Jednou mě tatínek pěkně „zmrdal“ a pak mi řekl, že by bylo dobré, kdybych také vydělával nějaké peníze, abychom měli na přilepšenou a na různé pomůcky a prádlo. Hned jsem souhlasil, že si najdu nějakou brigádu.

Ale táta na to, že není třeba žádnou brigádu shánět. Že ji pro mě má. „Dobře se s tebou mrdá a taky i dobře mrdáš, myslím, že bych tě mohl prodávat, co říkáš?“

Vyvalil jsem na něj bulvy: „Jako že na mrdání?“

Pousmál se: „No, mohl bys třeba jít dělat pokladního za nějakých šedesát, maximálně osmdesát korun za hodinu. Nebo bych tě mohl prodávat na mrdání za nějakých tisíc, dva tisíce korun na hodinu.“

Říkal to opatrně, asi čekal, že se budu vzpouzet. Jenže mě ta myšlenka nadchla. S tátou bylo „mrdání“ super, ale tak nějak mi chyběly ještě další zkušenosti, chtěl jsem poznat i další chlapy, mít v análku i jiné penisy a zasouvat i do jiných děr… A tohle by bylo navíc za peníze a ještě bez práce se sháněním klientů, protože o to by se táta určitě rád postaral.

Potřásli jsme si na to penisy a tatínek dal na internet inzeráty, že „prodává syna“. Přišlo mi to vtipné a rád jsem souhlasil.

A nejenže to bylo vtipné, bylo to i účinné. Hned se ozývali zájemci. První přišel asi dva dny po zveřejnění inzerátu. Táta mi jejich komunikaci nečetl, jen mi tlumočil, že dotyčný pán je asi tak ve věku jako on, že má dost bříško, že je ženatý, ale s hochy aktivní, a že má dost extrémní penis. Vysvětlil mi, že extrémní penis (řekl doslova „obrovskýho čuráka“) se do mne určitě vejde, a že dá pozor, aby mne to nebolelo.

Inu, po extrémním penisu jsem tak jako tak dávno toužil a z tátových slov nepřímo vyplývalo, že bude tomu „kšeftu“ přítomen, což mi obojí dělalo dobře.

A tak se chlapík dostavil. Byl jsem pověřen mu celý nahý otevřít, představit se a říct mu, že „otec hned přijde“. Což jsem tedy učinil, táta se pak objevil ve dveřích, ujistil se, že jde o pana Standu, a pozval ho dál. Pan Standa využil nabídky sprchy, za což jsem byl rád, a v klidu jsem se v ložnici připravil na pořádný „mazec“.

A pak táta pana Standu celého nahého přivedl za mnou do ložnice. „Prosím, pane, to je můj syn, můžete ho zmrdat dle libosti,“ řekl mu. Podíval jsem se na Standu a zhodnotil jsem, že má skutečně dost bříško, ale celkově měl takovou řekl bych vyhazovačskou postavu, to bříško bylo pevné a kulaté, pracky měl jako dělník, záda úžasně široká, a pod tím bříškem se mu tyčil ztvrdlý penis neuvěřitelných rozměrů. Při pohledu na něj jsem neměl potíž říci s tátou předem domluvenou větu: „Pojďte, pane, zmrdejte mne dle libosti.“

A pan Standa se na mne vrhl, pár vteřin mne líbal a olizoval po celé hlavě, jeho tělo mne celé zalehlo, až jsem jen stěží dýchal, ale brzy mne vzal za kotníky, které vyzvedl vzhůru tak, aby mohl svůj penis pohodlně zavést do mého análu, a v tu chvíli můj tatínek tiše, ale zřetelně prohlásil: „V pořádku, pane Stando, syn je připraven a promazán, můžete v klidu zasunout.“

Aniž by to Standa viděl, táta spustil kameru. To mne překvapilo, ale příjemně. Pan Standa mi do análu vrazil svoje ztopořené přirození, až to trochu zabolelo, ale to mi dělalo dobře. Dokonce ve mně ponejprv chvíli setrval, aby si můj svěrač zvykl, a přesně uhodl ten okamžik, kdy může začít konat.

A konal ohromující soulož. Neskutečně dlouhými pohyby do mne zasouval své mužství a ihned ho zase vysouval, snažil se u toho ze mne nevyklouznout, což se mu sice občas nezdařilo, ale mně to naopak vyhovovalo, protože každý nový zásun zcela zvenčí ve mne vyvolával naprostou extázi.

Ten úžasný hromotluk do mne bušil, až jsem zcela bez zábran vykřikoval slastí, kterou jsem po bůhví jaké době završil výstřikem, který dokázal zasáhnout můj i jeho obličej a dokonce i stěnu za mnou. V tu chvíli jsem se trochu obával, že další „šukání“ nevydržím, ale hromotluka Standu naštěstí můj výstřik natolik rozdováděl, že s nemilosrdným a neovladatelným burácením ejakulaval taktéž. Pak okamžitě vytáhl svůl penis z mého análu a začal hltat vlastní semeno vytékající ze mne do svých úst, dokud jej všechno nevysál, a ještě olízal můj krk a obličej tak, že na mně nezbylo žádné mé semeno, všechno to ten pašák poctivě slízal.

Slezl ze mne, otočil se na tátu, který chvilku před tím schoval kameru, řekl mu, že má dobrého syna, a společně s tátou se vypoklonkovali z ložnice.

Ještě pár minut jsem ležel a oddychoval po tom úžasném zážitku. Táta se pak vrátil se slovy, že jsem byl super. „Za patnáct minut se s tebou udělal, dobrý, ne?“ Mně to tedy připadalo delší, ale táta to asi měřil. „A kolik jsme teda vydělali?“ zeptal jsem se pak. „No tak dva litry za mrdání plus další dva litry za to video, co jsem s váma natočil.“ Ty vogo, to snad ne, za čtvrt hodiny čtyři tisíce? Vyvalil jsem na tátu oči a on moji v duchu položenou otázku pochopil. „No jasně, čtyři litry za čtvrt hodiny. Jsi dobrej.“

„A co si za to pořídíme?“ zeptal jsem se nesměle.

„To záleží na tobě. Nechám si litr, zbytek je pro tebe. Utrať si to, jak chceš.“

„Ale tati… To nejde… Bez tebe bychom to nevydělali…“

„Ale bez tebe taky ne. Dám ti ty prachy tady do šuplíku. Dělej si s nima, co chceš.“

Poděkoval jsem tátovi za peníze i za skvělý zážitek a dostal jsem ujištění, že tohle byl jenom začátek… Sakryš, to jsem vyfasoval tátu! Co ještě s ním zažiju?

Deníček

Jednou pro mne táta vymyslel zajímavý úkol, který jsem při své poměrně pedantské povaze rád přijal a pravidelně plnil. Měl jsem si psát takový heslovitý deníček, nebo spíš záznamy o veškerých mých erotických aktivitách, tedy včetně sebeukájení. Pořídil mi k tomu takový pěkný notýsek a nařídil mi, že ho mám pečlivě vyplňovat, a že vždy na konci týdne mi ho zkontroluje a provede statistiku.

Můj první týden v deníčku vypadal takto:

PO
07:15 ejak. tátovi do úst
11:45 onanie WC škola, ejak.
16:30 erekce sprcha fitko, bez ejak.
18:45 onanie doma, bez ejak.
20:16 sex s tátou, on mne, ejak.

ÚT
03:15 onanie v post., t. spal, ejak.
07:25 sex táta do mne, bez ejak. (spěch)
08:45 onanie WC šk., ejak.
14:45 erekce bazén bez ejak.
15:00 onanie bazén WC, ejak.
15:50 orál táta mne bez ejak. + já tátu on ejak.
21:00 anál já tátu, ejak. (on bez ejak.)

ST
06:05 erekce v post. bez ejak. bez onanie
07:00 mast. táta mne, ejak.
šk. onanie 0
15:30-17:00 stálá erekce fitko (borci)
17:05 onanie sprcha fitko, ejak. (0 lidí)
20:00 sex s klientem, on mne, bez ejak., pak já jeho, ejak. (on též ejak.)
20:15 sex s tátou, on mne, on ejak.

ČT
05:50-06:30 ranní erekce, bez ejak.
06:40 mast. táta mne, ejak.
12:45 onanie WC šk. jídelna, ejak. (sáček od majonézy)
12:50 oběd brambory s majonézou
14:30 erekce sprcha bazén, bez ejak.
15:30 erekce sprcha bazén, orál WC (starší borec), ejak.
17:45 orál tátovi + trest (důtky záda zadek), on ejak.
22:10 anál tátovi, ejak., on bez ejak.

PÁ
07:20 orál táta mne, koupelna (holení), ejak.
10:50 zjevná erekce při TV, bez ejak.
11:45 onanie WC šk., bez ejak. (nachytán spolužákem)
14:30 onanie doma, bez ejak. (spěch do fitka)
14:45 erekce fitko šatna, pak OK (nároč. trénink)
16:15 erekce fitko sprchy (borec s velkým), bez ejak. L
16:45 orál táta mne, rychlá velká ejak.
21:00 klient (Patrik), sex já jeho + táta mne, sex on mne + táta jeho, orál každý s každým, ejak. všichni

SO
09:00 sex táta, anál on mne, já jeho, orál on mne, já jeho, ejak. oba
15:00 bazén s tátou, u mne erekce, oba bez ejak.
16:30 anál orál táta, on bez ejak., já ejak.
19:30-20:30 sex s klientem, on mne 20 min anál, já jemu 20 min orál + mast., on ejak., já bez ejak. (nebyl sexy)
20:35 orál táta mne, rychlá ejak.

NE
08:50 mast. já tátu + anál já tátu, bez ejak. oba
11:00-12:30 fitko já+táta, oba erekce
12:35 sex táta sprcha fitko, já jeho, bez ejak. (příchod borců)
13:00 sex táta anál oba, nejdř. já pak on, ejak. oba
20:00 orál táta vzájemně, já ejak., on bez
23:00 orál já tátu, on ejak.

Tatínek byl ze záznamů nadšený. Ocenil i to, že ne vždy se dověděl, že jsem onanoval na toaletě nebo co bylo na bazénu či ve fitku.

Měl ale jedinou výhradu – že se prý příliš slušně vyjadřuji.

Tak jsem postupně zaměnil některé výrazy. Místo „sex“ jsem psal „mrd“, místo „orál“ zkratku „kouř.“, „ejak.“ jsem nahradil zkratkou „stř.“, „mast.“ nahradilo „hoň.“ (zde by mělo být spíš „hon.“ za „honění“, ale nevypadalo dobře, takže berme to tak, že to je zkratka za „hoňka“ a je to v pořádku). A nakonec slovo „erekce“ jsem po dlouhém přemýšlení nahradil zkratkou „čur. tvrd.“.

Táta byl s mými náhradami moc spokojený a po každém týdnu pak učinil statistiku, kolikrát za týden jsme oba měli „stř.“, „mrd“ atd., a zapisoval si to do nějaké své sofistikované tabulky. Každou neděli mne pak informoval o statistikách našich sexuálních aktivit, což mne velmi vzrušovalo, takže to vždy po té prezentaci musel malinko předělat, protože k tomu přibyl další přinejmenším „mrd“ nás dvou…

Klient

Moje „brigáda“ se úspěšně rozvíjela. Sloužil jsem jako „díra k zumrdání“ či „fackovací panák“, jako „zmrdaný zlobivý student“ i jako „jebaný podřízený“, někdy byla moje role i dominantní, což mne také bavilo, a navíc mi to dodávalo sebevědomí, neboť submitivita mi dělala fyzicky dobře, avšak táta mi pak vždy musel dávat lekci sebevědomí, abych si nepřipadal jako onuce…

Jednoho dne mi tatínek oznámil, že má pozoruhodného klienta. Je prý ujetý na lehčí sadomaso, žádné velké svazování nebo extrémy, ale hlavně bití a anální násilí. Jenže je prý v té věci jaksi „obojetný“ – chtěl by zkusit být zároveň trestán a být trestán.

Hned jsem vyhrkl, že by to mohlo být zajímavé, načež táta pozvedl obočí, podrbal se na koulích a zeptal se: „Tak teda souhlasíš?“ Já jsem na to trochu zachmuřil obočí, protáhl si koule a zeptal jsem se, jak by to mělo probíhat.

„Až ten chlap přijde, budeš zavřenej ve svým pokoji. Já tomu chlapovi dám pořádně do těla, zmydlim ho a pořádně zmrdám. A pak ho šoupnu k tobě do pokoje a zamknu vás. Budete tam jako ve vězení a ty počítej s tím, že se na tobě bude chtít pořádně pomstít a provést ti to, co právě zažil. Všechny pomůcky, co na něj použiju, do toho pokoje mrsknu, aby si úplně to samý mohl prožít v opačný roli. Tak co, souhlasíš?“

Hleděl jsem trochu jako opařený, ale v každém případě mne to neobyčejně zajímalo, tudíž jsem bez okolků souhlasil.

Když pak klient zazvonil, táta mne poslal do pokoje a k mému překvapení mne tam zamkl. Udiveně jsem zkusil dveře, jestli se mi to nezdálo, načež jsem se rozhlédl po svém pokoji a zjistil jsem, že zřejmě během mého sprchování táta stačil pokoj poměrně výrazně upravit. Zmizely peřiny, dokonce i matrace, všechny mé skříňky byly zamčené, neměl jsem k dispozici nic než tvrdou pohovku, lavor s vodou na židli a jakýsi hrnec na zemi, který zřejmě měl sloužit jako nočník. Připadal jsem si opravdu jako vězeň z některých filmů, které jsem viděl. Navíc jsem pochopitelně byl zcela nahý. Byl jsem trochu vyděšen, i když na druhou stranu jsem věděl, že táta ví, co vydržím a co se mi líbí, takže jsem byl zároveň i docela natěšen, co se stane.

Přitiskl jsem ucho ke dveřím, abych slyšel, co mne vlastně asi tak čeká.

„Pocem, dělej!“ slyšel jsem tátu. Tupá, tišší rána. A další, klient zařval bolestí. „Otoč se na břicho!“ zavelel táta. „Au!“ To byl klient. Prásk, prásk, prásk. Znělo to jako důtky. Klient hekal bolestí. A znovu: prásk, prásk, prásk a ještě jednou třikrát prásk.

„Postav se, zmrde,“ poroučel táta. Pak nějaké ševelení. „Zůstaň  stát,“ řekl táta poměrně tiše. A dlouho ticho. Pak výkřik: „Klekni!“ Nějaké málo slyšitelné rány, nějaký cizí hlas jako by se dávil, neartikulovaně něco pronášel. Pak nějaký divný zvuk, něco jako zvracení. „Vypláchni si držku,“ slyšel jsem otce. Aha, tak asi opravdu zvracení… Nějaké skřípání nebo co, zřejmě se vrhli na gauč. Pak jsem slyšel: „Kolena pod sebe!“ To byl táta. Posléze několikeré „Au, au, au!“, zjevně od klienta.

Pak se ozývalo jakoby hodně z dálky nějaké mlaskání. Předpokládal jsem, že táta s klientem souloží. To by bylo dobré, pomyslel jsem si. Do toho se ale začalo ozývat nějaké práskání, které znělo, jako by někdo někoho práskal bičem, důtkami nebo páskem. Následovalo hekání oběma hlasy. Snad normální soulož, pomyslel jsem si. Chvilka ticha.

Pak jsem slyšel odemčení zámku, táta otevřel, vkopnul nohou toho „chlapa“ do mého pokoje a znovu zavřel dveře. Chlap dopadl čelem k zemi, chvíli ležel a prudce vydechoval. Měl pořádně zmalovaná záda, hýždě i stehna, takže jsem viděl kousek z toho, co mě čeká. Zároveň jsem ale viděl pěkná svalnatá stehna, pevný kulatý zadeček a neskutečně vypracovaná záda zakončená krásně namakanými rameny. Mísily se ve mně obavy, že by mne ten člověk mohl i zabít, s radostí, že si mne podá pořádný chlapák, po jakém jsem vždycky toužil.

Právě v okamžiku, kdy se tyto všechny pocity ve mně stačily smísit, to supící tělo se proti mně postavilo. A spatřil jsem směsici úděsných i nádherných atributů této, nebojím se říci, ikony, která proti mně stála, napůl zohavená a napůl stále přitažlivá celým svým tělem…

Nevěděl jsem, co mám dřív vnímat. Modřiny na břiše, nebo neuvěřitelný „pekáč buchet“ tamtéž. Červené pruhy přes prsa, jistojistě od důtek, nebo dokonale vypracovaný hrudník. Rozseklý ret krvácející přes bradu až na krk, nebo nádhernou, špičatou, mužnou, hladce oholenou bradu. Zasychající krev u nozder, nebo ten dokonalý orlí nos, právě tak zakřivený, aby byl zároveň zarážející i přitažlivý. Monokl kolem oka, nebo pronikavé a přitažlivé hnědé zorničky. A při pohledu zpět dolů: Krutě svázané fialové koule, nebo nádherně ztopořený, žilnatý a neuvěřitelně dlouhý úd…

Pomyslel jsem si, že takhle bych chtěl vypadat. I s těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, takhle bych chtěl vypadat, mít tohle tělo. Říkal jsem si, že ještě trochu času mám, ten člověk nebyl o moc starší než já, řekl bych mu tak pětadvacet let, do té doby bych to tělo mohl v posilovně dohnat. Jenže teď to vypadalo, že asi začnu těmi monokly, modřinami, podlitinami a všelijakou krví po těle, a pak teprve budu moci dohánět to tělo.

Ten pocit posílil můj táta, který náhle otevřel dveře, mrsknul k nám všechno, co na něj použil, poručil: „Koukej z něj udělat takovou zrůdu, jako jsi ty teď!“ a zase zavřel a zamknul dveře. Letmo jsem kouknul na tu hromádku. Důtky, nějaké provazy a provázky, no to bych snad zvládl…

„Tělo máš dobrý,“ koukal na mě chvíli ten člověk. „Teď ještě abys vypadal jako já, ať je tvůj otec spokojenej!“ To neznamenalo nic jiného, než že se svým tělem jemu vyrovnám, ale že mi momentálně chybí být tak zohavený, jako on… To mi zároveň dodalo sebevědomí, ale i strachu, co se mnou bude, protože bylo jasné, že teď musím obdržet nějaké ty monokly, modřiny, podlitiny a všelijakou krev po těle…

A chlapec spustil.

„Pocem, dělej!“ poručil tak přísně, že nebylo lze neposlechnout. Šup, rána přes obličej. Olízl jsem si ret, cítil jsem vlastní krev. Hm, tak krev pod nosem a rozseklý ret bych už měl. Jednou ranou, to není špatné.

Šup, rána do břicha. Pád na zem. Břicho bolí, nelze se ani zvednout. Hm, tak podlitinu na břiše bych taky měl. Druhou ranou. Co že jsem to na něm ještě viděl?

„Otoč se na břicho!“ zařval. Chtěl jsem se otočit, ale břišní svaly mě po té ráně neposlouchaly, tak mi to chvilku trvalo. Šup, pomohl mi. Patou. Přes obličej. Schytalo to oko. Hm, tak monokl asi taky bude. A co bude teď? Už jsem ležel na břiše.  Hm, asi důtky…

Šup, šup, šup. Jasně, důtky přes záda. Šup, šup, šup. Přes zadek. Šup, šup, šup. Přes nohy… Hm, tak jelita by taky byla. Devět ran. To se dá…

„Postav se, zmrde!“ zařval na mě. Co nejrychleji jsem se postavil, i když mě všechno bolelo. „Krásný koule,“ pronesl, sáhl pro provázek, poručil: „Zůstaň stát“, sáhl pro provázek a začal mi koule ovazovat. A utahoval a utahoval, až byly celé fialové. Stejně jako můj penis, který se ztopořil a vypadal, že praskne. „Super čurák,“ prohodil ještě, zavázal provázek kolem koulí a plesknul mě několikrát přes žalud. Hm, tak to bych taky měl. Fialové koule i penis. Krásně ztopořený, jako ten jeho. Zřejmě se s tátou nestačil udělat…

„Klekni!“ zařval. Moje zesláblé tělo nedokázalo kleknout jemně, žuchl jsem na parkety, až mi křuplo v kolenou. Borec si stoupl přede mne, vrazil mi svůj ztopořený úd do úst, chytil mne za hlavu a začal mi surově souložit hlavu, až jsem se dávil. Zvedal se mi žaludek. Týpek to poznal, podal mi ten hrnec, co vypadal jako nočník, a dovolil mi se vyzvracet. „Vypláchni si držku!“ poručil pak. Nezbylo mi, než vzít ten lavor, jiná voda tam nebyla. Chtěl jsem se z něho napít, ale borec mne chytil za krk a zabořil mi do lavoru celý obličej. Nahltal jsem trochu vody, a když jsem myslel, že už se utopím, borec povolil. Vyplival jsem všechno ze sebe a čekal, co bude.

Šup, mrsknul se mnou na tu tvrdou postel. Otočil mě na břicho a svázal mi ruce za zády. „Kolena pod sebe!“ Uposlechl jsem. Šup, a měl jsem jeho úd ve své řiti až po koule. „Bolí?“ – „Ano, pane,“ zalhal jsem. Ne, tohle mne nebolelo. To ostatní ano, ale tohle ne.

Šup, šup, šup. Prudce vytahoval úd z mého análu a opět ho zvenčí zarážel. „Au!“ řval jsem pokaždé. „Kecáš!“ poznal týpek, že bolest předstírám, popadl důtky a při každém dalším zárazu mne jimi šlehl po zádech.

A pak do mne začal zarážet ještě rychleji a prudčeji, stále mne bičoval důtkami přes záda i přes zadek, občas to štíplo i do prsou, do břicha či do stehen, ale proti tomu, co jsem zažil před tím, to byl ráj. Ne, nikoli proti tomu, co jsem zažil před tím. Prostě byl to ráj. Teď už to bylo to, co jsem chtěl, teď se mi to líbilo, i s tou bolestí od důtek. Zatímco před tím jsem si přál, aby to co nejdříve skončilo, nyní jsem si přál, aby to trvalo co nejdéle.

Nepoštěstilo se mi. Borec byl zřejmě příliš nadržený a po nějakých dvou minutách hlasitého hekání a mlaskání jeho koulí o mé hýždě vykřikl naposled a začal do mne stříkat své semeno… Litoval jsem, že jsem jej nemohl polykat, ale věděl jsem, že jsem „v práci“ a že si nemám co vybírat.

Počkal, až mu ovadne ztopoření, vytáhl ze mne tu svou nádheru, a řekl (nikoli poručil, prostě řekl): „Otoč se na mě.“

Otočil jsem se. Podíval se mi do očí. „Díky. Jsi dobrej. A promiň.“ Koukal jsem na něj jako u vytržení, nevěděl jsem, co na to říct. Pak mě pohladil, ano, pohladil po tváři, dal mi pusu, sice „jako od maminky“, ale dal mi pusu, pomalu se otočil a zavolal směrem ke dveřím: „Pane vrchní, platím!“

Cvakl zámek, táta otevřel dveře, vyprovodil borce a bylo po všem.

Ležel jsem na zemi, když ke mně táta přišel. „Ty teda vypadáš… Pojď, ošetřím tě.“

Odvedl mne něžně do koupelny, omyl ze mne krev, odvedl mne do obýváku a přikládal mi studené žínky na moje jelita. „Bylo to krutý, co?“ – „Bylo, tati, ale jsem v pohodě. Ten závěr byl hodně super. Ale do školy zítra jít nemusím, že ne?“ – „Jasně, ani nesmíš… Kdyby tohle někdo viděl, asi by po mně šli…“

„Tohle jsme si vydělali?“ zeptal jsem se, když jsem se podíval na stůl, kde ležely tři stovky. Tedy tři stovky Eur… „Jo, to nám nechal,“ řekl táta a dodal: „Vlastně asi spíš tobě. Nech si to všechno. Je mi líto, žes dostal takovou nakládačku…“

Příspěvek Táta 3 pochází z Gay povídky

Ve škole spolužáci začali pozorovat, že od té doby, co bydlím s tátou, moje mluva výrazně zhruběla. Kvitovali to s povděkem a chválili mě, že jsem přestal mluvit tak spisovně a že se nebojím říct i hrubší výrazy jako „kokot“, „prdel“, „jdi do píči“ nebo dokonce „zmrdat někoho za něco“.

Ano, zejména to poslední jsem začal s oblibou používat. Hlavně když jsem hovořil o tátovi. Například když jsem dostal trojku z matematiky, což u mě bylo dost nezvyklé, prohlásil jsem: „No to mě za to táta pěkně zmrdá.“ A měl jsem pravdu, táta mě za to večer skutečně řádně „zmrdal“ a bylo to krásné. A druhý den se mě spolužáci ptali, jestli mne táta „fakt zmrdal“, tak jsem jim v klidu řekl: „Jo, ještě teď z toho mám červenou prdel.“ O čemž se mohli přesvědčit, poněvadž jsme ten den měli tělocvik a moje „prdel“ byla skutečně celá rudá… A chlapci mne litovali, že mne táta řeže.

Ale i na poznámku „Jdi do píči“ jsem měl vždy odpověď: „Na to se ti vyseru, to půjdu radši do prdele.“ Chlapci se tomu vždy smáli, aniž by tušili, že to myslím zcela vážně…

Jedna moje hláška se dokonce stala legendární. Když jsem stál před tabulí a moc jsem toho neuměl, prohlásil jsem posléze: „Stál jsem tam jako čurák mně.“ Ta hláška zlidověla a za chvilku to říkali při různých příležitostech skoro všichni spolužáci, kromě těch, kteří byli „slušně vychovaní“. Ti pak ale začali alespoň používat: „Stál jsem tam jako TO mně,“ což se brzy také ujalo. Když jsem to tátovi vyprávěl, pěkně mě za to „zmrdal“. A když teď říkám „pěkně“, tak myslím opravdu „pěkně“.

Pak jsem také jednou prohlásil už víceméně nevědomky památnou větu. Prostě jsem si v jídelně polil nové kalhoty od táty rajskou omáčkou. Zatímco jsem se snažil si to usilovně čistit, jeden spolužák posměšně povídá: „To tě otec za to pěkně zmrdá, co?“ A ze mě nervózně vypadlo: „Ať si mě zmrdá, já ho taky mrdám.“ Chlapci se opět smáli o sto šest (zkráceně o5o106), aniž by věděli, že jsem vlastně řekl naprostou pravdu… A také to začali používat. Zejména bylo humorné, když tak třeba hovořili o své matce („Ať si mě zmrdá, já ji taky mrdám“). „Aha, mrdáš svou matku jo?“ řekl tehdy někdo, kupodivu dřív než já. „Motherfucker?“ pronesl jsem alespoň, abych tomu dodal korunu a byl za nejvtipnějšího…

Výprask

Od maminky jsem byl vychován jako velmi pořádný člověk, možná to mám i od přírody. Taky jsem asi od přírody takový hodný a poslušný chlapec. Tatínek si na mne tedy nikdy nemohl stěžovat. Natož aby mě měl za co potrestat.

Jenomže… Jak šel čas, stále jsem toužil být potrestaný. Ale doopravdy, nechtěl jsem tátovi jednoduše říct, že bychom si někdy mohli zpestřit náš sexuální život trochou sado-maso. A tak jsem jednou provedl takovou „špatnou věc“. Vzniklo to náhodou – při mytí nádobí mi upadl talíř se zbytky jídla na zem a rozbil se. A v tu chvíli mě to napadlo. Nechal jsem všeho a šel si sednout do obýváku, otevřel jsem mobil, pustil jsem si porno a začal jsem „honit“. A takto jsem čekal, dokud nedorazí táta domů.

Měli byste ho vidět, jak se tvářil, když uviděl z předsíně tu spoušť v kuchyni a hned na to mne v obýváku na gauči, jak si „honím péro.“ Přišel ke mně, přísně si mě a můj penis změřil pohledem, a vyptával se, co to jako má znamenat. „Co by, upad mi talíř, ty toho naděláš,“ odsekl jsem. Tedy, dalo mi práci takovou drzost ze sebe vyprodukovat, nikdy jsem takový nebyl a ani nevím, jestli jsem to dobře sehrál.

Tatínek spustil dlouhý monolog, jehož obsah je asi každému jasný, poněvadž každý někdy něco provedl a každý měl nějakého tatínka (nebo aspoň maminku, jako já). A tatínek měl dostatečně dlouhý monolog na to, abych se mohl pomalu tvářit čím dál zkroušeněji a pokorněji, až jsem ho přerušil: „Já vím, tatínku, máš pravdu, je to špatná věc, že si honím čuráka, místo abych to po sobě uklidil. Zasloužím si trest, potrestej mě, prosím.“

Táta se zarazil a asi minutu nebyl schopen slova. „Prosím?“ řekl pak nechápavě. „Zasloužím si to, tatínku, potrestej mě. Zasloužím si pětadvacet na holou.“ Táta pak stále nechápavě zíral, a tak jsem se zvedl, kleknul si před něj, rozepnul mu z kalhot kožený pásek, vyvlékl ho z poutek, podal jsem mu ho, zopakoval jsem šeptem: „Pětadvacet na holou, zasloužím si to,“ a lehl jsem si na břicho na gauč.

A táta jen řekl: „Ty hajzle.“ Jen dvě slova, ale bylo z nich slyšet všechno. To, jak se snaží být zlý „fotr“, který mi vypráská zadek za každou hloupost, ale i to, že mu bylo jasné, že to ode mne byla léčka a že chci skutečně zažít ten pocit být hrubě zpráskán, ba i to, že mu bude líto to udělat, ale že to pro mne udělá.

Pak tedy již citelně přísněji zařval: „Hajzle, a teď počítej!“ a začal mě práskat tím koženým páskem. Napočítal jsem do pěti a nebyl jsem příliš spokojen. To nebyly žádné pořádné rány, které jsem si představoval. Tak jsem udělal něco, co jsem viděl někde ve filmu. Zlomyslně jsem zašveholil: „Mě to nebolí, mě to nebolí, heč!“

Do táty buď vjel skutečný vztek, nebo pochopil, že chci pořádně seřezat, každopádně mě začal řezat pěkně nemilosrdně a já počítal a řval bolestí. Vůbec jsem nechápal, jak je možné, že se mi ta bolest tak líbí, litoval jsem, že jsem první nářez dostal teprve teď, skoro v devatenácti letech, a když jsem napočítal do dvacítky, bylo mi líto, že dostanu už jenom pět ran.

Po pětadvacáté ráně jsem vstal, podíval se tátovi do očí a řekl mu pokorně: „Děkuju, tatínku.“ Tatínek se na mě lítostivě podíval a tiše odpověděl: „Tobě se to líbilo, ty hajzle, co?“ „Ano, tatínku,“ odpověděl jsem popravdě. Do táty asi tentokrát vjel skutečný vztek, protože mi vrazil takovou facku, až jsem chytil druhou o dveře od skříně. „Díky, tatínku, to mi chybělo. Půjdu teď uklidit ten bordel, ano?“

A šel jsem do kuchyně uklízet tu spoušť. Táta za mnou přišel, a když mě viděl, povídá: „Prosím tě, nech toho, já to udělám. Jdi si dát co nejstudenější sprchu, máš pěkně zmalovanou prdel a zejtra máš tělocvik. Ještě to pak něčím namažeme.

Vyskočil jsem, radostí jsem dal tátovi pusu, šel jsem si dát studenou sprchu, ačkoli nevím, jestli na ta jelita studená sprcha vůbec zabírá. Každopádně jsem v koupelně mohl vidět, jak mám „zmalovanou prdel.“ A nevím proč, ale strašně se mi to líbilo.

Ráno mi táta přidělil boxerky s delší nohavičkou. Asi nechtěl, aby kluci na tělocviku viděli, že mám ta jelita. „Ne, táto. Půjdu naostro. Nestydím se za to, že jsem dostal výprask. Zasloužil jsem si to a klidně to spolužákům povím,“ řekl jsem, oblékl jsem si džíny a vyrazil do školy.

Nuže, na tělocviku to bylo vtipné. Obnažil jsem v šatně své hýždě a všichni viděli tu barevnou spoušť. „Ty vole, kdo tě tak seřezal?“ zeptal se myslím Patrik.  „Táta, zasloužil jsem si to, byl jsem drzý.“ – „Ty a drzej? No to mi povídej, co je to za blbost?“ řekl na to někdo. Tak jsem jim vyprávěl, co jsem provedl, včetně toho, že jsem při příchodu otce onanoval (samozřejmě že jsem použil výraz „honil jsem si péro“). A jak jsem pak dostal výprask. „Ty hele, a neměl bys to oznámit sociálce nebo něco?“ zeptal se Lukýsek, takový citlivý chlapec plný empatie a starostí o bližní. „Jsem plnoletej, ne?“ odpověděl jsem, i když jsem nevěděl, jestli to vůbec dává nějaký smysl. Kluci to asi taky nevěděli, protože rozpačitě reagovali „Aha“ a podobně, takže jsem si oblékl trenýrky na tělocvik a vyzval všechny, že se jde sportovat.

Zásun

Jednoho večera mi tatínek připravil překvapení. Jako obvykle jsme se před spaním dráždili v intimních místech a já jsem se těšil, jak mi bude „mrdat prdel“. A u toho dráždění táta sáhnul do šuplíku, vyndal lubrikační gel, ale místo aby mi ho nanášel do análu, začal mi jím potírat ztopořený penis.

„Máš krásnýho čuráka, chlapče. Chci ho v sobě,“ pošeptal mi. Trochu jsem se zarazil, a on na to: „Co tak vejráš? Chci, abys mi vymrdal prdel. Chci, abys poznal, jaký to je, mrdat někomu prdel.“

A táta si lehl na záda, roztáhl nohy, prsty stále obalenými tím lubrikantem si navlhčil díru a něžně a zároveň ale přísně pravil: „Mrdej, pojď!“

Nikdy jsem to nedělal, ale vlastně jsem vždycky chtěl. A s tím momentem překvapení to byl úžasný pocit. Zasunul jsem svůj penis do tátova análu zcela hladce, což mě až překvapilo. Myslel jsem, že je ryzí aktiv, ale jeho díra už v sobě určitě leccos měla. Netrvalo dlouho a začal jsem tátu mrdat jako správný chlap. Připadal jsem si trochu úchylně, ale vzrušovalo mě to. Chytil jsem ho za kotníky a pomalu začal zvyšovat rychlost přírazů, přičemž jsem občas na chvilku zpomalil a pozměnil úhel, ve kterém jsem v něm byl, tak jak mi to vždycky dělal on. Vlastně jsem mu to dělal přesně tak, jako to on vždycky dělal mně, protože jsem věděl, jak mi to dělá dobře, a tátovi to dělalo dobře stejně tak…

Nešlo to dlouho vydržet, bylo to nesmírně rajcovní. Najednou jsem musel co nejrychleji a co nejprudčeji zarážet a pak jsem začal křičet: „Tati, tati, tati, táto!!! Uuuuuch“ a šlo to všechno ze mne ven. Vlastně ne ven, nýbrž dovnitř, do tátových střev.

Ještě chvíli jsem v něm zůstal a celý zadýchaný jsem mu říkal: „Táto, ty vole, to bylo úžasný!“ Táta mě spokojeně pozoroval a pak se zeptal: „Tys fakt nikdy nikoho nepíchal?“ – „Nikdy jsem ti nelhal, tati, byl jsem fakt panic.“ – „Tak jsem rád, že jsem byl u toho, když sis poprvé zapíchal, a žes byl navíc fakt dobrej!“ – „Díky, tati… A… Myslíš, že bych tě mohl píchat častěji?“ zeptal jsem se s rozpaky u slova „píchat“. – „Jasně. Ale jenom za odměnu, chlapče…“

Svalil jsem se na záda, oddychoval jsem a cítil jsem se v tu chvíli nejvíc v životě jako pořádný chlap…

Tresty

Od prvního výprasku od táty jsem toužil po dalších výprascích, nebo vlastně i po jiných trestech. Takže jsem občas zazlobil. Táta už věděl, že zlobím jen „schválně“, ale tresty mi ochotně dával. Zdá se mi, že ho to i začalo bavit.

Mou oblíbenou žádostí o výprask bylo neumyté nádobí. Táta hned věděl, o co jde, když byl na kuchyňské lince nepořádek, a sám od sebe mě začal trestat. Dokonce si pořídil i důtky, což mě nesmírně potěšilo, a jimi mne trestal nejen přes zadek, ale též přes záda, což bylo snad ještě víc vzrušující. Jelita na zádech byla vidět ještě výrazněji, než na hýždích, nebo lépe řečeno byla prostě častěji vidět… Občas, k mému potěšení, se v posilovně nebo na bazénu nebo v šatně u školní tělocvičny někdo zeptal, co se mi stalo. Hrdě jsem vždy odpověděl, že to mám od táty, protože jsem zlobil. A když se nad tím někdo pohoršoval, utnul jsem ho: „Prostě jsem si to zasloužil. Potřebuji tvrdou výchovu a táta mi ji dává.“

Jednou jsem si ale pomyslel, že neumyté nádobí začíná být stereotypní. A tak jsem shodil z parapetu květinu, takže se květináč rozbil a hlína z něho se rozlétla po podlaze na všechny strany. I sedl jsem si na gauč a začal pomaličku „honit“. Totiž tak, abych se hned „nevystříkal“.

A přišel táta a kouká na tu nezvyklou spoušť. „A tohle má znamenat co?“ podivil se. „Mi upad květináč, tati, jen dohonim a uklidim to.“ – „Bez honění to ukliď, a to hned. Za patnáct minut má přijít soused Hanzlík, tak ať je to tady jako u lidí.“ Pak se zamyslel a dodal: „Ty, asi bys zasloužil nějakej jinej trest než normálně, co?“ A řekl to tak, že mi bylo jasné, že mu to je také jasné, jestli víte, jak to myslím.

„Ano, tati. Myslím, že bych měl jít klečet do kouta.“ Táta pozdvihl obočí, ale asi pochopil. „Dobře, ukliď to a pak budeš klečet támhle v koutě. „I před panem Hanzlíkem?“ zeptal jsem se tak, aby bylo jasné, že to tak chci. „Jo, i před Hanzlíkem.“

Uklidil jsem ten nepořádek, poslušně si klekl do kouta, a táta mi svázal ruce za zády a dokonce i nohy k sobě. Zvonek. Ano, přišel Hanzlík. Podivil se, proč klečím v koutě, a táta mu vysvětlil, co jsem provedl, a že jde o trest. „A to musí takhle nahatej?“ zeptal se Hanzlík. „No jasně.“ Hanzlík si mě pak přišel prohlídnout a řekl tátovi: „Hele, a víš o tom, že mu stojí?“

Táta na mě zařval: „Tobě stojí péro, hajzle? Otoč se!“ Tak jsem se otočil směrem k nim, i když to nebylo v té svázanosti jednoduché, a oni viděli, že mi opravdu stojí. Což bylo asi z té situace, nějak mě to bralo.

Ale táta věděl, že mě to bere, a dohrál tu hru do konce. Rozvázal mi ruce a rozkázal mi: „Tak a teď si koukej vyhonit péro, aby ti to tu nestálo do kouta a nedělals ostudu.“ A tak jsem si před nimi (rád) musel vyhonit péro.

„Má ho pěknýho, a k tomu velkej dostřik,“ pochválil mě Hanzlík, když jsem mohutně (ale opravdu extrémně mohutně) ejakuloval. Táta pak rozkázal, že se mám zase otočit zpátky, a začal s Hanzlíkem rozebírat nějaké domovní věci.

Když pak Hanzlík odešel domů, táta mě něžně rozvázal, dal mi pusu jako od maminky a zeptal se, jestli to bylo to, co jsem chtěl.

„Jo, bylo, tati,“ řekl jsem mu, „ale nechoval jsem se dobře před návštěvou. Měl bys mě za to zmrdat.“

A táta mi dal pár krásných facek, hodil mnou na gauč a poctivě a krásně mě „zmrdal“.

Příspěvek Táta 2 pochází z Gay povídky

Totiž, táta… Ve skutečnosti nikdy nebyl ani trochu ženatý, od puberty věděl, že je na chlapy, takže nikdy děti neměl. Ale z nějakého důvodu toužil po synovi a se mnou se mu to podařilo… A já jsem zase nikdy neměl tátu a celý život mi chyběl. A pak jsem ho k osmnáctým narozeninám dostal. Ale ne od mámy, prostě si mě našel.

A kupodivu se nám povedlo, že se nikdo nikdy nedověděl, že to není můj otec. Tedy, mámě bych to asi býval musel nějak vysvětlit, ale bohužel se toho mého štěstí nedožila. Vlastně se těsně minuli. Táta mi z toho smutku onehdy hodně pomohl a možná i na základě toho vznikla ta myšlenka, že si mě vezme za syna. Sourozence nemám, a tak jsme všude prohlašovali, že po maminčině smrti se ke mně přihlásil můj otec, tak jsem se k němu nastěhoval a všechno všem dávalo smysl…

Dokonce jsem přijal jeho příjmení.  Nejdřív jsme mysleli, že si prostě nechám úředně změnit příjmení, ale pak jsme přišli na to, že bude levnější, když uzavřeme registrované partnerství a já přijmu jeho příjmení, tak jsme to také udělali. Ve vší tajnosti, nikdo o tom neví, ale mám ho v občance a on mě. Sice to trošičku nedává smysl, že už jsem dospělý a on mě má v občance, ale zatím se nad tím nesmyslem nikdo nezamyslel, chi chi.

Syn

A tak jsme začali žít navenek jako táta se synem, nicméně náš vztah byl i silně erotický. Erotický a zároveň rodinný, avšak kupodivu ne zcela milenecký. Ano, měli jsme spolu sex, ale vždycky to byl jen sex pro to, abychom si ho užili. Nikdy jsme se například milenecky nelíbali. Neříkám, dali jsme si pusu, ale byla to vždy taková pusa „jako od maminky“. Pravda, při sexu jsme se líbali trochu vášnivěji, ale bylo to zase jenom pro ten požitek ze sexu, nebyla v tom něha nebo něco takového. Prostě jsme spolu žili i soulo-žili – žili jako táta se synem a soulo-žili jako dva náhodní známí, kteří „to“ zrovna chtějí.

Ale náš vztah táta-syn rozhodně nebyl běžný. Vlastně mě táta naučil všemu, co se erotiky a sexu týče. To asi nikdo nezažil… Poznal jsem ho jako panic a postupně mě táta naučil úplně všechno, co se s chlapem dá dělat. Udělal ze mě zkušeného chlapa, který umí všechno, a také vlastně stejného proutníka, jakým je on. Ano, jsme oba velicí proutníci a dodnes, když se sami spolu sejdeme, rádi si vyprávíme, jak jsme si s kým užívali, a to i přesto, že v současné době máme oba svého partnera…  A někdy si to i vzájemně předvádíme.

Ale to předbíhám, neboli, jak táta říká, „předhoňuji“.

Panic

Jak říkám, začali jsme spolu žít, když mi bylo osmnáct, a v té době jsem byl v podstatě ještě panic. Muži mě vzrušovali, ale kromě společného „honění“ s kamarádem jsem nic pořádného nezažil. A také jsem se trochu bál. Bál jsem se, že jako aktiv zklamu, že se mi nedostaví erekce, a bál jsem se, že jako pasiv také zklamu, že mě to bude moc bolet. A táta to věděl, a tak mě postupně obojí naučil a ukázal mi, že jako aktiv rozhodně nezklamu a že jako pasiva mě to nemusí bolet…

Nuže, například: Když mě poprvé viděl svlečeného, prohlásil: „Panáčku, ale kouřit zarostlý péro není nic moc, víš? Nechtěl by sis to oholit?“ Chtěl jsem, ale hrozně jsem se bál to udělat sám, že se pořežu a budu krvácet a tak. A tak mi táta (tehdy jsem mu ještě neříkal táta) navrhl, že mi to provede. Vzal mě do koupelny, zastřihávacím strojkem mi zkrátil ochlupení na minimum a pak mi krásně oholil šourek a celé ohanbí.

Totiž, krásně… Nesmírně jsem se styděl. Už jenom, že jsem byl před chlapem nahý, a navíc jsem samozřejmě dostal erekci. Omlouval jsem se za to, ale táta tehdy řekl: „Panáčku, ale za to se nestyď. Jsi mladý, krásný, krásně ti stojí, a to je přesně to, co jsem chtěl vidět!“

A pak mi u toho holení začal olizovat špičku penisu a já si dodnes pamatuji, jak nesmírně mě to vzrušovalo a jak došlo k tomu trapasu, který vlastně ani trapasem nebyl… Prostě jsem to nevydržel a ejakuloval jsem, a to přímo tátovi do pusy. „Né, né, to jsem nechtěl,“ volal jsem, ale táta mě objal a pošeptal mi do ucha, že to je naprosto v pořádku, že tohle vlastně chtěl. A pak mi v klidu doholil přirození, ošetřil mi ho nějakým olejíčkem, odvedl si mne na gauč a po chvíli povídání mě „tam“ začal hladit tak příjemně, že se mi znovu dostavila erekce.

Tentokrát jsem se už za svou erekci nestyděl a cítil jsem se neobyčejně mužně, když se mi za tak krátkou chvíli znova „postavil“.

A tentokrát jsem neejakuloval tak brzy, vydrželo mi to velmi, velmi dlouho, bylo to absolutně úžasné, jak mi „to“ táta dělal pusou, já mu tenkrát nesměle mnul jeho přirození, ale on mne pobízel, ať pokračuji, že to dělám nádherně, a když mě upozornil, že už „to“ bude, sklonil jsem k jeho rozkroku hlavu a nechal si jeho ejakulaci přistát přímo ve svých ústech. Byl jsem z toho tak vzrušený, že jsem opět začal ejakulovat, a táta velmi šikovně pochytal veškeré moje semeno do svých úst. A tak jsem poprvé v životě zažil vzájemný orální sex včetně polykání semene. A vlastně to byl i můj první opravdový sex s mužem. Věděl jsem, že něco takového chci prožívat i nadále, pravidelně, často, pořád… A také to, že to chci mít nejen takhle, ale že chci poznávat víc a víc.

Domov

Nastěhoval jsem se k němu v podstatě hned. Sice prakticky postupně, ale bydlel jsem u něho vlastně od první návštěvy. A už tehdy jsme se domluvili, že budeme spolu žít jako otec a syn.

A jako k synovi se ke mně choval. Byl hodný, ale i přísný, důsledný, občas mě vychovával jak malého chlapce, což mi vyhovovalo, protože mě nikdy žádný muž nevychovával, a zároveň mi poskytoval erotické vzrušení i uspokojení.

Když to tak vezmu, v chování nebo na pracích v domácnosti mě už moc vychovávat nemusel, to jsem byl způsobný chlapec. Ta výchova byla spíš erotická, nebo řekl bych prostě sexuální. A to bylo právě skvělé. Vychováváním mi nahradil tátu, ale ta výchova se týkala věcí již pro dospělé.

A také mne musel naučit se správně vyjadřovat. Už druhý den, když jsem si pochvaloval ten skvělý orální sex, který jsem vlastně zažil poprvé, poučil mě: „Chlapče, neříká se skvělý orální sex, ale krásně jsme si vykouřili čuráky.“ Chvilku mi to nešlo z úst, musel jsem to před ním několikrát opakovat, než jsem si na to zvykl. Ale po několika dnech jsme si „normálně kouřili čuráky“, a těmito slovy jsem to také komentoval. Když jsem mu poprvé řekl: „Tati, mohl bych ti prosím vykouřit čuráka,“ táta z toho málem ejakuloval. Totiž vystříkal… Postupně mne táta naučil říkat „stříkat mrdku“ místo „ejakulovat“. Zprvu mi to také nešlo z úst, ale nyní mi to už normálně „leze z huby“…

Orál

Táta byl přeci jen o pár let starší, bylo mu tehdy 45 a mně teprve 18. Ne, že by mi to nějak vadilo, naopak, ale jde o to, že nepotřeboval sex třikrát denně, jako já, stačilo mu to jednou denně, nejlépe večer. Takže mi ochotně vždy po ránu, ještě v posteli, „vykouřil čuráka“, někdy mi ho i jenom „vyhonil“, ale obojí dělal moc pěkně.

A když jsem potom odpoledne přišel domů ze školy, vždy se mě zeptal, jestli nepotřebuji „vystříkat mrdku“, což jsem většinou potřeboval, takže mne poslal do koupelny a pak mi důkladně „vykouřil“ nebo „vyhonil“ penis, vlastně „čuráka“. A když jsme se zrovna po mojí škole nesešli, protože byl v práci, měl jsem dovoleno si „to“ udělat sám. „To“ znamená samozřejmě „vyhonit si ptáka“. Měl rád, když jsem byl za den dvakrát „vystříkaný“, abych měl večer před spaním větší výdrž, než se „vystříkám“.

Oděvy

Tatínek byl dost přísný, co se týče oblečení. Tedy, můj outfit na ven mohl vypadat, jak jsem chtěl. Ale zcela jsem se musel podřídit jeho požadavkům na domácí oděv a na spodní prádlo. A byl v tom opravdu důsledný

Především jsem doma nesměl nosit vůbec žádné oblečení. Tedy pokud jsme byli spolu sami. Sám doma nahý chodil spíš výjimečně, ale já jsem musel. Zpočátku jsem se cítil divně, ale postupně jsem si na to zvykl. Pro návštěvy mi pořídil několikery přiléhavé sexy boxerky, ve kterých se výrazně rýsovala moje výbava, ale nahoře jsem musel zůstat bez oblečení. Nezáleželo, jestli přišel muž nebo žena, kolega z práce nebo kamarád, sousedka nebo nějaký jeho klient. I z toho jsem byl zpočátku v rozpacích. Snažil jsem se skrývat v ložnici, ale tak jako tak jsem měl vždy povinnost se ukázat, aby mě představil jako svého syna. Postupně jsem si ale zvykl. Táta mi totiž pomalu, ale jistě zvyšoval sebevědomí a já jsem si uvědomil, že mám opravdu hezké tělo a že se za něj nemusím stydět. Navíc jsem měl to vypracované tělo díky tátovi. Platil mi permanentku do posilovny i do bazénu, kam jsem každý den chodil sportovat, a při pohledu na ostatní borce z posilovny nebo plavce jsem brzy pochopil, že se jim nejen můžu vyrovnat, ale že mezi nimi i vynikám, takže jsem se časem svým tělem začal i pyšnit před tátovými návštěvami a přestal jsem se neustále schovávat v ložnici.

A vlastně všechno moje spodní prádlo mi hned na začátku vyházel. Kupoval mi prádlo podle svého uvážení a dokonce jsem ho ani nesměl mít ve své skříni. Každý den a na každou příležitost jsem od něj „fasoval“, co uznal za vhodné. Ty přiléhavé boxerky pro návštěvy mi naštěstí přiděloval i na dny, kdy jsme měli tělocvik. Byl jsem rád, že na mě nebylo nic nápadného, ovšem později mě začal trápit tím, že jsem v den tělocviku musel chodit naostro. V šatně mi pak nezbylo nic jiného, než svléknout kalhoty a na nahé tělo teprve obléknout sportovní bermudy. Kluci se dost posmívali, že chodím naostro, a tak jsem jim musel vysvětlovat, že to tak chce můj táta, že je to prý zdravější. Když jsme ale měli potom kurz plavání, ukázalo se ve sprchách, že mám ze všech kluků nejdelší penis. Kluci si toho tenkrát všimli, totiž hlavně Aleš, který to řekl nahlas. „Aha, proto von chodí na tělák navostro, von se vlastně vytahuje, jaký má péro!“ reagoval na to spolužák Marcel, ale to už jsem měl od táty natolik vybudované sebevědomí, že jsem je ucedil: „No jasně,“ a od té doby jsem se ani před tělocvikem nesnažil tak rychle navlíknout bermudy… Vlastně naopak, celý nahý jsem dlouho vyhledával v tašce sportovní oblečení, navlékl jsem si nejprve ponožky a tenisky, pak tričko a pak teprve bermudy.

Nicméně i pro další příležitosti mě často táta trápil. Když jsem šel do posilovny, musel jsem si většinou obléct pánská tanga… Tedy musím uznat, že jsem v nich nevypadal nijak zženštile, ale přeci jen jsem si musel zvykat na pobavené pohledy borců v šatně a někdy i na jejich komentáře.  Když si pak všichni celkem zvykli a komentářů ubylo, tatínek mi do posilovny pořídil jocksy. Čímž samozřejmě komentáře v šatně opět obnovil…

Ale jednou tam jeden chlapík docela dost nahlas prohodil, že mám dobrý trencle. Nějaký puberťák na to reagoval: „Tomu řikáš trencle, jo?“ a se svými dvěma kamarády se začal chechtat. Jenže chlapík se mě ještě zeptal, kde je kupuji, tak jsem mu vysvětlil, že mi je kupuje táta na internetu. „Ty vole, můžu si to vyfotit?“ zeptal se druhý z těch puberťáků, „ukážu to tátovi, aby mi to taky objednal!“ Tak jsem mu to dovolil, pak si svléknul ty „trencle“ a šel jsem do sprchy. Tam tedy zamířili i ti puberťáci a ten chlapík. Kluci se sprchovali v boxerkách, zatímco já i ten chlapík jsme se poctivě sprchovali nazí. Chlapík pak puberťáky docela ztrapnil. Povídá mi schválně hodně nahlas: „No, kluci se styděj sundat trenky, když viděj, co se ti tam bincá…“

„Asi nemaj co ukazovat, tak to neukazujou,“ odvážil jsem se říct taky co nejvíc nahlas. Kluci pak měli nějaké trapné poznámky o tom, že jsme trapní, ale já jsem si připadal jako king…

Průpovídky

S tátou jsme zažívali různé příhody až nehody, většinou poměrně vtipné, ale i zajímavě erotické.

Tak například jednou jsme spolu byli v sauně. Proti mně se rozvaloval takový pěkný boreček, asi 30letý namakaný muž s dlouhým vyholeným penisem. Nenápadně jsem ho sledoval, ovšem pochopitelně mi to přivodilo erekci. Snažil jsem se to polohou těla zakrýt, avšak tatínek, přede všemi asi osmi nahými muži, si do mne schválně rýpnul: „Co děláš? Tobě zase stojí, že jo?“ Zoufale a trochu přísně jsem se na tátu podíval: „Tati, prosím tě…“ A táta pak řekl chytrou větu, kterou později rád využíval i při jiných příležitostech: „To máš z toho, že furt myslíš na ženský!“ Tehdy jsem odsekl „No, jo, prosím tě,“ a s ručníkem schumlaným před přirozením jsem odkráčel do studeného bazénku, který zajistil ovadnutí erekce. Později, když už mě táta vychoval k tomu, abych se nestyděl ani za své tělo ani za své erekce, jsem při takovýchto příležitostech odcházel do studeného bazénku již bez ručníku, s hrdě vztyčenou hlavou i penisem…

Podobné situace se stávaly i na nudapláži. Toho prvního léta se to dokonce stalo takovou naší oblíbenou hrou. Pravidelně se mi ztopořoval úd, tak jsem se vždy otočil na břicho. Táta to pak vždy okomentoval jakoby polohlasně, ale tak, aby to bylo široko daleko slyšet: „Už ti zase stojí?“ A já jsem jakoby nervózně a stejně rádoby polohlasně odsekl: „Ale no jó.“ – „To si to nemůžeš doma udělat, než sem jdeme?“ – „Tati, víš přeci, že jdu večer za Marcelou.“ – „No jo, ona by se nezbláznila, kdybyste to jednou nedělali.“ – „Tati, ona se mnou je jenom kvůli tomu!“ Tuhle scénku jsme prvně improvizovali a vypadala trochu jinak, ale postupně jsme ji vycizelovali. Občas jsem to pak zakončoval tím, že jsem se oblékl, vzdálil, někde v křoví jsem se uklidnil, a to buď masturbací, nebo myšlenkami, a vrátil jsem se s poslušně visícím penisem. „Už je to dobrý,“ prohlásil jsem pak opět tak tiše, aby to bylo dobře slyšet…

I na bazénu do sprchy jsme měli oblíbenou scénku. Táta mě vždycky ve sprše napomenul: „Co ty plavky? Koukej je sundat a pořádně se namydlit.“ – „Ale tati, já se stydím,“ lhal jsem pokaždé. „Tady se nemáš co stydět, jsou tu samí chlapi,“ komandoval mě táta. „Ale no jó,“ odpověděl jsem jako nějaký puberťák a jakoby neochotně jsem sundal plavky. Táta mi pak podal sprchový gel a poručil mi, abych si pořádně umyl „pindíka“ a „prdku“. Reakci na tento pokyn jsem postupně vypracoval na to, že jsem jako puberťák odpověděl: „No tati, prej pindíka!“ a schválně jsem zamával svým dlouhým penisem, aby bylo vidět, že to není žádný „pindík“, ale pořádný macek. „Se podívej na toho svýho,“ vpálil jsem mu pak při další variaci na tuto scénku, za což mne táta později doma pochválil a za odměnu mi nastavil zadeček, abych si pěkně užil. Ale to bylo až později, když mne táta naučil být v análním sexu aktivní…

Anál

Vrátím se znovu k sexuální výchově. Dobrý tak nějak asi měsíc jsme si vystačili s „kouřením“ a „honěním“. Táta byl trpělivý a nijak mě netlačil k čemukoli jinému. Já již jsem toužil po něčem víc, a tak jsem byl rád, když se táta jednou sám zeptal: „Chlapče, nelákalo by tě, abych ti někdy vymrdal prdel?“

Ježkovy zraky, lákalo mě to už od té doby, co jsem zjistil, že jsem orientovaný na muže. Ale bál jsem se toho. Bál jsem se, že to bude bolet. Tatínek však byl opravdu hodně trpělivý. Když jsem mu řekl, co ohledně toho análního sexu (totiž „mrdání prdele“) cítím, tak mě ten večer jenom lehce dráždil prstem v análu. Bylo to tak nádherné, že jsem chtěl víc, ale táta prohlásil, že si moje „prdelka“ musí zvyknout, a tak mě jen tak zvykal. Druhý den již mne mohl „prstit“ dvěma prsty, třetí den už mne „prstil“ třemi, a čtvrtý den do mne zasunul svůj mohutný penis. Trochu mne to zabolelo, ale pak jsem se dostatečně uvolnil a táta si mohl dovolit v mém análu svým penisem celkem volně jezdit, tedy abych to řekl jeho slovy, „mrdat mi prdel“.

A od té doby se naše zvyky změnily. Ráno a odpoledne mi tatínek „honil nebo kouřil čuráka“, ale večer už mě vždy normálně „mrdal“. Nechápal jsem, jak je možné, že jsem mnohdy „stříkal mrdku“ i bez toho, že by mi táta u toho jakkoli dráždil penis, ale táta mi vysvětlil, že to možné je a že je to úplně normální. A když se „udělal“ dřív, než já, chopil se mého penisu a dodělal, co bylo třeba, abych „stříkal mrdku.“

Příspěvek Táta 1 pochází z Gay povídky