Žil byl jeden starý mládenec. Ženu nikdy nepoznal a ani jej touha po ženách nepojímala. Zato touha po mužích jím stále lomcovala. Jak rád by poznal jiný pyj než svůj, s nímž den co den si rukou pohrával. A jak rád by se zezadu nechal napíchnout na takový pyj, místo co by vlastními prsty se vzadu dráždil. I jednoho dne mu napadlo, že z pařezu a dříví si vytesá a sestaví dřevěného pomocníka, se kterým by mohl své touhy naplňovat.

Dřevěný junák

A tak se také stalo. Z kusů dřeva ze ztepilých stromů vytesal a sestavil ztepilého junáka, na něhož bylo vzrušení pohledět. Sotva spojil trup, hlavu a čtyři údy, náruživě se pustil do výroby pátého, nejdůležitějšího údu. Z vhodného klacku vytesal úd podle vlastního vzoru, potáhl jej vepřovicí, kterou poté ještě napustil lojem, aby úd neměl tvrdý povrch, aby měl přirozené vzezření a aby mu skýtal pohodlí i rozkoš. Z vepřovice pak sešil pěkný dvojitý váček, naplnil jej lojem, ke klacku připevnil a důmyslným čepem toto vybavení přišil panákovi pod břicho. Když byl panák hotov, starý mládenec zaplesal nad jeho ztepilostí i nad krásou jeho dřevěného mužství. Neváhal, odložil šat, nasedl na ležícího panáka a provedl si rozkoš, jakou jakživ neprožil.

Ústa

Na druhý den ráno zachtělo se mu opět s panákem obcovati. Pohlédl na panáka a pojal myšlenku, že mu do úst díru zhotoví, aby i svůj vlastní mužský úd mohl do něčeho strkati a tím se k výronu přivésti. A tak se také stalo. Vydlabal panákovi do úst díru, vystlal ji vepřovicí napuštěnou lojem, vstrčil do ní svůj ztvrdlý pyj a tak dlouho jím šukal dovnitř a ven, dokud z něj šťáva nezačala prýštit.

Oživení

Avšak co se v tu chvíli nestalo! Životodárná šťáva dřevěnému panákovi oživla hlavu, jež promluvila! „Ještě jedním otvorem bys vzal zavděk, můj stvořiteli a otče. Vydlab jej mezi polovinami mých hýždí a pocítíš nové rozkoše, až do něj budeš zajíždět svým údem.“ A tak se také stalo. Stvořitel svému synu vydlabal ještě jeden otvor na doporučeném místě. Ihned jím svůj ocas prohnal a poznal novou rozkoš! Jeho výron pak jako by oživl celé panákovo tělo. Panák povstal, počal se pohybovati, ba dokonce choditi.

Poslání

Několik dnů pak starý mládenec svého syna používal k dosažení své rozkoše. Dal mu jméno Otesanec, podle hlavní metody, kterou panáka stvořil. Stále mu ale jeho tělesné projevy připadaly poněkud neotesané. Pravil mu tedy: „Nechceš-li, abych tě nazýval Neotesancem, budeš muset jít do světa na jebanou.“ Ukázal mu pak, jak je možno jednoduše odejmout pátý úd od těla, aby mu v nevhodných chvílích netrčel kupředu, vysvětlil mu, kdy je záhodno toto provésti, dal mu mošničku, kam si má odejmutý úd ukládat, a vyslal synka Otesánka na jebanou. Otesanec tedy vyšel. Neviděl a neznal důvodu, proč by svůj úd měl schovávat, tak tedy kráčel světem s trčícím údem.

Ovčák s ovcemi

I potkal ovčáka se stádem ovcí. Ten na něj pohlédl a pravil: „Och, mládenče, kdo jsi, že chodíš svlečený s tak hezkým tvrdým pyjem?“ „Jsem Otesanec a otec mě poslal do světa na jebanou. A kdo jsi ty?“ „Říkají mi Beránek, a vědí proč. Zajebeme si spolu?“ „A co dáš za jebání s tak pohledným mládencem, jako jsem já?“ „Dám ti jednu svou ovci, když mne dobře ojebeš.“ „Ojebal jsem otce a tebe, Beránku, taky ojebu!“ A co pravil, to i provedl. Svým krásným tvrdým dřevěným pyjem poslušného Beránka ojebal. A naučil se tak, jak dobře ojebat ztepilého mládence. Za svou dobrou službu pak dostal huňatou ovci, i vzal ji s sebou.

Sedlák s kravami

Dalšího dne Otesanec putoval po kraji, když tu náhle potkal sedláka s kravami. Ten na něj pohlédl a otázal se: „Och, junáku, kdo jsi, že chodíš svlečený s tak hezkým tvrdým mužstvím?“ „Jsem Otesanec a otec mě poslal do světa na jebanou. A kdo jsi ty?“ „Říkají mi Bejku, a vědí proč. Zajebeme si spolu?“ „A co dáš za jebání s tak pohledným junákem, jako jsem já?“ „Dám ti jednu svou kravku, když mne dobře ojebeš a k tomu mne svou dřevěnou rukou přivedeš k výronu.“ „Ojebal jsem otce, ojebal jsem ovčáka se stádem ovcí, a tebe, sedláku Bejku, taky ojebu!“ A co pravil, to i provedl. Svým tvrdým dřevěným pyjem nadrženého Bejka ojebal a pak mu počal mnout úd. A naučil se tak, jak dobře přivést k výronu ztepilého mládence rukou. Za svou dobrou službu pak dostal kravku plnou mléka, i vzal ji s sebou.

Pasáček s vepři

I nadále putoval Otesanec po kraji, když tu náhle potkal pasáčka vepřů. Ten na něj pohlédl a vyptával se: „Och, chlapče, kdo jsi, že chodíš svlečený s tak hezkým tvrdým údem?“ „Jsem Otesanec a otec mě poslal do světa na jebanou. A kdo jsi ty?“ „Říkají mi Prasák, a vědí proč. Zajebeme si spolu?“ „A co dáš za jebání s tak pohledným chlapcem, jako jsem já?“ „Dám ti jednoho svého vepře, když mne dobře ojebeš a k tomu se ode mne necháš ojebat.“ „Ojebal jsem otce, ojebal jsem ovčáka se stádem ovcí, ojebal jsem sedláka s kravami, a tebe, pasáku Prasáku, taky ojebu!“ A co pravil, to i provedl. Svým tvrdým pyjem Prasáka ojebal a poté se ochotně nechal ojebat od něj. A naučil se tak, jak svou zadnicí přinutit vyronění štávy z každého pyje. Za svou dobrou službu pak dostal tučné prase, i vzal ho s sebou.

Tovaryš

Dalšího dne Otesanec putoval po kraji, když tu náhle potkal švarného a ztepilého tovaryše bez práce. Ten na něj pohlédl a pravil: „Och, mládenče, kdo jsi, že chodíš svlečený s tak hezkým tvrdým ocasem?“ „Jsem Otesanec a otec mě poslal do světa na jebanou. A kdo jsi ty?“ „Říkají mi Krasavče, a vědí proč. Zajebeme si spolu?“ „A co dáš za jebání s tak pohledným mládencem, jako jsem já?“ „Dám ti sebe a můžeš si mne ponechat.“ „Ojebal jsem otce, ojebal jsem ovčáka se stádem ovcí, ojebal jsem sedláka s kravami, ojebal jsem pasáčka vepřů, a tebe, ztepilý tovaryši, taky ojebu!“ A co pravil, to i provedl. Svým pyjem Krasavce ojebal a zamiloval se do něj. Jako odměnu si pak vzal tovaryše s sebou.

Doma

Přivedl tedy domů huňatou ovci, kravku plnou mléka a tučné prase. Dobytek jim pak vydělával na živobytí. A žili si všichni tři dobře. Otesanec s tovaryšem pravidelně každý večer obcovali a jebali a otec tomu buď přihlížel, nebo si zajebal s nimi. A pokud nezemřeli, dělají to spolu večer co večer až dosud.