Pána.

A dobře udělali, neboť Pán, když spatřil Popílka, vymanil svůj obrovský úd z právě jebané díry, přistoupil k Popílkovi a pravil: „Vítám Tě, švarný mladý pane. Dovol mi, abych tě co nejuctivěji přivítal.“ A k údivu všech okolo Pán poklekl a pojal Popílkův ocas do svých úst. Ještě nikdy neviděli Pána klečet a vítat příchozího tak, jako to dělají pouze otroci.

Popílek si dlouho nechal oblizovat své mužství od Pána, kochal se tou rozkoší i pohledy desítek dalších mužů. Pak Pán povstal, otočil se k tomu publiku a zvolal: „Koukejte všichni jebat a pořádně nahlas vzdychat! Chci se teď chvíli věnovat tomuto krasavci!“

Panstvo začalo neochotně jebat a postupně i vzdychat. Pán si počkal, až se budou zvuky po síni dostatečně rozléhat, a promluvil k nově příchozímu: „Z kterého paláce jsi přišel, pane? Nikdy jsem tě neviděl.“

A Popílek odpověděl:

„Palác, kde jsou všechna mužství tvrdá
kde se každý večer hojně mrdá.“

„Rád bych tě požádal o Tvůj klacek do své díry,“ dodal Pán.

A Popílek odpověděl:

„Rád ti strčím do díry svůj klacek,
avšak i ten Tvůj je pěkný macek.“

„Ach ano,“ pokračoval Pán, „avšak rád bych po tom do úst Tvoji šťávu.“

A popílek odpověděl:

„Naplním svou šťávou Tvoje ústa,
nemohu však potom déle zůstat.“

„Nevadí, krasavče, jen mi dobře ojeb mou díru a pak i má lačná ústa.“

A Pán pokorně nastavil svou díru a Popílek ji začal jemně jebat. Pán sténal slastí, až všichni v sále utichli, přestali obcovat a hleděli na tu krásu. Popílek pak začal jebat tvrději, Pán sténal hlasitěji a všichni v sále začali jemně sténat, jak si nad tou krásou mnuli své údy. Popílek pak začal jebat velmi tvrdě, Pán křičel slastí a všichni v sále křičeli také, jak si divoce třásli svými ocasy.

Pak všichni v úžasu oněměli, když Popílek vytáhl svůj úd z Pánovy zadnice, vstrčil mu ho do úst a počal sám křičet slastí víc než všichni ostatní. Chvíli takto jebal Pánova ústa, až pak povstal, Pán si lehl na záda a Popílek se z výšky začal strefovat svou šťávou do jeho úst.

Většina šťávy přistála Pánovi přímo v ústech, mnohé kapky však také zůstaly na Pánově obličeji a prsou. Pak ještě Popílek poklekl a nechal si od Pána vysát zbytky své šťávy ze svého ocasu.

Potom Popílek povstal a pravil: „Omlouvám se, musím se vrátit. Bylo mi potěšením toto s Tebou provozovat, Pane.“

„Och, neodcházej ještě, můj nejdražší…“ žadonil Pán k údivu všech ostatních.

„Musím. Jistě se ještě uvidíme, můj Pane,“ odvětil Popílek a odešel.

Pán zůstal ležet na zemi, stočil se do klubíčka a otroci ho museli odnést na lože. Dalších orgií se již Pán nezúčastnil, hosté si museli vystačit po celý večer sami se sebou.

Druhý den se v paláci ihned rozkřiklo, že Pán se na slavnosti potkal s úžasným a mrdukrásným mládencem a že se zřejmě zamiloval. I Popílek se o tom dověděl a raději si důkladně zamazal obličej sazemi, aby ho nikdo z místních otroků nepoznal.

Záhy Pán vyhlásil další slavnost, a to mnohem dříve, než by to kdokoli očekával. Když se to Popílek dověděl, rozhodl se vyzkoušet si smyčky z černé pryže. Způsob jejich nasazování byl stejný jako u těch jutových, takže si je upevnil mnohem snáze. Poté se šel na sebe podívat do zrcadla a užasl. Ze stejné pryže měl na sobě i nohavice od kotníků do půli stehen, přiléhavý pás kolem prsou, rukavice a na hlavě kuklu, z níž byly vidět jen oči a ústa.

Vypadalo to velmi účinně a navíc byl Popílek podle obličeje k nepoznání. Když takto vyzdoben předstoupil před ostatní sluhy, byl málem vyveden jako vetřelec. Ale když poznali sluhové, že jde o Popílka, užasli, popřáli mu hodně štěstí a tentokrát ho v návštěvě Velkých Orgií podpořili.

Druhé Velké Orgie

V den konání dalších Velkých Orgií si Popílek ještě více počkal, než se jebání rozjede, a vstoupil do jebacího sálu s výraznějším zpožděním. Pán zrovna náruživě zasouval svůj ocas do jedné krásné chlupaté zadnice a několik dalších mužů ho po celém těle oblizovalo. Avšak v okamžiku, kdy Popílek vstoupil, Pán si ho ihned všiml, ustal v zasouvání a přistoupil k nově příchozímu.

„Z kterého paláce jsi přišel, pane? Nikdy jsem Tě neviděl.“

A Popílek odvětil:

„Neviděl? A já Tě mohl jebat.
Poznat mne však není nijak třeba.“

„Ten ocas poznávám, můj drahý, jsi to ty?“ zadychtil Pán.

„Líbí se ti ocas víc než oči?
Pak ti ocas tvoje oči smočí.“

„Ach ne, to bys mne oslepil, drahý. Ale i tak jsi mne již zaslepil. Směl bych poníženě požádat o tvou díru? Prosím!“ A pán si lehnul na záda, k údivu všech přihlížejících, se svým tvrdým ocasem tyčícím se vzhůru, a jeho oči i jeho žalud žadonily o to, aby Popílek nasedl a rejdil svou dírou na Pánově údu.

Bez řečí tedy Popílek nasednul na Pánův ocas a vrtěl náruživě zadnicí, přičemž jednou rukou Pána štípal do prsou a druhou rukou jej tahal za vejce. Pán byl zcela blažený, hleděl Popílkovi do očí a jednou rukou mu mnul úd, zatímco druhou rukou ho též štípal do prsou.

Všichni přítomní utvořili kroužek kolem této jebulibé scenérie a třeli si rukama své údy, spíše vzájemně než sobě samým, a čekali, jak toto mrdivadlo dopadne.

Nemohlo jinak dopadnout. Popílek s ohromnými výkřiky slasti počal prýštit svou šťávu po celé Pánově horní polovině těla včetně obličeje, a v ten samý okamžik počal Pán vydávat extatické zvuky, z nichž bylo patrné, že plní svou šťávou Popílkovy vnitřnosti. Dříve nebo později se jeden každý otrok i pán taktéž vyronil, zatímco Popílek stále seděl na Pánovi a oba si upřeně hleděli do očí.

Načež Popílek zašeptal: „Omlouvám se, musím se vrátit. Bylo mi potěšením toto s Tebou provozovat, Pane. A dovol, abych se s Tebou rozloučil.“ A naklonil své tělo k Pánovi a dlouze líbal jeho potřísněnou tvář a Pán mu líbání náruživě opětoval.

Pak povstal.

Pán zaprosil: „Neodcházej, můj nejdražší kocourku.“ A Popílek na to: „Jistě se nevidíme naposledy, kocoure můj.“ Popílek odkráčel a Pán zůstal ležet na zemi, stočil se do klubíčka a něco si pro sebe šeptal. Otroci ho museli odnést na lože a Velké Orgie už musely pokračovat bez Pána.

Druhý den hned zrána se rozkřiklo palácem, že Pán se opět zamiloval, tentokrát snad ještě více než posledně. Jen nebylo jasné, zda onen „kocourek“ byl tentýž, jako na předchozí slavnosti, nebo zda to byl někdo jiný.

Popílek věděl své a raději sazemi ještě více maskoval svoje vzezření. Avšak zpráva o Pánově zamilovanosti ho nenechávala chladným. Celé dny myslel jen na to, jak cítil Pánův ocas ve své řiti a ještě více na to, jak ho opovážlivě začal líbat a Pán mu to opětoval. Cítil, že je také zamilovaný.

Ale Pán nenechal Popílka dlouho čekat. Vyhlásil další slavnost ještě mnohem dřív, než by kdokoli očekával. V tu chvíli Popílek šel rychle vyzkoušet svou poslední, koženou smyčku. Nyní již hbitě umístil smyčku na svůj ocas a hned na sebe pohlédl do zrcadla, před kterým stál. A užasl ještě více! Na kožené smyčce se objevily kovové cvočky, na nohou měl vysoké kožené boty, kožené ocvočkované pásy zdobily jeho ztepilý trup, zápěstí obepínaly kožené pásy, rovněž s cvočky, a podobně vyhlížející byl i obojek kolem krku. Přes oči měl velikou koženou škrabošku, která zcela změnila jeho charakteristické rysy obličeje, takže bylo jisté, že takto ho nemůže nikdo poznat.

V tomto přestrojení předstoupil Popílek před ostatní sluhy. Ti se již ihned dovtípili, že příchozí je Popílek, ačkoli ho vůbec nepoznávali, a vyjádřili mu vroucí, přímo teplou podporu v další výpravě za Pánem.

Třetí Velké Orgie

Při příchodu do jebacího sálu spatřil Popílek Pána, kterak sedí na svém křesle, nechává si oblizovat ocas a kulky od jiných otroků a tváří se znuděně. Avšak tento znuděný výraz trval pouhý zlomek chvilky, neboť v okamžiku, kdy spatřil Popílka, pookřál, povstal, povstal i jeho ocas, přistoupil k Popílkovi, zadíval se mu do očí a pravil:

„Nesmírně rád Tě opět vítám na naší slavnosti, švarný chlapče.“

„Opět?“ otázal se Popílek. „Nemyslím, že bychom se někdy viděli,“ dodal a z jeho hlasu bylo cítit, že jde jen o hru.

„Z kterého paláce jsi tedy přišel, pokud jsme se nikdy neviděli?“ přistoupil Pán na tuto hru.

„Možná, že jsem přišel prostě z nebe,
abych viděl, jak se tady jebe…“

zažertoval Popílek v odpověď.

Pán natáhl paži a pokynul, aby ho Popílek chytil za ruku. Popílek tak nesměle učinil a Pán zvolal: „Jebejte nerušeně, milí přátelé, odeberu se teď na nějakou dobu se vzácným hostem do lázně.“ A ruku v ruce kráčeli sálem a Pán Popílka pomalu dovedl až do lázně.

Lázeň již byla napuštěna teplou vodou a hořelo zde několik svic, ne víc, než aby zde bylo příjemné přítmí. Pán začal Popílka jemně hladit po celém jeho vypracovaném těle a Popílek nevydržel a tyto něžnosti mu opětoval. Stáli proti sobě, stejně tak jako jejich ocasy, dívali se vzájemně do očí, a pak Pán pravil: „Máš vskutku přenádherné oděvní doplňky, kocourku. Avšak nebylo by dobré tuto kůži vystavovat vodě. Dovol mi, abych je z tebe na jistou dobu sejmul.

Popílek svolil a Pán počal něžně odebírat jednotlivé části této výstroje. Při odnímání pásku kolem ohanbí Popílkovi olizoval jeho krásnou výbavu a pojímal do úst hned celý ocas, hned obě kulky. Když se však posléze pokusil sejmout mu škrabošku, Popílek zavrtěl hlavou a zaprosil: „Buď tak laskavý, můj Pane, a nechej mi tento poslední doplněk. Ještě není čas, abys spatřil mou tvář.“

„Z jakého důvodu, kocourku?“ – „Chci s Tebou jebat a zatím mám obavu, že by mé prozrazení naše jebání pokazilo,“ odvětil Popílek. Pán tedy pravil: „Nuže, dobrá, ale věz, že žádné prozrazení mou náklonnost k Tobě pokazit nemůže, ani naše jebání.“

I vstoupili spolu do lázně, usadili se proti sobě, zapletli se nohama co nejblíže k sobě, až se mohli obejmout a dotýkat se vzájemně svými ocasy. Chvíli si v této pozici s těmi ocasy hráli, až jeden z ocasů vnikl do řitního otvoru toho druhého a nějakou dobu v něm jen tak dlel. Pak si role vyměnili, a znovu a znovu. Ani příliš nejebali, jen si tak zasouvali údy do análů a povídali si.

Chválili si navzájem těla, vyprávěli si o tom, co mají rádi při obcování i ve volném čase, a i u toho vyprávění stále měl jeden nebo druhý zasunutý svůj úd ve svém protějšku. Jen Popílek si pečlivě dával pozor, aby neprozradil, že je obyčejným sluhou v paláci Pána, který nyní sedí v lázni proti němu a se kterým je soustavně spojen buď údem, nebo svou zadnicí.

Dlouho takto trávili Velké Orgie, kterých se vlastně ani neúčastnili, ale tu to na ně, na oba najednou, přišlo. Chtěli oba se nechat krutě vyjebat od toho druhého, ale nemohli se dohodnout, neb oba toužili pokorně posloužit svému vyvolenému. I stoupli si pak proti sobě, mnuli si vzájemně rukou svá mužství, až oba s hlasitými výkřiky počali prýštit svou šťávu a cákat ji po celém těle druhého.

Objali se pak, přitiskli se k sobě a toužili takto zůstat celou věčnost.

„Můj milý,“ osmělil se Popílek, „nemohu již déle zde prodlévat. Povinnosti mne volají.“ – „Ne, prosím, zůstaň, kocourku, zůstaň se mnou přes noc…“

Popílek však byl neoblomný, neb nechtěl, alespoň prozatím, aby byl prozrazen a aby jeho povinnosti byly zanedbány. Marně pán prosil, Popílek se vymanil z jeho objetí, pravil: „Odpusť, kocoure,“ a zmizel z lázně i z paláce.

Až ve své komnatě si uvědomil, že z jeho výstroje mu zůstala pouze škraboška. Ostatní zapomněl u svého milovaného. Ano, u svého milovaného, nyní již si to zřetelně uvědomoval.

Pánovo trápení

Pán ještě dlouho prodléval v lázni. Vstoupil zpět do vody a myslel na svého milého, záhadného mládence. Začalo mu docházet, že mládenec pro něj není jen milý, ale i milovaný.

A tu jeho zrak pohlédl na výstroj, kterou u něj v lázni mládenec zanechal, a začal se mu v hlavě rodit plán.

Pátrání

I uspořádal Pán družinu a vyrazil do okolních paláců pátrat po mládencích, jejichž tvář neznal. Každému z nich navlékl mládencovu výstroj a zkoumal vzhled jeho přirození, zprvu vždy v ochablém stavu, brzy však vždy i v ztopořeném stavu, neboť Pán dokázal každého mládence snadno ztopořit.

Dlouhou dobu však nenašel nikoho, komu by postroj dobře padnul a zároveň by měl mužství takové, jaké znal ze svých skutečných zážitků. Některé mladíky vyzkoušel i zasunutím svého pyje do řiti či tím, že nechal zkoušeného mládence zasunout jeho pyj do řiti své, neb byl přesvědčen, že jedním z těchto způsobů by svého kocourka poznal.

Obešel takto všechna okolní palácová panství, a ani tak nenašel jediného mládence, který by mohl být tím, koho již třikrát na své slavnosti potkal a s kým tak přenádherně jebal.

Vrátil se tedy do svého paláce a poručil, aby se dostavili všichni místní sluhové, aby si je též mohl vyzkoušet. Ani zde však neuspěl, leckterého zkusil jebat, leckterý byl potěšen tím, že mohl svého Pána jebat, avšak bez výsledku.

Pak ale přistoupil k Pánovi vrchní nákupčí, aby byl prozkoušen. „Milý Pane, dříve než mne budete zkoušet jebat, dovolte mi, abych Vás upozornil, že je zde náš milý přítel topič, jenž se velmi stydí se s Vámi setkat, ale přesto po tom touží. Říkáme mu Popílek, neb má stále popelem zasypaný obličej.“

„Přivolejte Popílka,“ zavolal Pán a Popílek byl nucen se dostavit.

„Přeješ si mne, můj Pane?“ otázal se Popílek poněkud dvojsmyslně a přes svou sazemi začerněnou tvář nedokázal skrýt jasnost a dychtivost svých očí, které Pánovi již třikrát ukázal.

„Ano, přeji si,“ pronesl Pán. „Mám pro tebe test, a jsem si jist, že Ty tímto testem projdeš. Tvé oči Tě prozradily, lásko. Nasaď si tento postroj, prosím,“ řekl a k údivu všem členům družiny poklekl před Popílka.

Popílek provedl, co po něm Pán chtěl, a v tu chvíli se na jeho těle objevily všechny doplňky, které byly součástí jeho výstroje při poslední návštěvě Pána.

„Umyjte prosím saze z obličeje mého kocourka,“ poručil Pán, členové družiny tak učinili a jeho kocourek byl tak prozrazen.

Pán sáhl do mošny, vyndal plochou koženou krabičku velikosti, která se vejde do dlaně, a podal ji Popílkovi. Ten ji přijal, pohlédl na Pána, pak zpět na krabičku, otevřel ji a v ní spatřil výjev, na který do nejdelší smrti nezapomene.

Zasnoubení

V krabičce byl stříbrný kroužek a uprostřed toho kroužku byl na dně krabičky vyveden nápis „MILUJI TĚ“.

A Pán počal hovořit: „Milý kocourku, toto je zásnubní kroužek na čuráka. Chci ti říct, že tě miluji a že tě chci požádat o tvého čuráka a o tvou díru. Na oplátku Ti nabízím svého čuráka a svou díru a zároveň doživotní partnerství.“

„Ach, pane…“ vysoukal ze sebe Popílek, „Přivedl jsi mne do rozpaků. Avšak nemůžu Tvou nabídku odmítnout, neboť… I já tebe miluji. Nechť je má díra i můj čurák tvoje a budu šťastný, když i tvůj krásný čurák a tvá dokonalá díra budou moje.“

„Jistěže, lásko. Chci, abys byl mým rovnocenným parterem, lásko. Miluji tě, lásko.“

„Také tě miluji, lásko. A jsem šťastný, že se dostanu mezi Tvé dvorní otroky.“

„Nechci tě jako otroka, lásko. Miluju tě, lásko. Chci, abys byl můj partner, a tedy spoluvládce tohoto paláce. Chci tě jako partnera a spoluvládce, protože tě miluji.“

A tak se tito dva stali partnery, jebali spolu každý den, jebali i s ostatními otroky a rádi předváděli své umění jebat před zraky a tvrdými ocasy hostů všech Velkých Orgií.

A jestli se neujebali, jebají spolu dodnes.