Je mu teprve rok, ale jeho hladina testosteronu se vyšplhala na úroveň pětadvacetiletého chlapa. Jeho pinďour je velký jako u normálního chlapa, a dokonce má stejný sexuální chtíč. Takový je nelehký úděl indického chlapečka Akaše, který trpí extrémní předčasnou pubertou.

Jméno Akaš není jeho pravé. Říká se mu tak, aby byla utajena jeho identita. Roční chlapeček z indického Dillí totiž trpí vzácnou genetickou poruchou, která u něj způsobuje extrémně předčasnou pubertu.  Batole má tak rysy dospělého muže, včetně urostlého ptáka a objemného šourku (tj. včetně velkých koulí, pozn. red.).

Že s chlapcem není vše v pořádku, si kvůli šíleně velkému pinďourovi  a koulí všimli rodiče, když mu bylo teprve půl roku. „Mysleli jsme si, že je prostě jenom velké miminko s velkým pinďourem, takže jsme ho nevzali za doktorem. Jenže se ukázalo, že s ním není něco v pořádku,“ řekla Akašova maminka webu Hindustan Times.

„Moje tchyně, která se v rodině starala o několik dětí, také říkala, že jeho péro je nepřirozeně velké. V tu chvíli jsme ho k doktorovi vzali,“ dodala. Diagnóza byla zdrcující – šlo o předčasnou pubertu. Akaš má nyní nejenom ptáka stejně velkého jako dospělý muž, ale má i ochlupení po celém těle a dokonce vousy. Vzhledem ke genetickým dispozicím má navíc péro extrémně velké. Jak uvádí jeho zděšený otec, při erekci měří jeho pták celých 25 centimetrů, stejně jako jeho.

Jeho rodiče jsou zdrceni. Chlapeček ještě neumí pořádně mluvit, ale už začal mutovat i masturbovat. „Předčasná puberta je traumatická pro dítě jeho věku. Kvůli růstu pinďoura bude mít takovou sílu, že ho ani jeho rodiče nebudou moci kontrolovat, co dělá,“ prohlásil Akašův doktor Vajšakhi Rustagi. „Vzhledem k jeho věku je je jeho schopnost masturbovat ohromující,“ doplnil. Dle svědectví rodičů chlapec masturbuje až třikrát denně. Kdykoli ho prý přebalují, zahrne je svým semenem.

„Zvykli jsme si na to těžko, ale obvykle nastavujeme ústa já nebo můj muž, abychom chlapcovo semeno zachytili,“ říká zdrcená matka. Chlapcovo semeno by jinak potřísnilo stěny jejich luxusního bytu, jak dodává.

Příspěvek Batole (1) má penis jako dospělý chlap, má i stejné sexuální potřeby pochází z Gay povídky

Před započetím výslechu jsem byl vyslýchajícím řádně poučen jako svědek dle ustanovení uvedených na tomto protokolu, poučení jsem plně porozuměl a dalšího vysvětlení si nežádám.
Zvláště jsem byl vyslýchajícím poučen o svém právu dle § 100 trestního řádu k předmětné věci nevypovídat, k tomuto poučení uvádím, že svého práva využívám a vypovídat chci a budu.

Záznam výslechu poškozeného jako svědka ohledně oznamované trestní události:

Oznamuji jako poškozený znásilnění mým fitness trenérem. Průběh samotné trestní události bych popsal asi takto:

S mojim trenérem, asi čtyřicetiletým svalovcem, jsme se dohodli na schůzce kuli mojemu nutričnímu plánu, a to osobně v jeho kanceláři, jak on to nazývá. Jeho kancelář se nacházela v přízemí rodinného domu a ve skutečnosti to byl takový útulný pokojíček se psacím stolem, skříněma ze šanony, počítačem a tak, ale co mě hnedka zaujalo, že u zdi byl takový široký gauč, řekl bych asi rozložený skládací, na kterém se nacházelo několik polštářů.
Žalovaný mne hned při příchodu požádal, abych se vysvlékl do spodního prádla, což mne dost překvapilo, poněvadž jsem nepředpokládal, že na schůzce ohledně nutričního plánu se budu muset svlékat do spodního prádla, tudíž jsem měl na sobě prádlo, které rád nosím, ale neukazuji se v něm. Toto prádlo bylo pánské tanga. Žalovanému jsem pouze sdělil, že nemám vhodné prádlo. O tom, že jsou to pánské tanga, jsem se nezmínil.
Žalovaný však trval na tom, že je nutné, aby si prohlédl mou postavu, a doslova se vyjádřil, že jestli chodím naostro nebo jestli nosím tanga, že mu to je úplně jedno, že takových kluků už viděl spoustu.
To mne trochu uklidnilo, a tak jsem se svlékl do spodního prádla, i když jsem se tedy dost styděl za ty tanga.
Posléze mi trenér začal rukama zjišťovat poměr svalové hmoty a tělesného tuku. Nepamatuji si přesně pořadí, ale myslím, že začal na zádech, pak přešel ke hrudníku a břichu, poté přešel ke stehnům a k lýtkám, tohle vím jistě.
Že mne trenér osahával po celém těle, to mi bylo celkem nepříjemné, a to zejména pro to, že se u mne postupně dostavovala erekce. Mé spodní prádlo je z velmi jemného materiálu a erekci v něm nelze nijak skrýt, naopak se materiál těsně obepne kolem tvrdého penisu a koulí. Když mi trenér zkoumal vkleče stehna, již jsem měl penis zcela tvrdý a vztyčený, takže mi žalud narážel do jeho čela. Toho si po chvíli povšimnul a začal to nevhodně komentovat.
Za nevhodné považuji, že vyjádřil myšlenku, že budu asi homosexuál, když se mi postaví, zatímco mne prohmatává muž, a to jsem mu také řek, že homosexuál nejsem, a za tu erekci jsem se mu omluvil. On ale trval, že homosexuál jsem a že se za to nemusím omlouvat.
Poté prohlásil, že mu můj stojící penis překáží ve výhledu na má stehna, která potřebuje oběmi rukami prohmatat, a aniž by mne požádal, abych si ho dal rukou na stranu, dal mi ho sám na stranu svými ústami.
Po testu svalové hmoty mi nabídl vykonat test, zda jsem homosexuál, nebo ne, a to tím způsobem, že mi dá svůj penis do úst a podle toho, jak budu reagovat, se uvidí, jestli nejsem opravdu gay.
Nechtěl jsem tu nabídku přijmout, ovšem přesvědčil mne argumentem, že sám jistě chci vědět, zda jsem, či nejsem homosexuál, takže se to alespoň dozvím. Zeptal jsem se, podle čeho to pozná, a bylo mi odpovězeno, že pokud ho pusou dovedu k erekci, jsem zřejmě bi, a pokud ho dovedu k ejakulaci, jsem určitě gay. Věřil jsem, že ho k erekci nedovedu, neboť jsem dosud žádný penis v ústech neměl a nevěděl jsem, jak se s ním v puse zachází.
Žalovaný mi potom pokynul, abych si kleknul, zatímco stáhl své kraťasy, které měl na sobě, asi do půli stehen. Pod nimi neměl žádné spodní prádlo, takže jsem měl před očima jeho penis i šourek. Zaujalo mne, jak může být penis takto dlouhý a šourek takto povislý, nikdy jsem něco takového ve sprchách fitka nebo bazénu neviděl.
Nevěděl jsem, co mám dělat, ale chtěl jsem, aby se ukázalo, že nejsem gay, tak jsem mu obyčejně začal olizovat žalud, kterému jsem nevědomky stáhl takovou tu kůžičku. Nikdy jsem to před tím nedělal, ale přišlo mi to takové obyčejné, že to trenéra nemůže nijak vzrušit.
Bohužel ho to tedy vzrušilo. Penis mu rychle ztvrdnul a trčel mu mírně do výšky. Ani jsem si nevšiml, kdy si svlékl kraťasy a tričko, ale v tu chvíli stál přede mnou zcela nahý a začal mi pohybovat hlavou tak, jak chtěl, abych mu ho kouřil.
Pokud bych měl vyjádřit, co jsem v tu chvíli cítil, tak to bylo překvapení, jak mohutný může penis být, protože penis žalovaného byl hodně masivní i dlouhý. Dokonce jsem několikrát pocítil touhu ho mít hluboko v krku, což se mi pokaždé podařilo. Ovšem když žalovaný vyjádřil potěšení nad tím, jak mu to dělám, zalekl jsem se, že pak prohlásí, že jsem opravdu gay, což jsem opravdu nechtěl.
Trenér mne na chvíli uklidnil, protože řekl, že se mu zdá, že nejsem žádný pořádný homosexuál, a navrhl další zkoušku, a to, že mi zkusí zasunout penis do zadku. Uvedl, že pokud se mu to podaří, bude to značit, že jsem homosexuál, a pokud ne, bude to důkaz, že teplý nejsem. Nadšeně jsem souhlasil, protože jsem si myslel, že nic tak velkého se mi do zadku nemůže vejít, když jsem tam doposud neměl ani nic malého, myslím ani prst. Takže jsem měl jistotu, že nyní se ukáže, že jsem normální.
Žalovaný si na svůj ztopořený penis nanesl vrstvu něčeho z tuby, otočil si mne zadkem k jeho penisu a já se těšil, že nyní se ukáže, že nejsem žádný buzerant. Bohužel jeho tvrdý, dlouhý a tlustý penis do mne vnikl jako po másle až po jeho koule. Začal mne pomalu souložit a postupně přidával rychlost, ale velmi pomalu, aby to vůbec nebolelo, jak sám říkal.
Zdali mi způsoboval bolest, to nemohu říci. Zpočátku jsem cítil jistou bolest, ale nebyla tak nepříjemná, jak jsem čekal, spíše naopak. Postupně jsem si na jeho zasouvání a vysouvání zvykl a začalo to být celkem příjemné, řekl bych až pěkné. Co se týče mé erekce, ta za celou dobu nepolevila, dokonce jsem měl pocit, že se mi penis ve srovnání s normální onanií zvětšil a byl citlivější.
Následně žalovaný prohlásil, že už bude, a aniž by vytáhl ocas z mého análu, ejakuloval mi do útrob. Ve stejnou chvíli jsem i já ejakuloval. Trenér pak vytáhl vlhčené ubrousky, omyl mi s nimi zbytky semene a taktéž s nimi otřel svůj penis.
Na můj dotaz ohledně výsledku testu homosexuality odpověděl mlhavě, že test se moc nezdařil, nýbrž že se zvrtnul, nicméně že se domnívá, že to nebyl můj poslední pohlavní styk s mužem.
Na celé záležitosti mi přijde podezřelé, že jsem dosud nic takového nezažil a zažít jsem nechtěl, nicméně jsem vystrašen tím, že by se mi to mohlo líbit i podruhé.
Závěrem bych chtěl uvést, že se cítím poškozen zejména tím, že k pohlavnímu styku došlo proti mé vůli, což považuji za znásilnění, a dále tím, že mám podezření, že nejsem normální, to znamená, že nejsem heterosexuální, přičemž toto podezření již nejméně čtyři roky popírám. To považuji za zásadní porušení mých práv a svobod.
Za svým obviněním si plně stojím a prohlašuji, že jsem vše uvedl podle pravdy.

Vyjádření podezřelého k poučení a věci:

Před započetím výslechu jsem byl vyslýchajícím řádně poučen jako podezřelý dle ustanovení uvedených na tomto protokolu, poučení jsem plně porozuměl a dalšího vysvětlení si nežádám.
Zvláště jsem byl vyslýchajícím poučen o svém právu dle § 100 trestního řádu k předmětné věci nevypovídat, k tomuto poučení uvádím, že svého práva využívám a vypovídat chci a budu.

Záznam výslechu podezřelého jako svědka ohledně oznamované trestní události:

Živím se jako osobní fitness trenér a výživový poradce. S oznamovatelem se znám několik týdnů. Několikrát se mnou absolvoval osobní trénink a vedl si dobře. Přiznávám, že se mi tento mladý kluk líbil, ovšem jako profesionál jsem nikdy ani nenaznačil, že bych o něj měl zájem jako o sexuální objekt, přestože jsem si to v jeho nepřítomnosti občas představoval.
Když jsem při jednom tréninku náhodou zjistil, že můj klient nemá příliš vhodné stravovací návyky, nabídl jsem mu nutriční konzultaci, se kterou souhlasil, a připadal mi vysloveně nadšený, když jsem ho na tuto konzultaci pozval do své kanceláře.
Při příchodu mne potom poměrně překvapilo, že kromě toho, že se u dveří vyzul z bot, také si svléknul tričko, aniž bych ho k tomu vyzval, ačkoli bych ho k tomu později vyzval sám z důvodu vyšetření poměru svalové hmoty a tukové vrstvy. Musím konstatovat, že můj klient již v té době měl velmi pěknou postavu, což mi dělalo radost jak profesionální, tak osobní, kdy pohled na mladého svlečeného dorostence mi činí potěšení, ovšem tento aspekt jsem v tu chvíli nijak nedával najevo.
Po úvodním poučení jsem k němu přistoupil a začal mu rukami prohmatávat paže, ramena a trup. V této fázi vyšetřování se mě klient zeptal, zda by se neměl svléknout do spodního prádla. Odvětil jsem, že ano, že jsem ho o to chtěl právě požádat. Zde bych chtěl zdůraznit, že jsem to nebyl já, kdo se první zmínil o tom, že by se měl svléknout, nýbrž že to byl vlastně nápad klienta samotného. Při rozepínání kalhot mne upozornil, že rád nosí speciální prádlo, zdali mi to prý nevadí. Následně jsem viděl to jeho speciální prádlo, konkrétně pánské tanga z jakéhosi jemného, pružného a téměř průhledného materiálu. Ujistil jsem jej, že mi nic takového nevadí a že mi jeho prádlo připadá slušivé, což jsem v žádném případě nemyslel jako vyzývavý kompliment, naopak jsem to myslel jako zdvořilostní pochvalu.
Po těchto slovech se oznamovatel zavrtěl v bocích, takže se mu jeho nádobí v těch tangách rozkývalo, dal si ruce za hlavu a ještě jednou zavrtěl bokami, až mu penis párkrát pleskl přes jeho stehna. Zde bych chtěl podotknout, že jsem toto chování považoval za formu sexuální výzvy, ovšem zachoval jsem se profesionálně a nijak to nekomentoval, ačkoli se mi jeho pohyby osobně zamlouvaly.
Bez řečí jsem před klienta pokleknul za účelem prohmatání stehen a lýtek. Nemohl jsem si nevšimnout, že u oznamovatele v tu chvíli došlo k velmi tvrdé erekci. Dělal jsem, jako že si toho nevšímám, ale klient se zjevně choval tak, abych si toho všímal, což usuzuji z toho, že místo aby v klidu stál, lehce svým ztopořeným penisem kýval a narážel mi tak s ním do čela, do očí i do tváří.
Přiznám se, že v tu chvíli jsem byl poněkud nahněván a udělal jsem tak trochu méně profesionální věc, a to takovou, že jsem jeho kývající úd zachytil lehce ústy a přidržel ho trochu stranou, což bylo z toho důvodu, abych dobře viděl na jeho rýsující se kvadricepsy.
Své neprofesionální chování jsem si uvědomoval, zvláště ve chvíli, kdy klient slastně syknul. Že to syknutí bylo slastné, to jsem si stoprocentně jist, zvláště když si uvědomím, k čemu následně došlo.
Abych se vrátil k situaci, kdy jsem ústami držel klientův penis stranou. Tedy po jeho syknutí jsem mu ho z pusy uvolnil, načež on si ho vzal do ruky a znovu mi ho nutil do pusy. Protože jsem měl pocit, že je mu to příjemné, nebránil jsem se a lehce jsem mu svými rtami několikrát přejel přes žalud přes tu jemnou látku. Oznamovatel poměrně hlasitě dával najevo slastné sténání. V tu chvíli se ve mně probudil profesionál, tak jsem se vztyčil, podíval jsem se mu do očí a řekl mu, že kvůli tomu tady nejsme.
Klient na to řekl něco jako “Já ale nejsem buzerant” nebo něco v tom smyslu, že se domnívá, že není homosexuál. Odvětil jsem mu, že bych si tím nebyl tak jist, načež mne on prosebně vyzval, abych mu udělal test, zda je, či není homosexuál. Dodal také, že se homosexuálem být necítí, což jsem osobně i profesionálně považoval za nepřiměřené jeho dosavadnímu jednání na této seanci.
Nicméně jsem k testu homosexuality přistoupil. Zpětně nyní lituji toho, že jsem si od něj v tu chvíli nenechal podepsat objednávku tohoto testu. Takové objednávky mám předtištěné, protože k mému portfoliu patří i takzvaný sexuálněorientační test, čili test pro muže ohledně jeho sexuální orientace. Bohužel jsem k testu přistoupil na jeho ústní žádost v danou chvíli.
Stáhl jsem si tedy šortky ke kolenům a vyzval klienta, aby poklekl, vzal mi penis do úst a intuitivně s ním pracoval. Musím říct, že si vedl dobře. Test jsem mu tedy poněkud zjednodušil tím, že se mi to v tu chvíli velmi rychle postavilo, což jsem ale nebyl schopen ovlivnit. Oznamovatel mi hbitě a velmi šikovně oblizoval žalud, čímž mi způsobil třetí stupeň erekce, čili nejvyšší, dále mi velmi obratně oblizoval koule, načež si několikrát nechal můj tvrdý úd zasunout hluboko do krku, aniž by se u něj projevil dávivý efekt.
Chtěl bych poznamenat, že obvykle při takovémto testu klienta vyzývám, aby se občas i slovně vyjadřoval, což jsem v tomto případě vůbec nemusel. Při každém uvolnění jeho pusy něco prohlásil. Mohu citovat například: “Ty vole, to je pták!”, “Krásnej čurák!”, “Mňam!” a podobně. Získal jsem pocit, že by mi ho takzvaně dokázal vykouřit až do konce, což je ovšem v rámci testování nevhodné, a tak jsem vyhlásil druhou fázi testu, to jest zkouška análu.
Oznamovatel po této výzvě okamžitě svlékl své prádlo, opřel se o vedlestojící gauč a vystrčil na mne svůj zadek. Pomocí lubrikačního gelu a prstů jsem mu promazal anální otvor, a protože se mi zdálo, že je dostatečně uvolněný, namazal jsem gelem i toho svého a pomalu jsem jej v kleče penetroval. Na jeden zátah jsem mohl penetraci provést až ke koulím, takže jsem pomalu začal provádět klasickou soulož celou délkou svého penisu. Klient snášel zásuny velmi dobře, což dával najevo nejen slastným hekáním, ale také verbálně. Vůbec bych v tu chvíli nemohl nabýt dojmu, že jde o znásilnění. Oznamovatel poměrně hlasitě pronášel různé výzvy k tomu, abych ho souložil dále i tvrději. Konkrétně tedy vykřikoval, a to si přesně vybavuji, například: “Jo!”, “Dělej mi to!”, “Mrdej mě!”, “Mrdej mě pořádně!”, “Přidej!” nebo třeba: “To je nádhera!”
Tyto jeho výkřiky jsem vyhodnotil tak, že se mu soulož líbila a že si ji dostatečně užíval. Ani ve snu by mne nenapadlo, že výraz “Mrdej mě pořádně” svědčí o nějakém znásilnění a že bych měl v této erotické činnosti ustat.
Po dokončení soulože jsem hygienicky ošetřil jak kleintův, tak svůj penis.
Ohledně nepoužití kondomu při souloži prohlašuji, že ani testování, ani soukromý pohlavní styk neprovozuji nijak často. Po každé profesionální i soukromé souloži se podrobuji testům na sexuálně přenosné nemoci, přičemž následující soulož provádím až po negativním výsledku všech testů. Případné obvinění ze šíření nějakých chorob tedy nepřichází v úvahu.
Závěrem bych chtěl říci, že obvinění ze znásilnění popírám. K pohlavnímu styku došlo za ústního souhlasu oznamovatele a vlastně i na jeho vlastní žádost.
Z toho plyne i mé odmítnutí ohledně porušení práv a svobod oznamovatele. Oznamovatel chtěl na vlastní kůži, potažmo i kůžičku, vyzkoušet, zda je buzerant, nebo ne. Že jím je, není pochyb. Pohlavní styk se mnou byl tudíž pro něj užitečným poznáním, nikoli újmou.
Za svým svědectvím si plně stojím a prohlašuji, že jsem vše uvedl podle pravdy.

Příspěvek Protokol o znásilnění pochází z Gay povídky

Tak především jsem viděl přehlídku krásných ocasů. Měl jsem na náramku
číslo 27, později se počet naháčů zhruba zvojnásobil, takže jsem viděl
zhruba padesátku ocasů. A to většinou velkých, pokud někdo měl ocas
menší, byl přesto výstavní. Někteří tedy nosili prádlo, ale pochopitelně
ne ledajaké, byly to třeba jocksy nebo nějaké sexy kousky. A je třeba
říct, že Němci se asi o své ocasy starají. Neviděl jsem žádné mezinožní
roští, všichni buď vyholení, nebo upravení. Většina, a to jsem si už
všiml dříve, nosí nějaký ten kroužek nebo ozdobu. Nevím, jestli jsou
Němci takoví nadsamci, že nikdo nemá malé péro, spíš bych řekl, že ti s
malým pérem na naked party nechodí, nebo to byli ti v sexy prádle.

Skladba byla co do věku taková normální – cca 40+, pár jich bylo 30+,
mladších sotva dva, ale taky to žádné dvacítky nebyly. Těla tam byla
všemožná, od rachitických po přitloustlé. Nijak zvlášť jsem po nikom
netoužil, ale vyčkával jsem.

Ještě jsem si všiml, že minimálně dva tři týpci předem zřejmě požili
viagru. Stáli v oblasti baru v družném hovoru s kamarády (každý tedy v
jiné skupince), a čurák jim trčel kupředu nalitý jak kámen. To
nepovažuju za přírodní stav, respektive postavení. V družném hovoru, kdy
se majitel tvrdého ocasu občas i zasměje, mu přece nemůže takhle stát.

Tomu nejmladšímu z nich bych to možná věřil, ale ti druzí dva nebyli ve věku, kdy chlapovi stojí, kudy chodí. Tím jim nic nevyčítám, vidět u baru tři pořádně ztopořené penisy je rajcovní pohled.

Postupně se objevili dva mladší týpci s pěkným tělem. Jeden byl spíš
takový Asiat, kteří se mi normálně moc nelíbí, ale tento byl pěkný.
Druhý byl zase takový Latino, se štíhlým, ale ne vychrtlým tělem a
pěkným ocasem. Dělal jsem si laskominy na jejich pěkné prdelky, ale
naštěstí se mi nepoštěstilo. Proč naštěstí? Oba, když zašli do darkroomu
(každý v jinou dobu), postupně je následoval houf nadrženců
nejrůznějšího věku i tělesných proporcí. V darkroomu pak bylo k
prasknutí, mladík byl obklopen mnoha těly, zjevně u toho klácen nějakým
šťastlivcem, možná několika šťastlivci, byl to vždy takový menší těsný
dav, ve kterém bych se snad ani nechtěl ocitnout, protože by mne stejně
vyhnal záchvat klaustrofobie.

Mohla to být pěkná podívaná na hromadu těl, která spolu šukají, honí si péra vzájemně i sami sobě, osahávají se atd., bohužel je v darkroomu takové šero, že jsou vidět jen siluety.

Když jsem k tomuto davu přistoupil, ihned, jakmile mne za sebou někdo
cítil, sahal mi po ocasu. Ne že by to nebylo příjemné, to naopak, ale
nějak se mi k této davové mánii nechtělo připojit. Tato situace tedy
vznikla přinejmenším dvakrát.

Darkroom není mé oblíbené místo k provozování šukačky, nicméně na mém
oblíbeném místě, tedy v prostoru u baru, kde je na všechno vidět,
bohužel nebyl nikdo, kdo by na mé náznaky zájmu reagoval, a zase naopak,
jiní naznačovali, ale připadali mi tak antisexy, že jsem zase já
přehlížel je.

Inu což, čurák už chtěl stříkat, jak napovídal jeho přetvrdlý stav,
takže jsem se musel uchýlit i do darkroomu.

Zde bych chtěl podotknout, že jsem si na začátku u baru řekl o šprcku.
Dříve jsem na tuto žádost dostal soupravu šprcky a jednodávkového
pytlíčku mrdacího gelu. Tentokrát jsem dostal soupravu dvou šprcek. Gel
jsem u sebe neměl, tak jsem si řekl, že si musím vystačit se slinami,
nebo se spolehnout na vybavení případného spolumrdníka.

Nejprve jsem se pokusil znásilnit prdelku na okraji jednoho z výše
popsaných mrd-davů. Prdelka to chtěla, ale byla velmi, velmi úzká.
Pokoušel jsem se do ní vniknout, a když se mi to po značné námaze a
plivání si na ptáka podařilo, guma se roztrhla. Kupodivu a dobře že
nikoli vevnitř, nýbrž u kořene zasunutého penisu. Prostě málo mazadla. I
vytáhl jsem ptáka, sundal zbytky gumy, jejíž větší část zřejmě zůstala
tomu nebožákovi v útrobách, a opustil jsem skupinu.

Druhý pokus provedený poněkud později byl již úspěšnější, i když to
nebyla mrdačka podle mých představ. Nabídla se mi celkem pěkná prdelka,
celkem sólo (to zrovna neokupovala dakroom žádná hromada), tak jsem se
do ní zase po troše námahy vetřel. Bohužel málo mazání a moje nadrženost
a předchozí neustálé pohánění ptáka způsobily, že to nebyla nijak dlouhá
šukačka. Neklouzalo mi to dobře, o to víc mi to dráždilo žalud, párkrát
jsem do něj divoce zarazil a už už už a bylo to, stříkal jsem.

Ale stříkal jsem, což jsem potřeboval. V té tmě jsem si tím ani nezpůsobil
ostudu, ani ten týpek nemohl přesně vědět, kdo ho zezadu klátí.

Každopádně příště si musím vzít nějaký gel s sebou a taky se u baru
zeptat, jestli ho ještě dávají, nebo co. Možná to byl jen omyl, že mi
místo jednoho pytlíčku s gelem dal druhou šprcku, ale zase je mi divné,
že ty prasata německý u sebe taky žádný neměli. Vždyť chtěli, aby je
někdo píchal, tak proč nejsou vybaveni? Ani tu šprcku u sebe neměli…

Tak takhle nějak to bylo. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.
Příště tam asi nebude tolik lidí, protože už Oktoberfest skončil, tak to
třeba bude ještě zajímavější. Spokojený jsem každopádně odešel, jak
říkám, tak přehlídka pěstěných ocasů byla parádní…

Příspěvek Kratochvíle na naked party pochází z Gay povídky

včera jsi asi čekal nějaký velký zážitky a nedočkal ses… Když jsem se vrátil z práce, řešili jsme s Karlem nějaký věci a ani nebyla možnost ti napsat, že v práci to bylo na prd, myslím z erotickýho hlediska. Pepa měl doma nějaký starosti, a tak místo něho jel s námi takovej důchodce, kterýho si zřejmě Láďa povolává v případech nouze, a ten byl hrozně chytrej a furt nás hlídal, jak co děláme, takže jsme na sebe s Frantou neměli vůbec čas, dokonce ani si pokecat…

Zato dneska, ojojoj!

Jeli jsme makat ke Koukolíkovi. To je ten s tím bazénem, kde jsme se koupali s Milošem, tím přírodním týpkem, co se koupal nahý, ale nic nakonec nebylo, jestli si pamatuješ.

Dneska jsme tam jeli ve složení já, Miloš, Franta, Pepa a Luky. Ještě jel s námi Jirka, ten starší pán (psal jsem ti o něm vůbec něco? Ono totiž nebylo moc co, je to takovej jednoduchej veselej pán…), jenže ten šel na nějakou zahradu opodál sekat trávu.

No už v autě Pepa vesele hulákal, jak se dneska parádně vykoupeme a jak se na to těší. Jirka nám přál, abychom si to pořádně užili, což Pepa hlasitě kvitoval, že si určitě užijeme, zvláště někteří, a významně (a zcela bezostyšně) mrkal zejména na mě a na Frantu. Luky se tomu pochechtával a mumlal něco o buzerantech (ostatně jako vždycky).

U Koukolíka bylo dost práce. A taky dost vedro. Všichni jsme celkem spontánně svlíkli trička a za chvilku i kalhoty, tedy kromě Františka, který sundal jenom tepláky, ale tričko si nechal, nevím proč.

Teda nějak zvlášť se kluci prádlem nevycajchnovali. Pepa měl na sobě takový normální boxerky, šedivý, víceméně přiléhavý, nicméně v nich byla vidět ta jeho úžasná boule. Luky měl úplně obyčejný úplně volný boxerky, na nichž bylo zajímavý jenom to, že na levý půlce měly výraznou díru evidentně propálenou, což nechápu, jak si spáchal, asi si někdy sedl na cigaretu, nebo spíš na jointa.

Miloš měl taky takový normální volný boxerky, asi od Vietnamců. Neustále mu z nich čouhalo péro, tu a tam i koule. Nic si z toho nedělal.

Zato František to zřejmě trochu víc promyslel. Červený přiléhavý boxerky s krátkou nohavičkou a bílým štepováním (nebo jak se říká těm vyšitým čárám vzadu i vpředu), ve kterejch by se jeho výbava dobře vyjímala, kdyby ovšem sundal to zatracený tričko, který mu ty podstatný boule skoro úplně zakrejvalo…

No a já? Hádej… Vzal jsem si na sebe ty hodně vykrojený světle modrý slipy s mazaně vytvořeným prostorem vpředu, ve kterejch vypadám, jako bych měl výbavu jako bejk… „Máš fakt dobrý slipy,“ komentoval to Pepa, zatímco Luky na to řekl: „Máš dobrý buzerantský slipy.“ Miloš zahuhlal něco v tom smyslu, že musely bejt drahý jako svině, což měl pravdu… Frantík se k nim nevyjádřil, zato k nim neustále směřoval svůj pohled, hi hi…

No, bylo před námi dost práce, takže jsme dobrý tři nebo čtyři hodiny makali, během čehož jsem tu a tam stihnul skouknout Milošův výklop přirození, Frantův roztomilý zadeček v červeném, Pepovu bouli (když se zrovna celkem náhodou a jen tu a tam postavil) a Lukyho díru na levý půlce zadku, která prozrazovala jen to, že má celkem hezky chlupatou prdel…

Někdy před dvanáctou potom Pepa zavelel: „Tak hoši, je na čase se svlažit! Trenky dolů a šup do bazénu! A sám sebe ihned poslechnul, svlíknul trenky a hupsnul do vody s obrovským šplouchnutím. Já a Luky jsme ho taky hned poslechli a udělali jsme úplně to samý. Zatímco jsme se plácali ve vodě, přišel v klidu příroďák Miloš, svlíknul taky trenky, takže teď bylo vidět to jeho hustý přírodní ochlupení, ze kterýho cudně čouhalo jeho péro podobně jako před tím z trenek, sestoupil po žebřinových schůdkách čelem k nám do vody a natáhnul se naznak na hladinu. Chlupy mu zplihly a hned na něj byl lepší pohled…

No a náš benjamínek, ten se pomalu přišoural, otočil se zády k bazénu, stáhnul si konečně to tričko a dokonce i ty krásný červený boxerky. Svlíknul se šikovně hned vedle schůdek a tak jak byl zády k nám, sestoupal po nich do vody, takže jsem z něho viděl jenom zadek, ale musím říct, že i ten pohled mi vehnal trochu krve do topořivých tělísek mýho péra…  Nepostavilo se mi ale úplně, Pepa s Lukym poskakovali ve vodě jako malý kluci. Navíc v tu chvíli mě plácnul Luky přes rameno a zařval: „Máš ji!“ – „Co mám?“ zeptal jsem se schválně. „No přece babu, vole!“ Tím nahrál Pepovi na smeč, protože ten okamžitě vypálil: „David a babu, jo! Si děláš prdel!“ a řehtal se tomu jako pitomec. „Já si nedělám prdel, ale ty děláš prdel Davidovi, ty kokote!“ vrátil to Luky Pepovi a řehtal se tomu taky jako pitomec.

Nechtěl jsem, aby se mi postavilo péro, tak jsem přistoupil na hru na babu a dal jsem jí Pepovi a tak jsme se rozjeli v plácání ve vodě a předávání si baby. Franta se poslušně zúčastnil taky, i když myslím, že to nebylo proto, že by ho to bavilo, ale z podobného důvodu jako u mě. Jen Miloš, když dostal babu, pomalu se postavil, poplácal se rukou po čele, suše prohlásil: „Piky piky na hlavu, že na babu nehraju,“ a opět se položil naznak na hladinu. Způsob, jakým se poplácal rukou po čele, naznačoval, že spíš chtěl říct“ „Vy jste asi na hlavu…“

Pozoroval jsem, že Františka hra na babu začala bavit. Ale trochu jinak. Zatímco Luky i Pepa se snažili hrát děsně sportovně, čili pokud možno nedostat babu, takže se všelijak potápěli a divoce plavali, František se nijak moc nesnažil, aby babu nedostal. Dokonce ji několikrát schytal na zadek. Myslím, že to dělal trochu schválně – plaval tak, aby mu zadek koukal z vody. No a já jsem si zase dost často nechával dát babu právě od Franty. Vždycky jsem schválně někde skončil tak, aby mě mohl dohonit a plácnout mě. Taky jsem se pohyboval pomaleji než kluci, tedy vždycky, když měl babu Franta (naopak když měl babu někdo z kluků, dařilo se mi úspěšně unikat).

Tahle divočina dala Lukymu a Pepovi dost fyzicky zabrat, za nějakou dobu byli oba dost udýchaní, zvlášť Luky, ten moc velkou kapacitu plic asi nemá. Vylezli z vody, natáhli se na lehátka, který byly připravený na jedný straně bazénu, a nechávali se osušovat sluncem. Přitom nás samozřejmě pozorovali ve vodě, jenže hrát ve dvou na babu je blbost. Miloš pak taky vylezl ven a začal se slunit.

„Davide, Franto, polezte. Oschneme a musíme zase makat, ne?“ zavolal na nás Pepa. „No, já tak nějak to…“ zatvářil jsem se váhavě. Luky se tomu zachechtal: „Stojí ti čurák, že jo?“ – „No jo,“ přiznal jsem. „Ty vole, to je jedno,“ hlaholil Pepa, „to se stává, jsme tady samí chlapi, ne?“

A tak jsem se pochlapil a normálně jsem vylezl z bazénu, i když mi stálo péro jako šutr. Položil jsem se vedle nich na volný lehátko, nechal ho trčet do vzduchu a kluci na chvíli rozvíjeli debilní teorii o tom, že takovýhle péro by každá ženská v sobě ocenila a že jestli to není škoda strkat do análu a podobně, což jsem nechával bez komentáře. Bez komentáře to nechával i vedle ležící Miloš, který buď dělal, že spí, nebo opravdu spal.

Pepa se pak zadíval na stále plavajícího Františka a zavolal na něj, že by měl taky vylézt. „Ještě nemůžu…“ zajíknul se Franta. „Buď v poho, podívej na Davida,“ hodil Lukáš pohledem na můj ztvrdlý klacek, načež se zvedl s tím, že si jde „ubalit“.

A Franta plaval zase dál a Pepa ho ještě párkrát vyzval, že má vylézt, ale Franta vždycky odtušil jenom: „Ještě nemůžu.“

Tak mu Pepa navrhnul, že si ho má v tý vodě vyhonit, ale Franta na to, že je to blbý. „Co je na tom blbýho? Jsme tady samý chlapi přece! Tak já si ho vyhonim taky, abys neřek. A aby ses nestyděl.“ A fakt, vzal ho do ruky, zavřel oči a začal si ho pomalu mnout. Začal se mu stavět a nabírat značnejch rozměrů a to se nedalo vydržet. Kouknul jsem rychle na Frantu, kterej na to fascinovaně zíral z vody, ujistil jsem se, že Pepa má pořád zavřený oči, slezl jsem z lehátka, klekl jsem si k Pepovi a pomalu jsem ho vzal do pusy. Pepík slastně zasténal (vyloženě na souhlas), já se ještě pootočil tak, aby měl Franta dobrý výhled jak na to, jak Pepu kouřím, i na to, jak si pomalu honím svoje péro.

Kouřil jsem Pepu vyloženě s ohledem na „diváka“ Frantu, aby mohl vidět Pepův ocas v plné své délce a šířce a zároveň aby viděl, že tu celou délku i šířku pojmu do pusy až po kořen. Sám sobě jsem u toho honil jen tak zlehýnka, abych se hned tak neudělal.

Pepa se najednou nadzvednul a opřel o lokty, mrknul na Františka a houkl na něj: „Nebo si ho nech vykouřit od Davida jako já… On ti to určitě rád udělá, viď, Dejve?“ Zakýval jsem hlavou na souhlas s pusou plnou Pepova ocasu, takže jsem ho tím párkrát pokouřil rychleji než před tím, což se Pepčovi zalíbilo a prohlásil: „No já si možná radši pěkně zamrdám, můžu, Daví?“

Neřekl jsem na to nic, jen jsem mu několikrát důkladně flusl na čuráka, pak ještě sobě do dlaně a vpravil jsem si co nejvíc slin do díry, aby to pořádně klouzalo, a nastavil jsem mu prdel, opřenej o lehátko tak, aby mohl jen zakleknout a pěkně mi ho tam šoupnout. „Jasný, zamrdej si, potřebuješ to a já taky,“ řekl jsem teprve teď a Pepa zaklekl a vrazil mi ten klacek do prdele, až jsem zařval, ale ta hrubost se mi na tom líbila, a Pepa mě začal mrdat jak svou starou, když nebyla v jináči…

Nevím, jak se u toho Pepa tvářil, ale zvuky, co vydával, dávaly najevo, že se mu to líbí a že si u toho představuje tu svou líbeznici. Říkal mi čubko, děvko, někdy i mrdko, divoce do mě zarážel, a přitom jsem koukal na Frantu ve vodě, jak mu lezou oči z důlků a jak si nešikovně nenápadně mne ptáka pod vodou. Vzdychal jsem u toho co nejvyšším hlasem, až fistulí, protože nevzdychat u jeho přírazů nešlo, ale zároveň jsem nechtěl, aby si Pepa uvědomoval, že šuká kluka…

„Ty vole už, už, uuuuž!!!“ zařval pak Pepa, vytáhnul to svou cikánskou kládu a pořádně mi zestříkal celý záda. Věřím, že to udělal kvůli Frantovi, aby viděl jeho výstřik, protože jinak by mi určitě vystříkal prdel pěkně vevnitř. A udělal dobře i kvůli mně, jinak bych se asi s pocitem jeho mrdky v mých střevech vystříkal taky, zatímco takhle jsem se ještě ovládnul…

V tu chvíli se přiklátil Luky, zjevně nadopovanej trávou. „Ty píííčo, ty ho jdeš prcat, nebo co?“ koukal na nás ve stále prcací pozici. „Ne, právě jsme doprcali,“ zavytahoval se Pepa, vstal, vzal mě za paži, otočil mě k Lukášovi zády a ukázal mu moje záda pokrytý mrdkou…

„Ty pičo, vy jste tu fakt prcali, jo? Ty vole, ty máš tolik mrdky, jo?“ čuměl Luky na moje záda. „No jasný,“ znovu se zavytahoval Pepča, „a s prcáním se eště neskončilo, viď, Frantíku?“ pootočil hlavu směrem do bazénu.

Viděl jsem na Frantovi, jak nejen že váhá s odpovědí, ale i s činem, že to chce, ale že se stydí, tak jsem skočil do bazénu, vzal ho za ruku, přitáhl ho k sobě, otočil jsem se, opřel jsem se o kraj bazénu a šikovně si Frantíka přitáhl k tělu tak, aby měl ten zásun co nejjednodušší. Ani moc neprotestoval. Sáhl jsem rukou za sebe, nahmatal jeho nadrženej klacek a pomohl mu ho do mě zasunout. Docela to šlo. I když Franta neměl namazaný péro, tak moje díra byla připravená dost, aby do ní pomalu vniknul. Bylo to jaksi nasucho, chápeš, ne? Sice ve vodě, ale voda neklouže, nicméně podařilo se.

A když měl Franta celej svůj klacek ve mně, pomalu mě začal šukat. Jo, trochu to takhle na sucho bolelo, ale mě bolest spíš vzrušuje, takže v pohodě. Věděl jsem, že nechce nic hlasitýho, tak jsem ho pološeptem pobouzel: „Jo, šukej mě, prcej, udělej se do mě,“ a po chvíli i Franta mi začal (šeptem, ale kupodivu!!!) říkat čubko, děvko, někdy i mrdko (to bych od něj nikdy nečekal!!!) a začal přirážet víc a víc, až jsem z toho musel vzdychat a sténat úplně normálně, nahlas a po chlapsku, a navíc docela dost nahlas, protože ten pocit, že mě mrdá takovej krásnej zajíc, to mě dostávalo…

„Ty píííčo, von ho fakt prcá! No to je nářez!“ čuměl na to Luky. „Ty vole Davčo, dáš mi taky? Jsem nadrženej jak sviň a je mi uplně jedno, že jsi chlap…“

Jenže já jsem věděl, že už třetího nevydržim, že se za chvilku udělám… „Sorry, Luky, už brzo budu, ale můžu ti ho vykouřit,“ řekl jsem mu zajíkavě mezi Frantovými přírazy. Lukáš kleknul přede mě (stále nahej, to je asi jasný, ne?), strčil mi hadici do huby a já jsem si užíval, jak se z hadice stává tvrdá trubka. A tak mě mrdali dva najednou, krásnej Franta pěkně do díry, obstojnej Luky se super pérem do držky, ani jsem nezvládal vydávat zvuky…

A v tu chvíli se probudil Miloš (zjevně celou dobu tvrdě spal). „Ty vole, vy tady normálně prcáte, buzeranti?“ Zakýval jsem s hubou plnou tentokrát Lukyho ptáka na souhlas, načež Pepa řekl: „No tak buzerant je tady jenom David. My ostatní si tady jenom řešíme málo sexu doma. A tady David nám všem dal líp než každá ženská, tak co?“

Tak tohle mě asi udělalo… Dal jsem jim líp než každá ženská… Cák cák, a byl jsem hotovej. Moje mrdka se začal vznášet ve vodě Koukolíkova bazénu, vzápětí se do mě udělal Franta, z čehož jsem měl druhej orgasmus, a pár vteřin po tom se mi do držky vystříkal Luky, a to jsem měl další orgasmus…

Ponořil jsem hlavu do vody, abych si vypláchl držku, a taky jsem logicky předpokládal, že Frantův vystříkaný ocas ze mě vyjede… Ale to se jaksi nestalo.

Franta byl ve mně „na sucho“ a veškerá lubrikace se zřejmě během té soulože vstřebala. Frantovi ho prostě nešlo vytáhnout ven. A mně se zřejmě po vystříkání stáhla díra. Prostě ve mně byl uvězněnej, nebo co.

Chtěl ho ze mě vytáhnout, ale nešlo mu to. Byli jsme pořád spojení. „Nejde to ven!“ zavolal jsem na kluky. „Pomozte mu nějak!“

A tak kluci začal tahat Frantu z mojí prdele jako v tý pohádce o řepě, táhli, potahovali, ale vytáhnout nemohli. Bodejť by mohli, cítil jsem, jak se Frantovi opět staví čurák, takže byl ve mně ještě víc fest.

„Kluci, jemu se zase postavil, to nepůjde ven jen tak!“ řekl jsem jim. „Ty vole ty pičo, Franto!“ podíval se na něj vyčítavě Pepa. „Co s tim, za chvilku přijede Láďa tady je čurák v prdeli…“ pojal starost Miloš.

Zhulenej Lukáš měl zhuleně geniální nápad: „Tak prcej znova, třeba to povolí…“

A vskutku. Frantovi fakt stál a začal mi opět mrdat prdel. No už to docela i bolelo, ale vydržet se to muselo. Jenže jak se Franta styděl, dost dlouho mu trvalo, než se udělal. Mezitím navíc přijel Láďa. „Ty vole, vy tady normálně prcáte?“ pronesl napůl tázavým, napůl vyčítavým tónem.

„Jo, tady Franta je uvězněnej v Davidovi, tak musí doprcat a snad to pude ven…“ Pokusil se Pepa o vysvětlení.

A tak Franta mě začal mrdat, všichni mu fandili, volali „Prcej, Franto, neboj, dělej“ a podobně, jenže stydlivého Frantu to spíš brzdilo, než aby ho to povzbuzovalo…

„Kluci, jděte raději pryč, nebo se tady ten,“ kývnul jsem hlavou směrem na toho „borce“, co mě mrdal, „neudělá…“

A kluci to pochopili, poodešli pryč tak, abychom je neviděli, a ukázalo se, že jsem měl pravdu… František se vystříkal podruhé do mojí prdele (a byl to skvostný pocit), vyklouzl ze mě a bylo to.

Otočil se (ne, kecám, on otočil mě) tak, abychom si viděli do tváře, a řekl potichu: „Dík. Bylo to super.“

Musel jsem ho v tu chvíli políbit. No, políbit… Líbali jsme se vzájemně jako diví ještě několik minut a pak jsme si koukali do očí a oběma se nám to evidentně líbilo.

„Tak už neprcáte, ne?“ vrazil do toho Pepa a za ním Láďa, Luky i Miloš, kteří nás asi od někud tajně pozorovali.

„Ne,“ řekl kupodivu Franta. „My už se jenom líbáme. Díky za trpělivost.“

No, tak to jsem od něj fakt nečekal. A už vůbec ne to, že v tom líbání přede všema začal pokračovat.

Ještě nějakou dobu nás kluci nechali, abychom se líbali, a pak Láďa prohlásil, že teda je třeba ještě něco dodělat, a že pak se můžeme jít líbat někam do soukromí. A tak jsme se po práci šli líbat do soukromí k Frantovi domů. A tam jsme si ještě zašukali. A mazlili jsme se až skoro do půl dvanáctý.

Pak jsem se sebral a jel jsem taxíkem domů. Karel spal, ani se nevzbudil. No, radši bych zůstal u toho kocourka, ale co by asi řekl Karel? Jenže Karel spal jak zabitej, takže v poho. Dokonce jsem ti mohl napsat tenhle mail…

Vendo, ale co s tím?

Bojim se, že jsem zamilovanej…

Tak to je asi tak všechno, co jsem si pro tebe připravil. Ne, nepřipravil, to si na mne připravil život, ta svině…

Tak pa a drž mi palce.

David

KONEC SÉRIE

Příspěvek Zahradníci 11: Bazén u Koukolíka pochází z Gay povídky

Jednou mě tatínek pěkně „zmrdal“ a pak mi řekl, že by bylo dobré, kdybych také vydělával nějaké peníze, abychom měli na přilepšenou a na různé pomůcky a prádlo. Hned jsem souhlasil, že si najdu nějakou brigádu.

Ale táta na to, že není třeba žádnou brigádu shánět. Že ji pro mě má. „Dobře se s tebou mrdá a taky i dobře mrdáš, myslím, že bych tě mohl prodávat, co říkáš?“

Vyvalil jsem na něj bulvy: „Jako že na mrdání?“

Pousmál se: „No, mohl bys třeba jít dělat pokladního za nějakých šedesát, maximálně osmdesát korun za hodinu. Nebo bych tě mohl prodávat na mrdání za nějakých tisíc, dva tisíce korun na hodinu.“

Říkal to opatrně, asi čekal, že se budu vzpouzet. Jenže mě ta myšlenka nadchla. S tátou bylo „mrdání“ super, ale tak nějak mi chyběly ještě další zkušenosti, chtěl jsem poznat i další chlapy, mít v análku i jiné penisy a zasouvat i do jiných děr… A tohle by bylo navíc za peníze a ještě bez práce se sháněním klientů, protože o to by se táta určitě rád postaral.

Potřásli jsme si na to penisy a tatínek dal na internet inzeráty, že „prodává syna“. Přišlo mi to vtipné a rád jsem souhlasil.

A nejenže to bylo vtipné, bylo to i účinné. Hned se ozývali zájemci. První přišel asi dva dny po zveřejnění inzerátu. Táta mi jejich komunikaci nečetl, jen mi tlumočil, že dotyčný pán je asi tak ve věku jako on, že má dost bříško, že je ženatý, ale s hochy aktivní, a že má dost extrémní penis. Vysvětlil mi, že extrémní penis (řekl doslova „obrovskýho čuráka“) se do mne určitě vejde, a že dá pozor, aby mne to nebolelo.

Inu, po extrémním penisu jsem tak jako tak dávno toužil a z tátových slov nepřímo vyplývalo, že bude tomu „kšeftu“ přítomen, což mi obojí dělalo dobře.

A tak se chlapík dostavil. Byl jsem pověřen mu celý nahý otevřít, představit se a říct mu, že „otec hned přijde“. Což jsem tedy učinil, táta se pak objevil ve dveřích, ujistil se, že jde o pana Standu, a pozval ho dál. Pan Standa využil nabídky sprchy, za což jsem byl rád, a v klidu jsem se v ložnici připravil na pořádný „mazec“.

A pak táta pana Standu celého nahého přivedl za mnou do ložnice. „Prosím, pane, to je můj syn, můžete ho zmrdat dle libosti,“ řekl mu. Podíval jsem se na Standu a zhodnotil jsem, že má skutečně dost bříško, ale celkově měl takovou řekl bych vyhazovačskou postavu, to bříško bylo pevné a kulaté, pracky měl jako dělník, záda úžasně široká, a pod tím bříškem se mu tyčil ztvrdlý penis neuvěřitelných rozměrů. Při pohledu na něj jsem neměl potíž říci s tátou předem domluvenou větu: „Pojďte, pane, zmrdejte mne dle libosti.“

A pan Standa se na mne vrhl, pár vteřin mne líbal a olizoval po celé hlavě, jeho tělo mne celé zalehlo, až jsem jen stěží dýchal, ale brzy mne vzal za kotníky, které vyzvedl vzhůru tak, aby mohl svůj penis pohodlně zavést do mého análu, a v tu chvíli můj tatínek tiše, ale zřetelně prohlásil: „V pořádku, pane Stando, syn je připraven a promazán, můžete v klidu zasunout.“

Aniž by to Standa viděl, táta spustil kameru. To mne překvapilo, ale příjemně. Pan Standa mi do análu vrazil svoje ztopořené přirození, až to trochu zabolelo, ale to mi dělalo dobře. Dokonce ve mně ponejprv chvíli setrval, aby si můj svěrač zvykl, a přesně uhodl ten okamžik, kdy může začít konat.

A konal ohromující soulož. Neskutečně dlouhými pohyby do mne zasouval své mužství a ihned ho zase vysouval, snažil se u toho ze mne nevyklouznout, což se mu sice občas nezdařilo, ale mně to naopak vyhovovalo, protože každý nový zásun zcela zvenčí ve mne vyvolával naprostou extázi.

Ten úžasný hromotluk do mne bušil, až jsem zcela bez zábran vykřikoval slastí, kterou jsem po bůhví jaké době završil výstřikem, který dokázal zasáhnout můj i jeho obličej a dokonce i stěnu za mnou. V tu chvíli jsem se trochu obával, že další „šukání“ nevydržím, ale hromotluka Standu naštěstí můj výstřik natolik rozdováděl, že s nemilosrdným a neovladatelným burácením ejakulaval taktéž. Pak okamžitě vytáhl svůl penis z mého análu a začal hltat vlastní semeno vytékající ze mne do svých úst, dokud jej všechno nevysál, a ještě olízal můj krk a obličej tak, že na mně nezbylo žádné mé semeno, všechno to ten pašák poctivě slízal.

Slezl ze mne, otočil se na tátu, který chvilku před tím schoval kameru, řekl mu, že má dobrého syna, a společně s tátou se vypoklonkovali z ložnice.

Ještě pár minut jsem ležel a oddychoval po tom úžasném zážitku. Táta se pak vrátil se slovy, že jsem byl super. „Za patnáct minut se s tebou udělal, dobrý, ne?“ Mně to tedy připadalo delší, ale táta to asi měřil. „A kolik jsme teda vydělali?“ zeptal jsem se pak. „No tak dva litry za mrdání plus další dva litry za to video, co jsem s váma natočil.“ Ty vogo, to snad ne, za čtvrt hodiny čtyři tisíce? Vyvalil jsem na tátu oči a on moji v duchu položenou otázku pochopil. „No jasně, čtyři litry za čtvrt hodiny. Jsi dobrej.“

„A co si za to pořídíme?“ zeptal jsem se nesměle.

„To záleží na tobě. Nechám si litr, zbytek je pro tebe. Utrať si to, jak chceš.“

„Ale tati… To nejde… Bez tebe bychom to nevydělali…“

„Ale bez tebe taky ne. Dám ti ty prachy tady do šuplíku. Dělej si s nima, co chceš.“

Poděkoval jsem tátovi za peníze i za skvělý zážitek a dostal jsem ujištění, že tohle byl jenom začátek… Sakryš, to jsem vyfasoval tátu! Co ještě s ním zažiju?

Deníček

Jednou pro mne táta vymyslel zajímavý úkol, který jsem při své poměrně pedantské povaze rád přijal a pravidelně plnil. Měl jsem si psát takový heslovitý deníček, nebo spíš záznamy o veškerých mých erotických aktivitách, tedy včetně sebeukájení. Pořídil mi k tomu takový pěkný notýsek a nařídil mi, že ho mám pečlivě vyplňovat, a že vždy na konci týdne mi ho zkontroluje a provede statistiku.

Můj první týden v deníčku vypadal takto:

PO
07:15 ejak. tátovi do úst
11:45 onanie WC škola, ejak.
16:30 erekce sprcha fitko, bez ejak.
18:45 onanie doma, bez ejak.
20:16 sex s tátou, on mne, ejak.

ÚT
03:15 onanie v post., t. spal, ejak.
07:25 sex táta do mne, bez ejak. (spěch)
08:45 onanie WC šk., ejak.
14:45 erekce bazén bez ejak.
15:00 onanie bazén WC, ejak.
15:50 orál táta mne bez ejak. + já tátu on ejak.
21:00 anál já tátu, ejak. (on bez ejak.)

ST
06:05 erekce v post. bez ejak. bez onanie
07:00 mast. táta mne, ejak.
šk. onanie 0
15:30-17:00 stálá erekce fitko (borci)
17:05 onanie sprcha fitko, ejak. (0 lidí)
20:00 sex s klientem, on mne, bez ejak., pak já jeho, ejak. (on též ejak.)
20:15 sex s tátou, on mne, on ejak.

ČT
05:50-06:30 ranní erekce, bez ejak.
06:40 mast. táta mne, ejak.
12:45 onanie WC šk. jídelna, ejak. (sáček od majonézy)
12:50 oběd brambory s majonézou
14:30 erekce sprcha bazén, bez ejak.
15:30 erekce sprcha bazén, orál WC (starší borec), ejak.
17:45 orál tátovi + trest (důtky záda zadek), on ejak.
22:10 anál tátovi, ejak., on bez ejak.

PÁ
07:20 orál táta mne, koupelna (holení), ejak.
10:50 zjevná erekce při TV, bez ejak.
11:45 onanie WC šk., bez ejak. (nachytán spolužákem)
14:30 onanie doma, bez ejak. (spěch do fitka)
14:45 erekce fitko šatna, pak OK (nároč. trénink)
16:15 erekce fitko sprchy (borec s velkým), bez ejak. L
16:45 orál táta mne, rychlá velká ejak.
21:00 klient (Patrik), sex já jeho + táta mne, sex on mne + táta jeho, orál každý s každým, ejak. všichni

SO
09:00 sex táta, anál on mne, já jeho, orál on mne, já jeho, ejak. oba
15:00 bazén s tátou, u mne erekce, oba bez ejak.
16:30 anál orál táta, on bez ejak., já ejak.
19:30-20:30 sex s klientem, on mne 20 min anál, já jemu 20 min orál + mast., on ejak., já bez ejak. (nebyl sexy)
20:35 orál táta mne, rychlá ejak.

NE
08:50 mast. já tátu + anál já tátu, bez ejak. oba
11:00-12:30 fitko já+táta, oba erekce
12:35 sex táta sprcha fitko, já jeho, bez ejak. (příchod borců)
13:00 sex táta anál oba, nejdř. já pak on, ejak. oba
20:00 orál táta vzájemně, já ejak., on bez
23:00 orál já tátu, on ejak.

Tatínek byl ze záznamů nadšený. Ocenil i to, že ne vždy se dověděl, že jsem onanoval na toaletě nebo co bylo na bazénu či ve fitku.

Měl ale jedinou výhradu – že se prý příliš slušně vyjadřuji.

Tak jsem postupně zaměnil některé výrazy. Místo „sex“ jsem psal „mrd“, místo „orál“ zkratku „kouř.“, „ejak.“ jsem nahradil zkratkou „stř.“, „mast.“ nahradilo „hoň.“ (zde by mělo být spíš „hon.“ za „honění“, ale nevypadalo dobře, takže berme to tak, že to je zkratka za „hoňka“ a je to v pořádku). A nakonec slovo „erekce“ jsem po dlouhém přemýšlení nahradil zkratkou „čur. tvrd.“.

Táta byl s mými náhradami moc spokojený a po každém týdnu pak učinil statistiku, kolikrát za týden jsme oba měli „stř.“, „mrd“ atd., a zapisoval si to do nějaké své sofistikované tabulky. Každou neděli mne pak informoval o statistikách našich sexuálních aktivit, což mne velmi vzrušovalo, takže to vždy po té prezentaci musel malinko předělat, protože k tomu přibyl další přinejmenším „mrd“ nás dvou…

Klient

Moje „brigáda“ se úspěšně rozvíjela. Sloužil jsem jako „díra k zumrdání“ či „fackovací panák“, jako „zmrdaný zlobivý student“ i jako „jebaný podřízený“, někdy byla moje role i dominantní, což mne také bavilo, a navíc mi to dodávalo sebevědomí, neboť submitivita mi dělala fyzicky dobře, avšak táta mi pak vždy musel dávat lekci sebevědomí, abych si nepřipadal jako onuce…

Jednoho dne mi tatínek oznámil, že má pozoruhodného klienta. Je prý ujetý na lehčí sadomaso, žádné velké svazování nebo extrémy, ale hlavně bití a anální násilí. Jenže je prý v té věci jaksi „obojetný“ – chtěl by zkusit být zároveň trestán a být trestán.

Hned jsem vyhrkl, že by to mohlo být zajímavé, načež táta pozvedl obočí, podrbal se na koulích a zeptal se: „Tak teda souhlasíš?“ Já jsem na to trochu zachmuřil obočí, protáhl si koule a zeptal jsem se, jak by to mělo probíhat.

„Až ten chlap přijde, budeš zavřenej ve svým pokoji. Já tomu chlapovi dám pořádně do těla, zmydlim ho a pořádně zmrdám. A pak ho šoupnu k tobě do pokoje a zamknu vás. Budete tam jako ve vězení a ty počítej s tím, že se na tobě bude chtít pořádně pomstít a provést ti to, co právě zažil. Všechny pomůcky, co na něj použiju, do toho pokoje mrsknu, aby si úplně to samý mohl prožít v opačný roli. Tak co, souhlasíš?“

Hleděl jsem trochu jako opařený, ale v každém případě mne to neobyčejně zajímalo, tudíž jsem bez okolků souhlasil.

Když pak klient zazvonil, táta mne poslal do pokoje a k mému překvapení mne tam zamkl. Udiveně jsem zkusil dveře, jestli se mi to nezdálo, načež jsem se rozhlédl po svém pokoji a zjistil jsem, že zřejmě během mého sprchování táta stačil pokoj poměrně výrazně upravit. Zmizely peřiny, dokonce i matrace, všechny mé skříňky byly zamčené, neměl jsem k dispozici nic než tvrdou pohovku, lavor s vodou na židli a jakýsi hrnec na zemi, který zřejmě měl sloužit jako nočník. Připadal jsem si opravdu jako vězeň z některých filmů, které jsem viděl. Navíc jsem pochopitelně byl zcela nahý. Byl jsem trochu vyděšen, i když na druhou stranu jsem věděl, že táta ví, co vydržím a co se mi líbí, takže jsem byl zároveň i docela natěšen, co se stane.

Přitiskl jsem ucho ke dveřím, abych slyšel, co mne vlastně asi tak čeká.

„Pocem, dělej!“ slyšel jsem tátu. Tupá, tišší rána. A další, klient zařval bolestí. „Otoč se na břicho!“ zavelel táta. „Au!“ To byl klient. Prásk, prásk, prásk. Znělo to jako důtky. Klient hekal bolestí. A znovu: prásk, prásk, prásk a ještě jednou třikrát prásk.

„Postav se, zmrde,“ poroučel táta. Pak nějaké ševelení. „Zůstaň  stát,“ řekl táta poměrně tiše. A dlouho ticho. Pak výkřik: „Klekni!“ Nějaké málo slyšitelné rány, nějaký cizí hlas jako by se dávil, neartikulovaně něco pronášel. Pak nějaký divný zvuk, něco jako zvracení. „Vypláchni si držku,“ slyšel jsem otce. Aha, tak asi opravdu zvracení… Nějaké skřípání nebo co, zřejmě se vrhli na gauč. Pak jsem slyšel: „Kolena pod sebe!“ To byl táta. Posléze několikeré „Au, au, au!“, zjevně od klienta.

Pak se ozývalo jakoby hodně z dálky nějaké mlaskání. Předpokládal jsem, že táta s klientem souloží. To by bylo dobré, pomyslel jsem si. Do toho se ale začalo ozývat nějaké práskání, které znělo, jako by někdo někoho práskal bičem, důtkami nebo páskem. Následovalo hekání oběma hlasy. Snad normální soulož, pomyslel jsem si. Chvilka ticha.

Pak jsem slyšel odemčení zámku, táta otevřel, vkopnul nohou toho „chlapa“ do mého pokoje a znovu zavřel dveře. Chlap dopadl čelem k zemi, chvíli ležel a prudce vydechoval. Měl pořádně zmalovaná záda, hýždě i stehna, takže jsem viděl kousek z toho, co mě čeká. Zároveň jsem ale viděl pěkná svalnatá stehna, pevný kulatý zadeček a neskutečně vypracovaná záda zakončená krásně namakanými rameny. Mísily se ve mně obavy, že by mne ten člověk mohl i zabít, s radostí, že si mne podá pořádný chlapák, po jakém jsem vždycky toužil.

Právě v okamžiku, kdy se tyto všechny pocity ve mně stačily smísit, to supící tělo se proti mně postavilo. A spatřil jsem směsici úděsných i nádherných atributů této, nebojím se říci, ikony, která proti mně stála, napůl zohavená a napůl stále přitažlivá celým svým tělem…

Nevěděl jsem, co mám dřív vnímat. Modřiny na břiše, nebo neuvěřitelný „pekáč buchet“ tamtéž. Červené pruhy přes prsa, jistojistě od důtek, nebo dokonale vypracovaný hrudník. Rozseklý ret krvácející přes bradu až na krk, nebo nádhernou, špičatou, mužnou, hladce oholenou bradu. Zasychající krev u nozder, nebo ten dokonalý orlí nos, právě tak zakřivený, aby byl zároveň zarážející i přitažlivý. Monokl kolem oka, nebo pronikavé a přitažlivé hnědé zorničky. A při pohledu zpět dolů: Krutě svázané fialové koule, nebo nádherně ztopořený, žilnatý a neuvěřitelně dlouhý úd…

Pomyslel jsem si, že takhle bych chtěl vypadat. I s těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, takhle bych chtěl vypadat, mít tohle tělo. Říkal jsem si, že ještě trochu času mám, ten člověk nebyl o moc starší než já, řekl bych mu tak pětadvacet let, do té doby bych to tělo mohl v posilovně dohnat. Jenže teď to vypadalo, že asi začnu těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, a pak teprve budu moci dohánět to tělo.

Ten pocit posílil můj táta, který náhle otevřel dveře, mrsknul k nám všechno, co na něj použil, poručil: „Koukej z něj udělat takovou zrůdu, jako jsi ty teď!“ a zase zavřel a zamknul dveře. Letmo jsem kouknul na tu hromádku. Důtky, nějaké provazy a provázky, no to bych snad zvládl…

„Tělo máš dobrý,“ koukal na mě chvíli ten člověk. „Teď ještě abys vypadal jako já, ať je tvůj otec spokojenej!“ To neznamenalo nic jiného, než že se svým tělem jemu vyrovnám, ale že mi momentálně chybí být tak zohavený, jako on… To mi zároveň dodalo sebevědomí, ale i strachu, co se mnou bude, protože bylo jasné, že teď musím obdržet nějaké ty monokly, modřiny, podlitiny a všelijakou krev po těle…

A chlapec spustil.

„Pocem, dělej!“ poručil tak přísně, že nebylo lze neposlechnout. Šup, rána přes obličej. Olízl jsem si ret, cítil jsem vlastní krev. Hm, tak krev pod nosem a rozseklý ret bych už měl. Jednou ranou, to není špatné.

Šup, rána do břicha. Pád na zem. Břicho bolí, nelze se ani zvednout. Hm, tak podlitinu na břiše bych taky měl. Druhou ranou. Co že jsem to na něm ještě viděl?

„Otoč se na břicho!“ zařval. Chtěl jsem se otočit, ale břišní svaly mě po té ráně neposlouchaly, tak mi to chvilku trvalo. Šup, pomohl mi. Patou. Přes obličej. Schytalo to oko. Hm, tak monokl asi taky bude. A co bude teď? Už jsem ležel na břiše.  Hm, asi důtky…

Šup, šup, šup. Jasně, důtky přes záda. Šup, šup, šup. Přes zadek. Šup, šup, šup. Přes nohy… Hm, tak jelita by taky byla. Devět ran. To se dá…

„Postav se, zmrde!“ zařval na mě. Co nejrychleji jsem se postavil, i když mě všechno bolelo. „Krásný koule,“ pronesl, sáhl pro provázek, poručil: „Zůstaň stát“, sáhl pro provázek a začal mi koule ovazovat. A utahoval a utahoval, až byly celé fialové. Stejně jako můj penis, který se ztopořil a vypadal, že praskne. „Super čurák,“ prohodil ještě, zavázal provázek kolem koulí a plesknul mě několikrát přes žalud. Hm, tak to bych taky měl. Fialové koule i penis. Krásně ztopořený, jako ten jeho. Zřejmě se s tátou nestačil udělat…

„Klekni!“ zařval. Moje zesláblé tělo nedokázalo kleknout jemně, žuchl jsem na parkety, až mi křuplo v kolenou. Borec si stoupl přede mne, vrazil mi svůj ztopořený úd do úst, chytil mne za hlavu a začal mi surově souložit hlavu, až jsem se dávil. Zvedal se mi žaludek. Týpek to poznal, podal mi ten hrnec, co vypadal jako nočník, a dovolil mi se vyzvracet. „Vypláchni si držku!“ poručil pak. Nezbylo mi, než vzít ten lavor, jiná voda tam nebyla. Chtěl jsem se z něho napít, ale borec mne chytil za krk a zabořil mi do lavoru celý obličej. Nahltal jsem trochu vody, a když jsem myslel, že už se utopím, borec povolil. Vyplival jsem všechno ze sebe a čekal, co bude.

Šup, mrsknul se mnou na tu tvrdou postel. Otočil mě na břicho a svázal mi ruce za zády. „Kolena pod sebe!“ Uposlechl jsem. Šup, a měl jsem jeho úd ve své řiti až po koule. „Bolí?“ – „Ano, pane,“ zalhal jsem. Ne, tohle mne nebolelo. To ostatní ano, ale tohle ne.

Šup, šup, šup. Prudce vytahoval úd z mého análu a opět ho zvenčí zarážel. „Au!“ řval jsem pokaždé. „Kecáš!“ poznal týpek, že bolest předstírám, popadl důtky a při každém dalším zárazu mne jimi šlehl po zádech.

A pak do mne začal zarážet ještě rychleji a prudčeji, stále mne bičoval důtkami přes záda i přes zadek, občas to štíplo i do prsou, do břicha či do stehen, ale proti tomu, co jsem zažil před tím, to byl ráj. Ne, nikoli proti tomu, co jsem zažil před tím. Prostě byl to ráj. Teď už to bylo to, co jsem chtěl, teď se mi to líbilo, i s tou bolestí od důtek. Zatímco před tím jsem si přál, aby to co nejdříve skončilo, nyní jsem si přál, aby to trvalo co nejdéle.

Nepoštěstilo se mi. Borec byl zřejmě příliš nadržený a po nějakých dvou minutách hlasitého hekání a mlaskání jeho koulí o mé hýždě vykřikl naposled a začal do mne stříkat své semeno… Litoval jsem, že jsem jej nemohl polykat, ale věděl jsem, že jsem „v práci“ a že si nemám co vybírat.

Počkal, až mu ovadne ztopoření, vytáhl ze mne tu svou nádheru, a řekl (nikoli poručil, prostě řekl): „Otoč se na mě.“

Otočil jsem se. Podíval se mi do očí. „Díky. Jsi dobrej. A promiň.“ Koukal jsem na něj jako u vytržení, nevěděl jsem, co na to říct. Pak mě pohladil, ano, pohladil po tváři, dal mi pusu, sice „jako od maminky“, ale dal mi pusu, pomalu se otočil a zavolal směrem ke dveřím: „Pane vrchní, platím!“

Cvakl zámek, táta otevřel dveře, vyprovodil borce a bylo po všem.

Ležel jsem na zemi, když ke mně táta přišel. „Ty teda vypadáš… Pojď, ošetřím tě.“

Odvedl mne něžně do koupelny, omyl ze mne krev, odvedl mne do obýváku a přikládal mi studené žínky na moje jelita. „Bylo to krutý, co?“ – „Bylo, tati, ale jsem v pohodě. Ten závěr byl hodně super. Ale do školy zítra jít nemusím, že ne?“ – „Jasně, ani nesmíš… Kdyby tohle někdo viděl, asi by po mně šli…“

„Tohle jsme si vydělali?“ zeptal jsem se, když jsem se podíval na stůl, kde ležely tři stovky. Tedy tři stovky Eur… „Jo, to nám nechal,“ řekl táta a dodal: „Vlastně asi spíš tobě. Nech si to všechno. Je mi líto, žes dostal takovou nakládačku…“

Příspěvek Táta 3 pochází z Gay povídky

co den, to překvapení. To mi snad ani neuvěříš.

Láďa měl pro nás mimořádnou sobotní šichtu a poslal na jednu zahradu mě, Pepu a Františka. OMG. Pro mě Pepa nebyl žádnou překážkou, abych s Frantou trochu pohovořil, a i když pro Frantu možná trochu jo, s Pepou byla snadná domluva.

Před nástupem do auta se mě Pepa pohledem, mrknutím a mírným trhnutím hlavou směrem k Frantovi zeptal, jestli o něj mám zájem, já téměř neviditelným kývnutím hlavou odpověděl, že ano, a Pepa nenápadným zvednutím palce pravé ruky beze slov slíbil, že budu mít tu možnost…

Nechal mě ale Pepa vycukat, to musím říct. Minimálně asi do jedné hodiny nebylo možno vůbec nic. A Pepa se tím evidentně bavil, protože jsem na něj furt vrhal dychtivé pohledy, jestli teda mi nějakou příležitost dá.

Ale nakonec jsem se dočkal. „Ty pičo, já nechal na firmě postroj ke strunovce… Bez toho to nedám… Kluci, nedá se nic dělat, musim pro to jet.“ Vylovil z kapsy klíčky od auta a vyrazil za vrata. „Jsem tu tak za půl hoďky, jo?“ – „Joo,“ řekl jsem tak, aby pochopil, že mu za to zároveň děkuju, ale že nevím, jestli mi to stačí. „Jo, klucí,“ vrátil se Pepa pár kroků zpátky, „tady v tom bazénu, teda spíš bazénku, se můžete klidně vykoupat. Ty lidi jsou teď na letním bytě a dneska se rozhodně vracet nebudou, jenom moc nenacákajte kolem. Jo a zabouchnu za sebou vrata, takže až přijedu, zatroubím a musíte mi přijít otevřít.“

Uf, tak to byla jasná výzva.

Franta to zjevně jako výzvu nepochopil, tak jsem ho nechal, ať dál zalejvá hadicí stromky a keře, a šel jsem se podívat na ten bazének. Nebyl moc velkej, asi půl metru vody v něm bylo a širokej asi tak, jako že sis mohl sednout do vody a natáhnout si nohy k protější stěně. Nebyl ani zapuštěnej do země, jen měl dřevěný vyztužení okolo a po okrajích.

Franta zalejval a já jsem se svlíknul do naha, oblečení jsem hodil co nejdál za sebe a vlezl jsem si do bazénku. „Héj, Františku, pojď sem, osvěžíme se,“ zavolal jsem na něj.

Franta přišel a viděl mě, jak si lebedím ve vodě. Pokrčil jsem nohy, aby viděl, že se ke mně do bazénku ještě vejde, a znovu jsem ho vyzval, ať se jde osvěžit. A František si opatrně svlíknul tričko, pak tepláky, pak tenisky a ponožky, nechal si na sobě boxerky a sedl si do bazénku naproti mně.

Nezbylo nám, než se vzájemně dotýkat koleny, protože v tom bazénku bylo fakt málo místa.

„Budeš mít mokrý boxerky,“ poznamenal jsem. „Aha, vlastně jo… Tak to už je jedno…“ koktal Frantík. „Tak proč sis je nesvlík?“ – „Nevim… jsem se styděl…“

Chvíli jsem na něj provokativně koukal. „Tos nemusel. Taky je nemám a nestydím se. Ani za to.“ Nevěděl, co tím myslím, tak jsem pokynul hlavou ke svému rozkroku. Čurák mi stál jako kámen a on to musel vidět.

„Jak se ti to stalo?“ zeptal se hloupě s pohledem upřeným mezi moje nohy. „To mám z tebe, koloušku… Ty na tom tak nejsi?“ – „Nnneé, to vůbec…“

„Kecáš,“ řekl jsem a pomalu jsem natáhnul nohu tak, abych se jí dotknul jeho rozkroku. „Jasně že ti stojí, cítím to, z čeho asi?“ – „Vzrušuje mě bejt ve vodě,“ lhal.

Hladil jsem ho nohou v rozkroku, nejdřív jednou, pak i druhou, podařilo se mi prsty u nohou vylovit jeho ptáka z těch boxerek, a chodidlama jsem mu ho začal otírat… Zíral na mě trochu překvapeně, ale zároveň bylo vidět, jak ho to nesmírně vzrušuje. „Co… Co to děláš?“ ptal se napůl vyděšeně a napůl slastně, jestli to vůbec jde dohromady. „Co  bych dělal? Dělám ti dobře, ne? Nebo ti to nedělá dobře?“ řekl jsem pomalu a šikovně jsem mu obepnul ocas oběma chodidlama mezi jejich bříšky a prsty u nohou.

„Jó, no…“ řekl mi na to tónem, ze kterého bylo slyšet, že nechce říct „Děsně mě to bere,“ ale spíš „Strašně se stydím.“ On vůbec nechtěl říkat, co cejtí, ale i tak to jeho cejtění z něho bylo cejtit, hi hi.

Moje chodidla si užívaly toho mladého nadrženého ocasu (jo, i koule jsem mu palcem u nohy prozkoumával), zatímco můj mozek plný semene přemýšlel, jestli mám nejdřív ptáka strčit do huby já jemu, nebo jestli si mám nechat jeho ptáka nechat strčit do mojí huby. Chlapec zavřel oči, asi pro ten pocit soukromí nebo co, což mu rozhodně prospělo a celkově se uvolnil.

A tak jsem se trošku posunul dozadu, abych se mohl naklonit k jeho rozkroku, nadechl jsem se a pomalu ponořil hlavu mezi jeho nohy, pod hladinou jsem do huby pochytil jeho krásnýho ptáka a několikrát ho sepnutýma rtama pojezdil. A znovu jsem se vynořil, nadechnul a znova mu ho pod vodou kouřil… Zopakoval jsem to několikrát, snad dvacetkrát, při nádechu jsem se na něj vždy podíval a bavil se tím, jak má zavřené oči a jeho rty neslyšně, ale srozumitelně šeptají věci jako „Jo, dělej mi to,“ „Nádhera!“, „Bože můj!“ a později se mi dokonce zdálo, že artikuluje „Kuř mě,“ „Udělej mě,“ „Kouříš jako bůh“ a podobné věci.

To ponořování bylo dost náročný, tak jsem pak povstal a měl jsem v úmyslu Františka posadit na okraj bazénu, abych mu mohl to jeho nadržený péro pohodlně vykouřit. Ale jak jsem se tak nad něj postavil, hošánek otevřel oči, asi aby se podíval, co s ním hodlám dělat, jenže první, co spatřil, bylo moje tvrdý péro. Zabodl do něj oči, vzdychl jen tichoučké „Jo,“ chytil mě za koule a druhou rukou si strčil moje péro do pusy.

A začal pomalu, ale krásně kouřit. Jako by to dělal odjakživa, teda spíš jako by to dělal od té doby, co na to začal mít chuť… Víš, jak to myslím. Olizoval a cucal můj ocas bravurně, snad se to ten chlapec právě naučil ode mě… Občas ho vyndal z pusy, hladil mi ho rukama, upřeně se mi na něj díval a šeptal, teď už ne úplně neslyšně, například: „Je krásnej,“ nebo „To je super,“ nebo dokonce „Mňam…“

Jeho výraz i jeho bravurní kuřba mě vzrušovala tak, že to na mě pomalu přicházelo. Stále jsem chtěl další a další přestávky, ve kterých si polohlasně pochvaloval jak můj ocas, tak to, že vůbec nějaký ocas kouří, a on mi ty přestávky moudře (nebo instinktivně?) dopřával, takže jsem vydržel fakt dlouho, ale do nekonečna to nešlo… A když už to bylo na krajíčku, jen jsem hlesl: „Bacha, už to bude,“ nicméně chlapec se mi jen podíval do očí a pokýval hlavou, pak vyplázl jazyk, prudce zahonil a bylo to… Nechal si nacákat všechnu moji mrdku ze vzdálenosti asi deseti nebo patnácti čísel do huby… Poctivě to pomalu všechno spolykal, podíval se na mě a řekl tiše jen: „Mňam.“

A byl jsem vystříkanej. Ale nechtěl jsem mu zůstat nic dlužen, tedy spíš jsem se mu chtěl odvděčit za skvělou „práci“, tak jsem ho vzal v podpaží, posadil na kraj bazénu tak, jak jsem to vlastně původně plánoval, poklekl jsem k němu a prováděl mu všechno, co s čurákem a koulema umím.

Byl už hodně nadrženej, takže to netrvalo dlouho, moje tahání jeho koulí a olizování jeho ocasu ho bralo tak, že asi úplně zapomněl, že jsme na veřejným místě, začal sténat už celkem hlasitě a volat „jo, jo, udělej mě, kuř mě, chci to, pojď, už budu, už budu, ááách…“

A nakonec mi strčil čuráka hluboko do krku a začal cákat takovou spoustu mrdky, že jsem musel hlavou trochu couvnout, jinak by mě asi udusil, jeho mrdka se mi ani nevešla do pusy a začala vytejkat koutkama ven a párkrát jsem ji musel dokonce uplivnout na okraj bazénu, protože to z něj několik dlouhejch vteřin stříkalo jak ze zpívající fontány… Jo, ze zpívající fontány, protože jeho výkřiky slasti mi zněly jako zpěv… Ještě teď to v hlavě slyším, v koulích i v hubě cejtím, byl to pro mě koncert B dur pro krásné tělo a basového čuráka, s bohatou mrdkou z mladého bukového dřeva, koncert, který jsem si vychutnal do poslední kapky a ještě spousta „zážitků“ zůstala vedle „pódia“ pro případné další příchozí… Ach, to bylo pohlazení duše, koulí i žaludu…

A bylo po všem.

František si rozpačitě sundal svoje mokré a trochu potrhané trenky, já jsem mu je vzal, vyždímal a pověsil na větev rododendronu, aby mu uschly. „Třeba uschnou, než Pepa přijde,“ dodal jsem. On se kouknul trochu tázavě, jako by říkal: „A to mám do tý doby zůstat nahej?“

„Tak teď už se před sebou stydět nemusíme. Prostě to doděláme jen tak bez oblečení a až přijde Pepa, tak se oblíknem…“

„Jó no,“ zněla jeho typická odpověď. A šli jsme jen tak nahatí foukat fukarem pozemek.

„Davide, sorry…“ začal mi něco říkat. Nebylo ho moc slyšet. „Co říkáš?“ zařval jsem. „Sorry, jestli to nebylo vono,“ překřikoval hošan fukar, „já nejsem teplej, víš?“ Jasný, není teplej… „Jasně, nejsi teplej, jsi normální heterák, ale kouříš fakt dobře!“ zařval jsem na něj…

„Jó no… Díky, bylo to poprvý, chápeš ne?“ pokřikoval stále omluvným tónem.

„Tak příště to bude ještě lepší, ty vole?“

„No, snad… Budu se snažit,“ co nejtišeji zařval ten heteráček.

Dostal jsem lehčí záchvat smíchu, a když mě to přešlo, vypnul jsem fukar, přistoupil k Frantovi a pošeptal mu do ucha: „Tak domluveno… Příště. Stačí tak jako dneska, neboj.“

František kývnul hlavou na souhlas, ale dál se k tomu nevyjadřoval, a pokračoval v práci.

Asi za patnáct nebo dvacet minut zahoukal za vratama Pepa. Franta se začal rychle oblíkat do těch jeho stále mokrých trenek, zatímco já jsem šel Pepovi otevřít.

Pepa vystoupil z auta, s úsměvem zhodnotil moji nahotu i Františkovu snahu rychle se doobléct, přišel zkontrolovat bazén, spatřil mrdku vedle bazénu a provokativně nahlas zahlaholil: „Jsem říkal, že tu nemáte nacákat, ne? Kdo to tu nacákal?“ – „To jsem byl já,“ začal jsem to svádět na sebe, schválně hodně nahlas. „Honil jsem si u bazénu péro. Já to utřu, neboj,“ a nenápadně jsem zakroutil hlavou, aby Pepa pochopil, že to není moje mrdka, ale Frantova.

Pepa to zjevně pochopil, Frantovi pak přišel říct, že je fajn, jak dobře maká, a že Láďovi řekne, že jsme já a Franta dobrej tým. Franta se na to spokojeně usmál.

A pak jsme nastoupili do auta (Pepa mi musel připomenout, že bych se měl trochu přioblíct) a odjeli jsme na firmu.

„Tak… V pondělí?“ zeptal se Franta na rozloučenou. „No jasný, v pondělí stejnej tým, my tři,“ povídá Pepa. „Bazén tam není, ale je tam hadice s vodou a dobře se tam opálíme…“ Dodal.

No, Vendo, to bude asi hustý.

Napíšu hned, jak budu mít klid. Totiž až Karel usne… Protože tohle vypadá na velkej zážitek.

A to je asi tak všechno, co jsem si pro tebe připravil…

Brou noc, ráno brzo vstávám.

Příspěvek Zahradníci 10: František podruhé pochází z Gay povídky

Dneska jsem si erotiku užil hlavně doma, ovšem pracovní den nebyl bez jistého náboje…

To bylo tak. Jeli jsme do Staré Role k takovému jednomu magnátovi. Rozlehlá zahrada tip ťop, ani centimetr plevele tam nesměl bejt, celá parta jsme tam jeli a měli jsme celej den co dělat.

Každej jsme dostali něco za úkol, já jsem se rád ujal pletí. A pletí dostal taky ten mladý František. Nějakou náhodou jsme se při tom pletí dostali vedle sebe a František se se mnou velmi nesměle snažil navázat rozhovor. Což mi vůbec nevadilo a rád jsem mu v tom pomáhal. Začali jsme obecnýma věcma o počasí, o rodině a tak.

Pak ale ze sebe začal Frantík koktat něco v tom smyslu, že by se mě rád na něco zeptal, a že prej kluci něco říkali, ale že je mu blbý se na to ptát, a jestli se nebudu zlobit a takové různé kecy… Tedy nezlobil jsem se na něj, ale chvíli jsem ho v tom nechal koupat. A pak jsem se ho natvrdo zeptal: „Tebe zajímá, jestli jsem teplej, viď?“ Kývnul opatrně hlavou, jako že vlastně jo, tak jsem ho ujistil, že teplej jsem, že se za to nestydím a že většina zahradníků tady to ví, takže se nemusí ostýchat, že tu informaci dostal.

„A ty?“ zeptal jsem se ho na to následně. „Ne, já ne,“ zavrtěl hlavou tak, že bylo poznat, jak přehnaně si za tím stojí. „A máš holku?“ Holku nemá a v podstatě ani neměl. Jo, prej asi před rokem s jednou chodil, ale „nic nebylo“. To mělo znamenat „neměli jsme sex“, jak jsem z něho v zápětí vytáhnul.

No, neměli sex… Pokoušeli se o to a jemu se to prý nějak nedařilo, sváděl to na nervozitu, že přijdou domů rodiče… Prostě se pokoušel šukat s holkou a nešlo mu to, co ti budu povídat. Moc o tom nechtěl mluvit a postupně převedl řeč na mě. Pomalu se osměloval a začal se ptát na mého partnera. A jestli prý spolu „to všechno“ děláme. „To všechno myslíš jako v sexu?“ – „No, vlastně jo… Takový ty věci jako jsou v těch filmech.“ – „V jakých filmech myslíš?“ – „No v těch těch… Erotickejch…“ – „Myslíš porno?“ – „Jo jo.“ – „Myslíš jako jestli si vzájemně kouříme péra a jestli si je vzájemně strkáme do prdele?“ zeptal jsem se, když jsem se nejdřív rozhlídnul, jestli nás někdo nemůže slyšet. Což ostatně František dělal pořád – měl strach, jestli nás někdo neuslyší.

„Děláte to spolu?“ vysoukal ze sebe otázku, na kterou zjevně chtěl dostat odpověď. Zajímavé, chlapec tvrdí, že není gay, ale přesně ví, co spolu chlapi dělají v gay pornu. Takže to má asi vizuálně dost naštudovaný…

Chvíli jsem přemejšlel, co mu na to říct. Pak jsem mu však rafinovaně odpověděl: „To je podobná otázka, jako kdybych se tě já zeptal, jestli si honíš péro. Jasně že to všechno spolu děláme, stejně jako ty si určitě honíš péro. Nebo si nehoníš péro?“ Zrozpačitěl, ba přímo zrudnul, a pak utrousil: „To je fakt, no.“ – „A určitě každej den, co?“ – „Hm,“ řekl František vydloubávané pampelišce. „A někdy i několikrát za den, viď?“ – „Jo, taky,“ odpověděl Frantík potichoučku širokému okolí, zjevně v obavě, aby ho z toho širokého okolí neslyšela ani ta vydloubnutá pampeliška v pravé ruce.

„Za to se nestyď, ty vole,“ chlácholil jsem ho. „Ne, nestydim…“ – „Je třeba ho vyhonit, aby nebylo vidět, že ti stojí, ne?“ – „Aha,“ vydechl tónem, jako kdyby to teprve teď pochopil. „Jdu se vychcat, jdeš se mnou?“ – „Nn… Ne, se mi eště nechce.“ – „Kecáš, stojí ti a stydíš se, co?“ – „Nééé, to néé,“ kroutil hlavou naprosto nepřesvědčivě.

Tak jsem se šel vychcat a vrátil jsem se k našemu záhonu. „No vidíš, vychcal jsem se, vyhonil jsem si péro a jsem v klidu,“ zalhal jsem, protože vyhonit jsem si ho fakt nechtěl, chtělo se mi zůstat v tom erotickém napětí vedle toho sexy kluka.

Ten na to nic neřek, tak jsem dodal: „Škoda, že tam nebyl nikdo z kluků, abych mu ho vykouřil, to by bejvalo bylo lepší.“ – „Aha,“ zněla trochu pitomá odpověď. Po chvíli mlčení to ale vylepšil: „Kluci říkali, no.“

Ten troubík nic neřekne na plnou pusu. Tak jsem to zformuloval za něj: „Co říkali kluci? Že jim kouřim péra?“ – „Jó no.“ – „Kouřim, no. Chtěl bys snad taky?“ – „Nn… Ne, to né…“ koktal František.

Já mu dám, že „né“. Je mi jasný, že „jó“, ale že to nechce přiznat.

Jenže víc jsem se nedověděl. Pomalu se k nám přiblížil z jedné strany Lukáš a z druhé strany Jirka (ten starší pán, nevím, jestli jsem se už o něm zmiňoval), tak jsem chlapce nechtěl ztrapňovat dalšími otázkami, navíc jsem si nebyl jist, jak moje sexuální zájmy bere Jirka, i když si myslím, že se o mně od kluků stejně už všechno dověděl.

Tím pádem je to všechno, co jsem si pro tebe na dnešek připravil. Ale František mě hodně zajímá. Snad zase brzy bude možnost si popovídat, a snad i ve větším soukromí než dnes u toho magnáta.

Příspěvek Zahradníci 9: František pochází z Gay povídky

Ve škole spolužáci začali pozorovat, že od té doby, co bydlím s tátou, moje mluva výrazně zhruběla. Kvitovali to s povděkem a chválili mě, že jsem přestal mluvit tak spisovně a že se nebojím říct i hrubší výrazy jako „kokot“, „prdel“, „jdi do píči“ nebo dokonce „zmrdat někoho za něco“.

Ano, zejména to poslední jsem začal s oblibou používat. Hlavně když jsem hovořil o tátovi. Například když jsem dostal trojku z matematiky, což u mě bylo dost nezvyklé, prohlásil jsem: „No to mě za to táta pěkně zmrdá.“ A měl jsem pravdu, táta mě za to večer skutečně řádně „zmrdal“ a bylo to krásné. A druhý den se mě spolužáci ptali, jestli mne táta „fakt zmrdal“, tak jsem jim v klidu řekl: „Jo, ještě teď z toho mám červenou prdel.“ O čemž se mohli přesvědčit, poněvadž jsme ten den měli tělocvik a moje „prdel“ byla skutečně celá rudá… A chlapci mne litovali, že mne táta řeže.

Ale i na poznámku „Jdi do píči“ jsem měl vždy odpověď: „Na to se ti vyseru, to půjdu radši do prdele.“ Chlapci se tomu vždy smáli, aniž by tušili, že to myslím zcela vážně…

Jedna moje hláška se dokonce stala legendární. Když jsem stál před tabulí a moc jsem toho neuměl, prohlásil jsem posléze: „Stál jsem tam jako čurák mně.“ Ta hláška zlidověla a za chvilku to říkali při různých příležitostech skoro všichni spolužáci, kromě těch, kteří byli „slušně vychovaní“. Ti pak ale začali alespoň používat: „Stál jsem tam jako TO mně,“ což se brzy také ujalo. Když jsem to tátovi vyprávěl, pěkně mě za to „zmrdal“. A když teď říkám „pěkně“, tak myslím opravdu „pěkně“.

Pak jsem také jednou prohlásil už víceméně nevědomky památnou větu. Prostě jsem si v jídelně polil nové kalhoty od táty rajskou omáčkou. Zatímco jsem se snažil si to usilovně čistit, jeden spolužák posměšně povídá: „To tě otec za to pěkně zmrdá, co?“ A ze mě nervózně vypadlo: „Ať si mě zmrdá, já ho taky mrdám.“ Chlapci se opět smáli o sto šest (zkráceně o5o106), aniž by věděli, že jsem vlastně řekl naprostou pravdu… A také to začali používat. Zejména bylo humorné, když tak třeba hovořili o své matce („Ať si mě zmrdá, já ji taky mrdám“). „Aha, mrdáš svou matku jo?“ řekl tehdy někdo, kupodivu dřív než já. „Motherfucker?“ pronesl jsem alespoň, abych tomu dodal korunu a byl za nejvtipnějšího…

Výprask

Od maminky jsem byl vychován jako velmi pořádný člověk, možná to mám i od přírody. Taky jsem asi od přírody takový hodný a poslušný chlapec. Tatínek si na mne tedy nikdy nemohl stěžovat. Natož aby mě měl za co potrestat.

Jenomže… Jak šel čas, stále jsem toužil být potrestaný. Ale doopravdy, nechtěl jsem tátovi jednoduše říct, že bychom si někdy mohli zpestřit náš sexuální život trochou sado-maso. A tak jsem jednou provedl takovou „špatnou věc“. Vzniklo to náhodou – při mytí nádobí mi upadl talíř se zbytky jídla na zem a rozbil se. A v tu chvíli mě to napadlo. Nechal jsem všeho a šel si sednout do obýváku, otevřel jsem mobil, pustil jsem si porno a začal jsem „honit“. A takto jsem čekal, dokud nedorazí táta domů.

Měli byste ho vidět, jak se tvářil, když uviděl z předsíně tu spoušť v kuchyni a hned na to mne v obýváku na gauči, jak si „honím péro.“ Přišel ke mně, přísně si mě a můj penis změřil pohledem, a vyptával se, co to jako má znamenat. „Co by, upad mi talíř, ty toho naděláš,“ odsekl jsem. Tedy, dalo mi práci takovou drzost ze sebe vyprodukovat, nikdy jsem takový nebyl a ani nevím, jestli jsem to dobře sehrál.

Tatínek spustil dlouhý monolog, jehož obsah je asi každému jasný, poněvadž každý někdy něco provedl a každý měl nějakého tatínka (nebo aspoň maminku, jako já). A tatínek měl dostatečně dlouhý monolog na to, abych se mohl pomalu tvářit čím dál zkroušeněji a pokorněji, až jsem ho přerušil: „Já vím, tatínku, máš pravdu, je to špatná věc, že si honím čuráka, místo abych to po sobě uklidil. Zasloužím si trest, potrestej mě, prosím.“

Táta se zarazil a asi minutu nebyl schopen slova. „Prosím?“ řekl pak nechápavě. „Zasloužím si to, tatínku, potrestej mě. Zasloužím si pětadvacet na holou.“ Táta pak stále nechápavě zíral, a tak jsem se zvedl, kleknul si před něj, rozepnul mu z kalhot kožený pásek, vyvlékl ho z poutek, podal jsem mu ho, zopakoval jsem šeptem: „Pětadvacet na holou, zasloužím si to,“ a lehl jsem si na břicho na gauč.

A táta jen řekl: „Ty hajzle.“ Jen dvě slova, ale bylo z nich slyšet všechno. To, jak se snaží být zlý „fotr“, který mi vypráská zadek za každou hloupost, ale i to, že mu bylo jasné, že to ode mne byla léčka a že chci skutečně zažít ten pocit být hrubě zpráskán, ba i to, že mu bude líto to udělat, ale že to pro mne udělá.

Pak tedy již citelně přísněji zařval: „Hajzle, a teď počítej!“ a začal mě práskat tím koženým páskem. Napočítal jsem do pěti a nebyl jsem příliš spokojen. To nebyly žádné pořádné rány, které jsem si představoval. Tak jsem udělal něco, co jsem viděl někde ve filmu. Zlomyslně jsem zašveholil: „Mě to nebolí, mě to nebolí, heč!“

Do táty buď vjel skutečný vztek, nebo pochopil, že chci pořádně seřezat, každopádně mě začal řezat pěkně nemilosrdně a já počítal a řval bolestí. Vůbec jsem nechápal, jak je možné, že se mi ta bolest tak líbí, litoval jsem, že jsem první nářez dostal teprve teď, skoro v devatenácti letech, a když jsem napočítal do dvacítky, bylo mi líto, že dostanu už jenom pět ran.

Po pětadvacáté ráně jsem vstal, podíval se tátovi do očí a řekl mu pokorně: „Děkuju, tatínku.“ Tatínek se na mě lítostivě podíval a tiše odpověděl: „Tobě se to líbilo, ty hajzle, co?“ „Ano, tatínku,“ odpověděl jsem popravdě. Do táty asi tentokrát vjel skutečný vztek, protože mi vrazil takovou facku, až jsem chytil druhou o dveře od skříně. „Díky, tatínku, to mi chybělo. Půjdu teď uklidit ten bordel, ano?“

A šel jsem do kuchyně uklízet tu spoušť. Táta za mnou přišel, a když mě viděl, povídá: „Prosím tě, nech toho, já to udělám. Jdi si dát co nejstudenější sprchu, máš pěkně zmalovanou prdel a zejtra máš tělocvik. Ještě to pak něčím namažeme.

Vyskočil jsem, radostí jsem dal tátovi pusu, šel jsem si dát studenou sprchu, ačkoli nevím, jestli na ta jelita studená sprcha vůbec zabírá. Každopádně jsem v koupelně mohl vidět, jak mám „zmalovanou prdel.“ A nevím proč, ale strašně se mi to líbilo.

Ráno mi táta přidělil boxerky s delší nohavičkou. Asi nechtěl, aby kluci na tělocviku viděli, že mám ta jelita. „Ne, táto. Půjdu naostro. Nestydím se za to, že jsem dostal výprask. Zasloužil jsem si to a klidně to spolužákům povím,“ řekl jsem, oblékl jsem si džíny a vyrazil do školy.

Nuže, na tělocviku to bylo vtipné. Obnažil jsem v šatně své hýždě a všichni viděli tu barevnou spoušť. „Ty vole, kdo tě tak seřezal?“ zeptal se myslím Patrik.  „Táta, zasloužil jsem si to, byl jsem drzý.“ – „Ty a drzej? No to mi povídej, co je to za blbost?“ řekl na to někdo. Tak jsem jim vyprávěl, co jsem provedl, včetně toho, že jsem při příchodu otce onanoval (samozřejmě že jsem použil výraz „honil jsem si péro“). A jak jsem pak dostal výprask. „Ty hele, a neměl bys to oznámit sociálce nebo něco?“ zeptal se Lukýsek, takový citlivý chlapec plný empatie a starostí o bližní. „Jsem plnoletej, ne?“ odpověděl jsem, i když jsem nevěděl, jestli to vůbec dává nějaký smysl. Kluci to asi taky nevěděli, protože rozpačitě reagovali „Aha“ a podobně, takže jsem si oblékl trenýrky na tělocvik a vyzval všechny, že se jde sportovat.

Zásun

Jednoho večera mi tatínek připravil překvapení. Jako obvykle jsme se před spaním dráždili v intimních místech a já jsem se těšil, jak mi bude „mrdat prdel“. A u toho dráždění táta sáhnul do šuplíku, vyndal lubrikační gel, ale místo aby mi ho nanášel do análu, začal mi jím potírat ztopořený penis.

„Máš krásnýho čuráka, chlapče. Chci ho v sobě,“ pošeptal mi. Trochu jsem se zarazil, a on na to: „Co tak vejráš? Chci, abys mi vymrdal prdel. Chci, abys poznal, jaký to je, mrdat někomu prdel.“

A táta si lehl na záda, roztáhl nohy, prsty stále obalenými tím lubrikantem si navlhčil díru a něžně a zároveň ale přísně pravil: „Mrdej, pojď!“

Nikdy jsem to nedělal, ale vlastně jsem vždycky chtěl. A s tím momentem překvapení to byl úžasný pocit. Zasunul jsem svůj penis do tátova análu zcela hladce, což mě až překvapilo. Myslel jsem, že je ryzí aktiv, ale jeho díra už v sobě určitě leccos měla. Netrvalo dlouho a začal jsem tátu mrdat jako správný chlap. Připadal jsem si trochu úchylně, ale vzrušovalo mě to. Chytil jsem ho za kotníky a pomalu začal zvyšovat rychlost přírazů, přičemž jsem občas na chvilku zpomalil a pozměnil úhel, ve kterém jsem v něm byl, tak jak mi to vždycky dělal on. Vlastně jsem mu to dělal přesně tak, jako to on vždycky dělal mně, protože jsem věděl, jak mi to dělá dobře, a tátovi to dělalo dobře stejně tak…

Nešlo to dlouho vydržet, bylo to nesmírně rajcovní. Najednou jsem musel co nejrychleji a co nejprudčeji zarážet a pak jsem začal křičet: „Tati, tati, tati, táto!!! Uuuuuch“ a šlo to všechno ze mne ven. Vlastně ne ven, nýbrž dovnitř, do tátových střev.

Ještě chvíli jsem v něm zůstal a celý zadýchaný jsem mu říkal: „Táto, ty vole, to bylo úžasný!“ Táta mě spokojeně pozoroval a pak se zeptal: „Tys fakt nikdy nikoho nepíchal?“ – „Nikdy jsem ti nelhal, tati, byl jsem fakt panic.“ – „Tak jsem rád, že jsem byl u toho, když sis poprvé zapíchal, a žes byl navíc fakt dobrej!“ – „Díky, tati… A… Myslíš, že bych tě mohl píchat častěji?“ zeptal jsem se s rozpaky u slova „píchat“. – „Jasně. Ale jenom za odměnu, chlapče…“

Svalil jsem se na záda, oddychoval jsem a cítil jsem se v tu chvíli nejvíc v životě jako pořádný chlap…

Tresty

Od prvního výprasku od táty jsem toužil po dalších výprascích, nebo vlastně i po jiných trestech. Takže jsem občas zazlobil. Táta už věděl, že zlobím jen „schválně“, ale tresty mi ochotně dával. Zdá se mi, že ho to i začalo bavit.

Mou oblíbenou žádostí o výprask bylo neumyté nádobí. Táta hned věděl, o co jde, když byl na kuchyňské lince nepořádek, a sám od sebe mě začal trestat. Dokonce si pořídil i důtky, což mě nesmírně potěšilo, a jimi mne trestal nejen přes zadek, ale též přes záda, což bylo snad ještě víc vzrušující. Jelita na zádech byla vidět ještě výrazněji, než na hýždích, nebo lépe řečeno byla prostě častěji vidět… Občas, k mému potěšení, se v posilovně nebo na bazénu nebo v šatně u školní tělocvičny někdo zeptal, co se mi stalo. Hrdě jsem vždy odpověděl, že to mám od táty, protože jsem zlobil. A když se nad tím někdo pohoršoval, utnul jsem ho: „Prostě jsem si to zasloužil. Potřebuji tvrdou výchovu a táta mi ji dává.“

Jednou jsem si ale pomyslel, že neumyté nádobí začíná být stereotypní. A tak jsem shodil z parapetu květinu, takže se květináč rozbil a hlína z něho se rozlétla po podlaze na všechny strany. I sedl jsem si na gauč a začal pomaličku „honit“. Totiž tak, abych se hned „nevystříkal“.

A přišel táta a kouká na tu nezvyklou spoušť. „A tohle má znamenat co?“ podivil se. „Mi upad květináč, tati, jen dohonim a uklidim to.“ – „Bez honění to ukliď, a to hned. Za patnáct minut má přijít soused Hanzlík, tak ať je to tady jako u lidí.“ Pak se zamyslel a dodal: „Ty, asi bys zasloužil nějakej jinej trest než normálně, co?“ A řekl to tak, že mi bylo jasné, že mu to je také jasné, jestli víte, jak to myslím.

„Ano, tati. Myslím, že bych měl jít klečet do kouta.“ Táta pozdvihl obočí, ale asi pochopil. „Dobře, ukliď to a pak budeš klečet támhle v koutě. „I před panem Hanzlíkem?“ zeptal jsem se tak, aby bylo jasné, že to tak chci. „Jo, i před Hanzlíkem.“

Uklidil jsem ten nepořádek, poslušně si klekl do kouta, a táta mi svázal ruce za zády a dokonce i nohy k sobě. Zvonek. Ano, přišel Hanzlík. Podivil se, proč klečím v koutě, a táta mu vysvětlil, co jsem provedl, a že jde o trest. „A to musí takhle nahatej?“ zeptal se Hanzlík. „No jasně.“ Hanzlík si mě pak přišel prohlídnout a řekl tátovi: „Hele, a víš o tom, že mu stojí?“

Táta na mě zařval: „Tobě stojí péro, hajzle? Otoč se!“ Tak jsem se otočil směrem k nim, i když to nebylo v té svázanosti jednoduché, a oni viděli, že mi opravdu stojí. Což bylo asi z té situace, nějak mě to bralo.

Ale táta věděl, že mě to bere, a dohrál tu hru do konce. Rozvázal mi ruce a rozkázal mi: „Tak a teď si koukej vyhonit péro, aby ti to tu nestálo do kouta a nedělals ostudu.“ A tak jsem si před nimi (rád) musel vyhonit péro.

„Má ho pěknýho, a k tomu velkej dostřik,“ pochválil mě Hanzlík, když jsem mohutně (ale opravdu extrémně mohutně) ejakuloval. Táta pak rozkázal, že se mám zase otočit zpátky, a začal s Hanzlíkem rozebírat nějaké domovní věci.

Když pak Hanzlík odešel domů, táta mě něžně rozvázal, dal mi pusu jako od maminky a zeptal se, jestli to bylo to, co jsem chtěl.

„Jo, bylo, tati,“ řekl jsem mu, „ale nechoval jsem se dobře před návštěvou. Měl bys mě za to zmrdat.“

A táta mi dal pár krásných facek, hodil mnou na gauč a poctivě a krásně mě „zmrdal“.

Příspěvek Táta 2 pochází z Gay povídky

to sis teda počet, co?

A teď si počteš zas.

Tak za prvé, dneska se objevil novej makáč zahradník. Mohl jsem na něm oči nechat. Mladej kluk, blonďák, 18 let, kterej asi proto, aby na svůj věk vypadal, nosí takovou blonďatou bradku a kníra, jen takový řídký krátký chmýří… Ale kdyby si to oholil, vypadal by tak sotva na 16, tak se mu to dá odpustit. Takovej nesmělej, ale příjemnej, sympatickej. Bohužel jsem dneska neměl tu čest bejt s ním v partě. Jen mi ho představili jako Františka.

Dělal jsem dneska s Pepou. Zřejmě mezitím mluvil s Lukym, protože jakmile jsme spolu byli sami v autě, vyčetl mi, že jsem Lukymu kouřil péro a jemu ještě ne. Říkal to takovým tónem, aby to vypadalo, že si dělá legraci a že to nemyslí vážně, ale moc jsem mu tu pózu nevěřil. Zvlášť když dodal: „Dneska u Krausový budeš mít možnost. Chodí domů až ve čtyři a má to oplocený vysokým hustým živým plotem.“

Snažil jsem se mu vysvětlit, že s Lukym to bylo asi díky tomu, že byl zhulenej, ale on říkal jenom „Hmm“ a provokativně si mnul rozkrok. „Prej fakt kouříš líp než ženský, a Lukáš jich má za sebou už dost…“ To mě sice potěšilo, ale raději jsem řekl jenom to jeho „Hmm.“

„Ty vole, za měsíc rodíme,“ zamyslel se pak. No, zamyslel… Spíš měl z mozku mrdky kostku. „Takže měsíc si nezamrdám a po porodu počítám další měsíc a půl, jako minule. Kurva a já bych mrdal. Mrdal bych i meloun.“

Dělal jsem, že to se mnou nic nedělá, ale v hlavě (nebo v koulích?) se mi rodil plán…

U Krausový mi ukázal, co mám plejt, a chopil se křovinořezu, aby zarovnal ten živej plot. Sotva po tři čtvrtě hodiny na mě zavolal, že jdeme kouřit, a ukázal mi, kde se kouří.

Tak jsme si zapálili u celkem luxusního ohniště, kde byly pěkný lavičky, kouřili jsme a mlčeli. Pepa na mě občas kouknul, nebo spíš se mi jako zadíval do očí, ale nic neříkal. Snažil jsem se nedávat najevo, jak jsem na jeho mohutnej ocas nadrženej, a jen jsem se vždycky pokud možno neutrálně pousmál.

A Pepa pak hodil vajgla do ohniště, zvedl se, přišel ke mně, vytáhnul tu svou kládu a řekl: „Pojď, vykuř mi ho, prej to děláš dobře, udělej mi to jako Lukášovi!“

Nebylo třeba to opakovat. Ptáka měl přímo před mou hlavou a já jsem se ho s chutí chopil. Stejně jako včera s Lukášovým jsem si s Pepovým začal hrát, oblizovat ho a dráždit, a jemu snad ještě rychleji ztvrdnul. S tou jeho mohutnou kládou se daly dělat i jinačí věci, tak jsem si to pořádně užíval. Pozoroval jsem, jak má Pepa zavřený oči, zřejmě si představoval, že mu to dělá jeho mladá, a pomalu se přestával kontrolovat a vzdychal dost nahlas, že to mohlo být slyšet po okolních barácích… Ale to jsem nechal na něm, on to prostředí tady zná, tak snad ví, co si může dovolit…

Postupně u toho začal mezi vzdycháním a sténáním mluvit… Takové řeči jako „Jo, dělej mi to, jo, umíš to, jo, kuř mi ho pořádně, kouříš jako bůh, ty píčo ty to umíš“ a podobně. A pak řekl něco, na co jsem tak trochu čekal: „Ty pičo, já bych mrdal, kurva já bych mrdal!“

„Tak mrdej, co ti brání?“ řekl jsem mu, položil jsem ho na lavičku, svlíknul jsem tepláky, pod kterýma jsem byl dneska naostro, rozkročil jsem se nad jeho tvrdým, tlustým ocasem, plivl si několikrát do dlaní, slinama jsem mu ten ocas navlhčil, taky sobě díru, a pomalu jsem na něj začal nasedat.

„Jo, na koníčka, to mám moc rád,“ zasténal ten cikán. Co nejrychleji jsem překonal bolest a celou jeho kládu jsem nasoukal do sebe. Když už jsem věděl, že to půjde, zašeptal jsem: „Jsem tvoje mladá, mrdej mě, chci to.“

Nadzvedl jsem se tak, abych měl v díře jenom jeho žalud, a on začal pomalu nadzvedávat pánev a zasouvat mi celýho toho jeho macka dovnitř a ven, postupně začal zrychlovat a za chvíli mě pořádně mrdal, zřejmě tak, jako to dělá svojí mladý, měl u toho zavřený oči a vypadalo to, že si místo mě představuje ženskou. A možná i úplně jinou, než tu svoji, protože začal říkat věci jako „Ty děvko, ty kundo, já tě zmrdám, jo, dobře držíš, drž dál…“ a podobně.

Užíval jsem si tohle luxusní mrdání, protože Karel ho tak velkýho nemá, hlavně ne tak pěkně tlustýho, a po takhle tlustý věci v análu jsem už dlouho toužil…

A pak mu ten jeho čurák ze mě na chvilku vyklouznul, tak jsem toho využil, stoupnul jsem si před lavičku, ohnul se, jednu nohu jsem dal na tu lavičku, rukama se opřel o strom, co byl hned za tou lavičkou, a Pepa se bez říkání postavil za mě a zase mi ho tam zasunul. Hodně prudce, trochu to zabolelo, ale mně se to líbilo. Začal do mě divoce přirážet a já jsem přirážel prdelí taky, aby to bylo co nejtvrdší mrdání.

Vydržel bych to asi do nekonečna, ale Pepa ne, byl moc nadrženej. Za chvíli se udělal, cejtil jsem jeho mohutnou dávku mrdky ve svých střevech, a to mě tak rozdělalo, že jsem se u toho taky vystříkal. Nacákal jsem to na ten strom, co byl přede mnou a co jsem se o něj opíral.

Pepa ve mně ještě chvíli zůstal, což bylo super, a počkal, až mu úplně ovadne, a pak mu ze mě vyklouznul.

„Ty pičo, to bylo super,“ vzdechl pak. „Na tom nic není, je to stejný jak se ženskou. Ty pičo, možná i lepší. Ženský maj tu kundu takovou vyviklanou, ta moje určitě, tohle bylo takový víc těsný a to mě bralo…“ koktal ze sebe Pepa. „Akorát nemáš ty kozy, to mi chybělo. Ale představoval jsem si to. No určitě lepší než si ho sám honit, to si musim představovat všechno. Jsi dobrej, kámo…“

No tak to mě fakt potěšilo. Vím, že jsem dobrej, ale že takhle potěším heteráka, to by mě nenapadlo. Potěšil jsem a sám jsem si to dokonale užil!

„Dík, máš to u mě,“ řekl pak, strčil péro do kalhot, poplácal mě po rameni a šel zase sekat plot.

Pak už o tom vůbec nemluvil, prostě jsme makali až do čtyř.

Tak to je všechno, co jsem si pro tebe připravil, Vendo. Ale věřím, že nad tímhle příběhem se dobře vyhoníš…

Tak uvidíme, co si pro tebe připraví zítřek. Určitě se ozvu.

Příspěvek Zahradníci 8: Pepův ocas pochází z Gay povídky

Karel už spí, protože jsme si to večer docela dlouho rozdávali a jeho to celkem unavilo, tak ti můžu v klidu popsat, co se dneska dělo při práci na zahradě.

Ráno při rozdělování práci mi Lukáš přišel divnej, vedl nesmyslný řeči, byl vysmátej a zvláštně se choval. Měl jsem pocit, že je zhulenej. A Láďa mě zrovna poslal jenom s ním k nějakýmu Rusákovi srovnat pozemek pod nově zakoupenou lavičku. Když to Lukáš slyšel, začal debilně tancovat, vykřikoval: „Jasně, s Davídkem, s Davídkem rád, že jo Davídku,“ a zřejmě s legrace mě začal různě poplácávat po zádech, po ramenech, ale i po zadku, až mi to bylo trapný.

V autě jsem se ho zeptal, jestli je zhulenej, a byl. „Dal jsem si tři děla a jsem úplně v piči!“ volal radostně. No nazdar, pomyslel jsem si, to bude den…

Nebudu popisovat, jak nesmyslně se choval, ale důležitý je, že i tam si dal ještě jednoho špeka. Šel něco vyjednávat se Sášou, což je Rusákův nějakej správce pozemku, a když se vrátil, prohlásil: „Sáša jel do piči, tak tady Rusákovi zechčijeme tu jeho stříbrnou tůji!“ A stáhnul kalhoty i trenky až ke kotníkům a začal obechcávat tůji, která jako stříbrná vůbec nevypadala. Mával při chcaní ocasem na všechny strany, že jsem to taky málem schytal. A mávalo se mu s ním dobře, protože je to docela dlouhej ocas, i v tom visícím stavu.

Když dochcal, zastavil se, otočil se směrem ke mně, trochu se kymácel a probodnul mě těma svejma zhulenejma očima. „Mám dobrýho čuráka, buzno? Řekni, mám dobrýho čuráka?“ Řekl jsem opatrně, že jo, že je pěkně dlouhej. „Mladá to taky říká, že mám dobrýho čuráka. Na šukání jo, ale vona ta kunda jedna mi ho neumí pořádně vykouřit.“ Začal si ho mírně mnout. „Nechceš mi ukázat, jak kouřej kluci, buzno? Co, nechceš mi to předvíst?“

Zřejmě narážel na to, jak jsem říkal, že kluci kouří nejlíp. Nic jsem neříkal a upřeně se na něj díval. Byl zhulenej. Asi proto to chtěl.

A jak si ho tak mnul, pomalu mu začal nabíhat. A začal bejt celkem výstavní. Trochu tenčí, ale pěkně dlouhej ocas. „Kdy se vrátí Sáša?“ zeptal jsem se. „Minimálně půl hoďky bude pryč, jel pro kamení. Tak co, vykouříš mi ho? Vykouříš mi čuráka? Líp než moje kunda? Tak se předveď, buzno!“

Trochu mě tím nasral a zároveň vyprovokoval. Beze slova jsem vstal, přišel k němu, klekl si před něj a začal si hrát s jeho pérem. Pozoroval jsem ho, jak zavírá oči, zvedá hlavu k nebi a začíná sténat. Asi nechtěl vidět, že ho kouří kluk, ale začal bejt ještě vzrušenější. Kláda už mu tvrdě stála. Měl ji mírně zahnutou směrem nahoru.

Sál jsem mu ji, olizoval, laskal, strkal do pusy, a začalo mě to bavit. A celou jeho výbavu jsem začal postupně skoro mučit. Tahal jsem ho za koule, mírně mu je okusoval zubama, přiškrcoval jsem mu rukou péro, strkal mu jazyk do špičky žaludu, olizoval jsem mu okraje žaludu, ohýbal jsem mu čuráka do všech stran, a Luky jen sténal a sténal a volal: „Jo, to je vono, to je vono, to ta kunda neumí, jo, dělej mi to!“

Předvedl jsem mu všechny svoje triky a některý jsem i musel zopakovat, protože von, zřejmě jak byl zhulenej, se pořád neudělal. Ale nakonec se mi to povedlo. Musel jsem mu ho pořádně honit rukou a zasouvat si ho až hluboko do krku, až mě to dávilo, ale v závodě s jeho mladou, jak on říká kundou, jsem hodlal vyhrát.

A pak několikrát hlasitě vykřikl a začal stříkat. Měl jsem ho zrovna v puse, tak jsem to pěkně spolykal. Jeho mrdka měla chuť trávy, což bylo zajímavý, přímo vzrušující…

Když jsem mu pořádně pusou vyčistil celý péro, svalil se na zem, smál se a mlel různě nesmyslný řeči, zejména pořád něco o kundě… Chvíli jsem si nad ním honil péro, ale už mě to nějak nevzrušovalo, tak jsem toho nechal.

Pak jsem slyšel nějaký auto, a protože to mohl bejt Sáša, chtěl jsem Lukyho donutit, aby se oblík, ale nechtěl. Tak jsem ho nakonec oblíknul sám. „Ty kundo,“ řekl jenom, když jsem mu před natažením kalhot ještě oblíznul péro.

Byl to opravdu Sáša, a tak jsme začali zase normálně makat, totiž spíš já, Lukymu to moc nešlo…

No byl jsem z toho tak rozdováděnej a vlastně nevybouřenej, že jakmile jsem přišel domů, skočil jsem do sprchy a Karla jsem víceméně znásilnil, i když na to zpočátku neměl náladu. Ale rozparádil jsem ho a dobře jsme si to užili.

Tak to je asi tak všechno, co jsem si pro tebe na dnešek připravil. Ale je toho dost, ne?

Příspěvek Zahradníci 7: Lukyho ocas pochází z Gay povídky