Shodou okolností to bude právě za týden dva roky, co mi napsal nějaký kluk na adresu nahého maséra mail. Ptal se na moje služby, že prý mu je 16 let, a jestli by mohl mít studentskou slevu. Odpověděl jsem, že určitě, že za 200 to může mít, a jestli je štíhlý, tak i za stovku. Napsal, že je vysoký a štíhlý. Nabídl jsem mu, že pokud pošle fotku, může to mít zadarmo a on ochotně fotku poslal. Bylo to sice selfíčko ze zrcadla, takže půl ksichtu mu zakrývalo světlo blesku, ale byl opravdu hezky štíhlý a i ta půlka ksichtu vypadala fajn, tak jsem mu slíbil všechno zadarmo, protože prostě na mladý kluky jsem ujetej.
Od té doby se ještě tu a tam ozval, ale bylo to ve smyslu, že by rád za mnou dojel, až bude mít čas nebo možnost. Ať už to bylo smskou nebo mailem, vždy se pěkně připomenul: „Ahoj, tady Honza z H., vysokej štíhlej, pamatuješ?“ a pak teprve pokračoval.
Přestal jsem věřit, že vůbec kdy dojede. Minulý týden se opět ozval mailem, já mu navrhl termín a napsal svoje číslo (on svůj telefon neustále měnil, takže mi bylo jasný, že mě nemusí mít uloženýho). Pak ale zase nereagoval. Usoudil jsem, že už nemá kredit a že nemá přístup na internet, nebo že je to prostě klasická slibotechna. Ale ukázalo se, že pravdou bylo spíš to první.
Dneska ráno kolem desáté mi napsal sms, že by se mu to dnes hodilo (opět se hezky představil). Odpověděl jsem, že mě taky, a začali jsme si psát v intervalech, které odpovídaly vyučovacím hodinám. Sdělil jsem mu, že pro mě ideálně v 16 nebo v 17 hodin (v 18 hodin jsem potřeboval jít pryč), jemu se to ale hodilo spíš po 15. hodině. Řekl jsem si, dobrá, zařídím se, a navrhl, ať přijede v 15:30, což mu vyhovovalo, že je to dobrý čas.
Kolem druhé jsem tedy dorazil domů a začal uklízet, holit si hlavu a takové ty věci, i když vzhledem k jeho věku bylo spíš důležité, jak vypadám, než jestli mám uklizeno.
Brzy jsem polevil, protože mi stále nepotvrzoval, že přijede. Naposledy mi psal někdy v půl druhé, že je ještě v K. To je taková vesnice cca 10 km za městem, je tam nějaká střední škola a učňák, odkud jezdí normální MHD asi tak 20 minut do centra, a z centra ke mně je to max. 15 minut dalším busem. Usoudil jsem, že má školu do tří, a že tedy po půl čtvrté by u mě mohl být.
Ale asi deset minut po třetí mi napsal otázku, kde přesně bydlím. Tak jsem mu to vysvětlil a čekal jsem.
V 15:35 kluk nikde, tak jsem se ho dotázal, kde vězí.
Prej bude mít zpoždění a teprve vyjíždí z Křimic. To už jsem teda přestával věřit.
Nicméně si se mnou pořád psal. Ptal se mě, kolik je mi vlastně let, což mě zarazilo, protože mi onehdy musel napsat na základě mojí masérský stránky. Taky po mě chtěl fotku, což mě zarazilo ještě víc, protože jsem měl za to, že moji fotku musel vidět, a nejednu. Nicméně jsem mu dvě fotky poslal jako mms. Na otázky, kde se momentálně nachází, odpovídal sice tak, že ta cesta tomu odpovídala, ale doba, kterou mu to trvalo, byla podezřele dlouhá.
V 16:45 jsem mu napsal, že už na něj čekám přes hodinu a že už nevěřím, že přijede.
Asi za deset minut odepsal, že už u mě bude, který že to je patro, že je zmrzlej a že na něj budu muset pomalu.
Po 17. hodině, čili víc než hodinu a půl po domluveném čase, jsem si vzpomněl na jiného mladého týpka, který za mnou kdysi přijel a takhle si furt dopisoval, ale furt se nedokázal dostavit. Mám dojem, že se taky jmenoval Honza. Onehdy jsem vycítil, že bloudí kolem baráku a bojí se, tak jsem se nakonec voblíknul, obešel jsem barák, spatřil nějakého kluka s kapucou, poslal mu nějakou smsku a bylo jasný, že je to on, protože hned začal koukat do mobilu. Když odpověděl, zavolal jsem na něj: „Honzo? To jsem já, Filip.“ A jemu tehdy nezbylo, než přiznat barvu, byl celý vymrzlý, přitáhl jsem si ho domů a nakonec nám spolu bylo hrozně fajn.
Když se mi tohle vybavilo, vzal jsem na sebe kalhoty a svetr s tím, že se půjdu podívat kolem baráku, jestli i tohohle Honzu někde nenajdu.
Teda je to jak z blbýho filmu, ale fakt se stalo to, že ještě dřív, než jsem se stihnul dooblíknout, cinknul mi telefon s smskou od Honzy: „??? Klepal jsem a nic… :(“
Otevřel jsem dveře a tam stál on.
Asi tak 190 cm vysoký mladý týpek, kterého bych na ulici odhadoval na nějakých 20 či víc, a o kterém bych si ani ve snu nepomyslel, že je teplej. Pod nosem a na bradě měl dost rošťácký zastřižený vousy, což ho asi dělalo staršího, než je (teď už 18). Pozval jsem ho dovnitř, ihned jsem se svlíknul znova do naha (tak jsem ho totiž měl přivítat) a on se zmateně začal svlíkat. Byl navlečenej jak pumpa v zimě. Sundal si péřovou bundu, pak flísovou mikinu, a pak ještě další mikinu s kapucí, čímž ukázal svoje úžasný kudrnatý nakrátko zastřižený číro.
Zadíval se na moje tělo, sice se zalíbením, ale já v jeho očích spatřil něco, co už jsem párkrát viděl a co by vysvětlovalo úplně všechno, o čem jsem psal před tím.
Podal mi ruku a řekl: „Tak já jsem ten Jakub.“ Koukám mu do očí a povídám: „Hele, ty jsi zhulenej, viď?“ – „No to jsem. Já si občas takhle dávám. Teda dost často.“
Veškerá naše předchozí komunikace mi v tu chvíli byla jasná. Nejen jeho nelogicky dlouhá cesta z Křimic ke mně, ale i všechno, co jsme si psali kdysi. Zvlášť, když mi později prozradil, že hulí už asi pět let. To mi vychází, že asi tak od svých 13 let…
Chtivě si začal prohlížet můj byt a strašně se mu líbil, přestože všude byl dost bordel. V kuchyni jsem jen měl nádobí namočené v dřezu, jinak jsem to tam vcelku uklidil, šukací obývák byl celkem připravený, v mém spacím mrdníku byl však fakt bordel, ale on tam vešel a hrozně se mu tam líbilo.
Poslal jsem ho do koupelny, ať se v klidu umeje, když byl celej den ve škole. Byl rád, ale chtěl po mně, jestli nemám nějaký hřeben. „Podívej se na moji hlavu, ty vole. Myslíš, že u mě najdeš hřeben?“ No ale v sadě zastřihovacího strojku jsem skutečně našel hřebínek, tak jsem mu ho poskytnul, i když jsem nevěděl, na co ho chce, s těmi krátkými úhlednými vlasy. Ty vole, on si chtěl upravit fousky!
Trvalo asi 15 minut, než v tý koupelně pustil sprchu. Nevím, co tam dělal, dokonce jsem se ho šel zeptat, jestli neusnul. Ale nakonec se vysprchoval a vylezl v celé své nahotě.
Týpek mých snů! Vysoký, hubeňoučký, s krásnou prdelkou, mlaďoučký, ale krásně mužný, s hlubokým sexy hlasem jak do dabingu, s úžasnými sexy vousy, po těle takřka nechlupatý, péro a koule vyholené asi tak před třemi dny (to miluju!), výbavu celkem průměrnou, o to pro mě přitažlivější…
Jak byl zhulenej, tak si nesedl na gauč nebo na křeslo nebo na postel, prostě si sedl na studenej stolek…
Štípali jsme se do bradavek, on mi osahával péro a kouřil mě, brzy se mu postavil a ačkoli původně vypadal tak nějak „průměrný“, ztopořený byl stejně velký jako můj.
Hele, nevydržel jsem ani 20 minut a stříkal jsem. To jsem sice neměl dělat, ale co, ten kluk mi stál za to. Pak jsem toho zhulence asi tak hodinu honil, a ten blbec furt nestříkal. Byl jsem uplně hotovej a cákal ze mě pot, ale ten blb se prostě neudělal. Musel jsem jít pryč, tak jsem se postupně začal oblíkat a balit si věci, a von furt nahej na posteli honil a honil. No, nevyhonil, prostě se nevystříkal. Musel jsem ho doslova vyprovodit z bytu.
Ale během toho, jak jsem ho honil a dělal, tak mi tu a tam říkal, jak je mu se mnou krásně a jak mu to dělám dobře. Tak snad ještě někdy přijde. Prostě se blbec zhulil moc, to pak čas běží jinak. Řekl jsem mu, že když příště přinese hulení, zahulíme spolu a bude nám oběma stejně…
Napiš komentář!